Romper Stomper

Dysfunkční rodinné prostředí, mindrák, jeho otupení pocitem sounáležitosti ke kolektivu, agrese, destruktivní chování, dno. Wrightova spirála surového násilí postrádá nějaký vyšší smysl, pokud tedy nebylo účelem ukázat, že podobný životní styl vede k neodvratné zkáze. Jenže, sociální inteligencí neoplývá každý a tak se vždycky objeví jedinci, které bude klapot Romper Stomper botek spíše fascinovat.. Apropo, při pohledu na svůdnou krásu skinheadských dívek se nedivím, že jediná možná poloha je zezadu a to ještě za předpokladu, že fotografie Adolfa na zdi podnítí nácičkovu sexuální představivost, aneb jsi tak těsný, můj Vůdce, už budu.. (20.08.2013)

Absolutně geniální o hodně brutálnější než Kult Hákového Kříže! Tohle téma mě nějak začalo bavit ale čekal jsem víc fightu ale byl tam jeden fakt suprovej! Prostě to bylo psychycky užasně natočený drama o náckach proti japončíkum...konec jsem trošku sice čekal ale i tak geniální Russell Crowe kterej mi trochu jeho rolí připomínal Nortna z American History X... (08.01.2011)

Po x-tý krát na téma rasizmus aj keď ku konci to nieje až také horúce. Bez nejakého prudkého filozofovania sa film snaží nahliadnúť pod pokličku živoda jednej nazi bunky v Austrálii, ktorá je hlavne pod prívalom aziatov. Hlave začiatok je dosť maso, neskôr prim preberá téma večné nad večné: láska. Myslím, že to vážne stojí za pozretie. Crowe je výborný, ale ešte lepší je (žiaľ nebohý) Daniel Pollock, ktorý sa s holou hlavou musel narodiť. (27.08.2005)

S tímhle filmem mám problém, proto berte 3* jako neutrální hodnocení. Jsem zvyklý na to, že v různých snímcích sleduji počínání a osudy různých vyvrhelů a antihrdinů, ale zatím nikdy jsem nečelil něčemu takovému, co nabízí „Romper Stomper“. Identifikovat se s bandou skinheadů žijících ve jménu rasismu a „očištění “ světa - brrr. To opravdu nejde. Ale přes to všechno, jedna věc se najde – pozitivně na mě působil styl jejich života ve smyslu(!!!) absolutní svobody a nesvázanosti pravidly. Jinak jde o o špinavou procházku světem ubohých ztroskotanců, kteří si mnohdy vybrali svůj osud sami, a proto je ani nejde litovat. Vážně těžce se nacházejí pozitiva - možná přece jen nějaký závan naděje na konci filmu. Ale jedno se „Romper Stomper“ upřít nedá – tenhle film má své místo v našem světě a je moc dobře, že ho někdo natočil. Jen je otázka, jestli je takhle silná výpověď vůbec stravitelná. Proto ani nevím, komu „Romper Stomper“ doporučit – prostě ho zkuste, padněte s jeho hrdiny na dno a vyhrabejte se zase zpátky. (15.08.2005)

Hlavním motivem tohoto filmu je násilí. Zatímco Mechanický pomeranč ukrýval ta nejbolestivější témata pod slupkou silné stylizace, Romper stoper se snaží být věrný realitě (nebo tomu, co za realitu považujeme To se mu daří. Zajímavá je rozhodně účast „předgladiátorského“ Russela Crowea. Nedá se však říci, že by jeho výkon nějak vyčníval mezi těmi ostatními. Všechny postavy jsou obsazeny spíš jako výrazné typy, než kvůli vynikajícímu herectví (čímž netvrdím že hrají špatně). Na jednu stranu mi to přijde jako chyba, jelikož postavy se nikam moc nevyvíjejí. Působí jako by vypadly z nějaké brožury o tom, jak vypadá „typický skinhead“. Jsou zaseklé ve svých vžitých představách o „lepším světě“. Na druhou stranu je tato názorová zkostnatělost některých problematických skupin to nejdůležitější, co se v Romper stoper řeší. A proto stojí za to natáčet podobné filmy. (19.08.2005)