Korzet

Ve Fincherově adaptaci A Girl with a Dragon Tattoo je krátká scéna, kde po infarktu stařešiny bohatého rodu, se jeho odcizení příbuzní sejdou v čekárně nemocnice. Jedna z nich, asi šedesátiletá žena, ze které od začátku vysloveně prýští její zbohatlická nadřazenost, si zapálí cigaretu. Přijde k ní zdravotní sestra a a upozorní ji, že zde se kouřit nesmí. A ta ženská neřekne ani slovo, jenom se na dvě vteřiny podívá na onu sestru. A v tom pohledu je tak monumentální míra povýšené arogance a pohrdání, že jsem okamžitě chtěl mít na stole spin-off jenom o ní. A mám ho! A nezapomínám být vděčný. K naprosté satisfakci mi zde stačilo, aby Vicky Krieps prostě akorát neslezla z plátna, což naštěstí bylo splněno. Vychutnával jsem si každé gesto, každý posunek, ten sebemenší pohyb jakékoli části jejího těla. To vše je navíc v perfektním souzvuku s tempem filmu, které jak se blíží svému závěru, zpomaluje až téměř zastaví. A v těch momentech je nejlepší. Bez těch hýčkaných anachronismů, které nejsou ani zajímavé, ani originální, bych se sice obešel, ale jakmile si Krieps připálí další cigaretu, jsem prostě bezbranný. (13.02.2023)

Keď som narazil na tento film, tak som sa celkom potešil, že si užijem príjemný historický film so slávnymi postavami cisárskeho páru. To som ešte netušil, že pôjde len o akúsi fiktívnu reinterpretáciu, ktorá nás má zaviesť akože do absolútneho a intímneho história samotnej cisárovej Sisi. Takéto pseudohistorické drámy ja osobne moc nemusím, lebo to celé pôsobí napokon skôr kontraproduktívne. Až mi bolo ľúto toho potenciálu, keďže kulisy a kostýmy boli naozaj pôsobivé. Ale tento feministický záber so snahou o šokantný pohľad do súkromia cisárskeho dvora, to ma fakt nebralo. Jedna hviezda za vizuál, nič viac! (02.01.2023)

RECENZE: Fenomenální Vicky Krieps. Přesto Korzet budí rozpaky - Českokrumlovský deník Solidní podívaná, působivé kostýmy, snaha o demytizaci a výborná Vicky Krieps. To vše lze filmu Korzet připsat k dobru. Co je mu však třeba vytknout? Předně až úzkostlivě jednotvárná nálada, v níž jako by postavy byly opojeny oparem věčné deprese. Dále patrný náznak tendenční vyumělkovanosti, jež zejména ve finále bije do očí až běda. A v neposlední řadě pak filmařina bez špetky invence, přesně zapadající do šablon životopisných portrétů. Každý záběr Vicky Krieps v roli císařovny Sissi je sice sám o sobě úžasný, avšak v rámci celku je Korzet až překvapivě krotký a korektní, téměř bez nápadu a doslova pak bez hýřivosti s jakou před lety odvyprávěla svou Marii Antoinettu režisérka Sofie Coppolová. Nutno uznat, že i jiskřivé momenty se chvílemi dostaví; což ovšem není zásluhou režie, nýbrž Krieps, která si roli slavné ženy vychutnává opravdu se vším všudy a s elegancí zvládá i prázdné obrazy. Hereččina světového talentu si publikum všimlo již pár let nazpátek, kdy excelovala v rozlučkovém filmu Daniela Day-Lewise Nit z přízraků. Také v Korzetu ohromuje Krieps diváky nenápadnou rafinovaností svého projevu, leč možností zde nemá až pohříchu tolik, kolik bychom si přáli. Tvůrci v čele s režisérkou Marií Kreutzerovou se zjevně rozhodli natočit realisticky úspornou verzi života Alžběty Bavorské, docela oproštěnou od idealistické série s Romy Schneiderovou, přesto posilněnou o motiv úsilí ženské emancipace i svérázný přístup k historickým faktům. Záměr jistě chvályhodný, výsledek je ovšem rozpačitý a srdce zůstává na pochybách. Slovy klasika: Korzet zkrátka nenaplňuje vlastní potenciál a nedokáže zodpovědět otázky, které vzhledem k subjektu svého zájmu zákonitě vzbuzuje. Dost však bylo kritiky. Je třeba vztyčit hlavu a říci, zda je Korzet filmem výjimečným, obstojným či špatným. Klíčem k rozuzlení je optika, s jakou diváci k filmu přistoupí. Pokud Vám stačí vyprávění o jakékoliv bezejmenné postavě historie, bojující nejen s manželem – císařem, ale hlavně sama se sebou, zaobalené do víru krásných kostýmů a doplněné o skutečně mimořádnou herečku, pak si k hodnocení můžete směle přičíst deset procent. Jdete-li na film výhradně o osobnosti Alžběty Bavorské s očekáváním nosného dramatického konfliktu a velkolepé dobové výpravy, čekejte zklamání. Korzet je totiž dílem spíše minimalistickým a niterným, což vyžaduje diváckou náklonnost. Šanci si v záplavě pofidérních titulů v nabídce kin nicméně dostat zaslouží. A že s reálnou Sissi nemá hrdinka ve výsledku mnoho společného? Nezajímá! Krieps Vás dokáže přesvědčit. 65% (14.04.2023)

Ony všechny ty variace na žánrové zařazení mezi historická/životopisná dramata v různých popiscích k tomuto snímku jsou velmi zcestná. Korzet si jednak vykládá reálný příběh Alžběty Bavorské ve velmi svébytném, spíše fikčním podání, a pak je taky potom vším, jenom ne nudným a konvenčním kostýmním dramatem. Citlivě vyprávěný příběh dává nakouknout pod závoj přetvářky až do nitra lačnícího po seberealizaci a emancipaci, což skvěle podtrhuje v Cannes oceněná Vicky Krieps svým hereckým výkonem. Zajímavé jsou pak režijní vychytávky, které skrz různé kulisy a zvolený soundtrack úmyslně divákovi nabourávají hranice mezi historickým obdobím, kdy se děj filmu odehrává, a relevantní současností. [KVIFF 2022] (22.07.2022)

Inu, jsem rozpolcená. Vypadá to všechno nádherně a na Vicky Krieps bych se dokázala dívat celé hodiny bez nějakého zvláštního důvodu - nebo jsem si to alespoň doteď myslela. Bohužel se mi docela brzo po začátku filmu začaly vnucovat myšlenky, jestli to není tak trochu o ničem. Ke krutosti Favoritky to má daleko, a přirovnávám to k ní, protože takovou ambici bych si v Corsage asi přála najít nejvíc - i vzhledem ke konci, který jako by se k dosavadnímu průběhu filmu vůbec nehodil a který ve mně vzbudil touhu, aby mu předcházelo něco stejně sveřepého a sebejistého. Málo zacílené, moc balastu. (19.01.2023)