Texaský masakr motorovou pilou

Po třech dlouhých letech jsem se odvážil znovu podívat na tento mnoha horrorovými fanoušky proklínaný remake. A co? Změnil jsem radikálně hodnocení. Ten film je vážně dobrý a má i nepěkně nepříjemnou atmosféru a byl jsem skoro po celou stopáž znepokojen a vyveden z rovnováhy, což u horroru více než oceňuji, a to jsem si zhruba pamatoval, jak se bude děj vyvíjet. Škoda jen, že dobře budovaná atmosféra jde ke konci na procházku nebo spíše na úprk v klasicky nezáživné slasherové naháněčce. Právě v závěru měli autoři ještě více přitlačit na pilu jako v původním snímku. 14.2.2007 (09.04.2005)

Jestli je definice hororu: pějme píseň dokola a motto: v nemocnicích je nedostatek dárcovské krve, tak tenhle Masakr není problém. Ale pro mě horor představuje plnohodnotný žánr a tyhle podobné slátance nesplňují podmínky, ačkoli si nehrají na Ačkové filmy. Kdeže jsou opusy ze 70. a 80. let, kdy si vystrašení diváci lámali čelisti o sedačky a prchali z kina. Filmy jako Texaský masakr způsobí max. to, že diváci se stanou imunní vůči násilí a brutalitě. Atmosféra už pro ně nebude měřítkem strachu. Chudinky červené krvinky. Nispel by měl jít kopat plynovody na Ukrajinu. (20.04.2006)

Teda tenhle horor se mi opravdu líbil, nemám ho s čím srovnat, protože jsem původní verzi neviděla, ale tohle bylo fakt dost pořádný "maso" a rodinka Hewittových byli pěkně krvežíznivý bestie. Nechtěla bych se jim dostat do spárů. A taky tam mám jednu oblíbenou větičku, když vystřelenej mozek tý stopařky přirovnají k lasagním což je jídlo, kterým určitě nikdy nepohrdnu. (21.10.2007)

Oproti puvodnímu Hooperovu filmu z roku 1974 postrádá Nispelův remake onen syrový a odosobněný, téměř dokumentární styl, kdy kamera jen nezaujatě sleduje dění a kdy se vypravěč staví k páchaným zrůdnostem naprosto neutrálně. V tomto se právě ukrývá síla o třicet let starší předlohy. Na druhou stranu nové zpracování disponuje poutavou vizuální stránkou, která částečně vynahrazuje chybějící dokumentárnost. Dokonce ani nevadí občasný skluz ke klišé (startování auta) či samoúčelná efektivnost (scéna s klavírem), protože jsou podány velice vkusně. O napětí taky není nouze, takže doporučuju! (25.05.2004)

Tahle návštěva kina (mělo to být rande) dopadla katastrofálně stejně jako to rande. Většinu filmu jsem strávila ponořená do křesla s mobilem v ruce, abych se nějak zabavila. Z filmu jsem viděla jen začátek, jednu scénu uprostřed (kdy mě upoutala jednoduchá angličtina:"Do it, Do it - ukřižovaného kluka se právě snaží zachránit smrtí jeho holka) a pak asi posledních 5minut plus titulky. Ne že bych se nějak extra bála, já jen prostě nesnáším tu krev...S odběry problém nemám, mám problém s mučením lidí, vyhřeznáváním vnitřností a sypání soli do ran...Jako remake je to možná dobrý, víc ani ťuk (23.10.2008)