Hanebný pancharti

Tarantino prostě umí! :) Čekala jsem teda všechno, ale TOTO? Ne! 153 minut nadupaný skvělým zážitkem :o) I když má své malé mušky v podání dlouhých a opravdu zbytečných dialogů, kdy si přejete "Pancharti na scénu!", tak nemám co vytknout :-) Aldo, kdy můžu narukovat?? :-) P.S. Kdo si se mnou zahraje tu hospodskou hru? :-) (04.09.2009)

Bylo, nebylo..... ,,Každý zkurvysyn, který bude mít náckovskou uniformu chcípne“. Můj první skalp. Pak i druhej. Třetí! Úžasná gradace scény, stejně jako dialogy. A hudba, ta připomíná snad všechny filmy co znám! Ještě tu je násilí. NÁSILÍ jenž očekáváte a vyžadujete ho!!! Největší nadšení? Úvodní westernová kapitola! Zklamání? Že film musel skončit! Tarantinova touha vyprávět neobvykle a láska ke kinematografii je bezbřehá! A že změní historii ? Stou filmovou se mu to již podařilo. B R A V O !!!! PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ *** (14.12.2009)

Pro mě jeden z nejopojnějších filmových zážitků za poslední roky - velmi často jsem se zalykal smíchy až k slzám. Jen mám dojem, že značná část té neuvěřitelně komplexní sítě mnohdy sofistikovaných narážek na dějiny kinematografie (přičemž už zdaleka nejde jen o eklektické pomrkávání, místy to má až godardovské parametry) a kinematografickou praxi zůstane většině diváků naprosto utajena. ____ A Petra Zenkla za jeho terminologickou botu v titulcích (je opravdu VELMI podstatné, že jde o NITRÁTOVÝ filmový materiál!) vytahat za uši, prosím. Děkuji. // UPDATE 2017: Můj několikaminutový videokomentář k filmu můžete vidět zde. (25.08.2009)

Tarantino má řemeslo v malíku. Umí skvěle vést herce, má cit pro timing, dialogová scéna v jeho podání má větší náboj než všechny Bayovy akční scény s křepčícími robůtky dohromady, ale příběh, který předkládá, nejsem při nejlepší vůli strávit. První kapitola ´Basterdů´ je sice fenomenální. Má v sobě všechno – skvěle graduje, má dusnou atmosféru, napětí z toho, co nevyhnutelně přijde každou vteřinou a má dokonalé entrée nesmírně charismatického hajzla. Zbytek filmu ale v mých očích balancuje na tenké hraně mezi řídkým obdivem a pocity trapnosti, mezi tím, co jsem z logiky věci ochoten ještě akceptovat a co už ne. Vypravěčská nadsázka je sice fajn, ale všechno má své meze, Quentine.... (30.08.2009)

Navzdory tomu, že film má přeci jen trošičku pošramocenou dynamiku, jež v rámci celku nefunguje úplně tak výtečně, jako v rámci kapitol (kde působí famózně), plno zdnánlivě obyčejných dialogů oplývá unikátním vnitřním napětím, i při konverzacích jsou Parchanti atmosferičtí a sledují se s hlubokým zaujetím, ať už pro to, že se na pozadí uvědoměle "hřmí", nebo proto, že se chytře pracuje s diváckými očekáváními (klasická nepředvídatelnost i decentní oddalování potěšení). Přestože Parchanti jsou styloví a oplývají patřičnou nadsázkou, jsou také krutým filmem (nejen díky otevřenému násilí), nezdráhají se v mžiku odpravit i několik sympatických postav. Z řady narážek na jiné filmy jdou některé rozeznat snadno (hudba + pár záběrů jak vystrižených ze spaghetti westernů) a potěší, ale jiné kladou dost velké nároky na diváckou všeznalost, tudíž Kill Bill z mého tarantinovského trůnu nesestupuje... 9/10 (11.09.2009)