Hanebný pancharti

Tarantino kupodivu splnil, co nasliboval, a natočil film, který bude mít v jeho filmografii po roce 2000 stejné postavení, jaké má Pulp Fiction v devadesátých letech. Totiž výsadní. Na Basterdech by se dalo pochválit snad všechno - od hereckých výkonů, přes scénář, vybroušené dialogy až po několik režijně absolutně dokonalých scén (celý začátek, závěr v kině, Šošanina příprava na akci...). Inglourious Basterds je pro mě zkrátka zatím nejlepší letošní v kině viděný film, šance na překonání vidím maximálně u Districtu 9, Antichrista anebo Avatara. PS: Poslední větu, která ve filmu zazní, by mohl říct sám Quentin. (28.08.2009)

Tak z toho mam trochu rozporuplny dojmy. Pokud se tesite na spoustu prestrelek, mate radi vojenskou techniku a chcete videt souboje tanku, vzdusne souboje atd., zkratka jestli chcete od valecnyho filmu hlavne akci, jdete o dum dal. Vetsinu zasadnejsich akci jste totiz mohli videt uz v traileru. Z 150 minutovy delky filmu totiz akce zabira kdovi jestli pul hodiny, zbytek jsou jen kecy a kecy a kecy. Na ktery je nastesti Tarantino machr, takze nuda nehrozi. Opet tu mame uz znacne nezajimavy deleni na kapitoly, ale tentokrat si tim Tarantino podkopava nohy, on uz film je jen nekolik scen nasekanejch za sebe a tim rozdelenim to jeste vic zvyrazni. Takze to je vzdy dvacetiminutovej dialog, malicka akce, dvacetiminutovej dialog a takle to jede az do finale, ktery je precejen lehce akcnejsi a hlavne vybusnejsi. Nicmene, i kdyz by se dal film sestrihat na delku pod dve hodiny a tak vyhazet nektery dialogy, pripadne jich vyhazet vic a usetrenej cas doplnit akci, ty dve a pul hodiny docela slusne utecou a to i pres to, ze se film vcelku tahne. Dialogy jsou totiz vetsinu casu hodne vtipny, samozrejme znacne cernej humor, ale zaroven je z nich cejtit kazdou minutu napeti, ostatne celej film je vcelku napinavej, coz je jeste podporeny tim, ze Tarantino si pudu pro akci nijak nepripravuje a vzdy ji tam necekane flakne. Ta je natocena naprosto perfektne, obcas se dockate fakt bombastickejch zaberu, navic pusobi znacne realisticky a hlavne pekne krvave. Co se tyce hudby, ta je sice slozena bud ze znamejch pisnicek nebo vykradena z Kill Billa, ale nijak to nevadi a pekne podbarvuje dej. Film ale krome teda vymakanejch dialogu a slusny Tarantinovo rezii, drzi nad vodou hlavne herci. Pitt ma sice uchylackej prizvuk a jeste uchylnejsi vyraz, ale je naprosto perfektni, stejne jako ostatni musim pochvalit Waltze, jehoz lovec zidu je neco mezi krutou nacistickou svini a detektivem. Ale pak nak tu moc nevidim dve pochvaly, ktery se sem hodi. Jedna pro Tilla, jehoz nemluvnej, vecne nasranej zabijak nema chybu a druha pro uchylnyho Myerse, kterej se na platne ale moc neohreje. Jedinej, kdo mi nesed, je predstavitel Hitlera, ten byl vzhledove nekde uplne jinde. Krome toho, ze misto nekterejch dialogu by to chtelo fakt tu akci, mam ale nejvetsi vytku na samotny Pancharty, jejichz postavy jsou vetsinou dost upozadeny a nedostanou prostor pro nejaky velky krvavy akce. Celkove rozhodne skvele natocenej, zahranej a zajimavej film, ale ze bych z neho byl nejak hotovej, radil ho mezi 200 nejlepsich nebo mel potrebu ho znova videt, to zase ne. (10.09.2009)

Moje nejoblíbenější Tatantinovka. Úžasně trojjazyčně konverzační, fantaskně historická, nadpozemsky dobře obsazená (ach ten Pitt 💕), s přesnou dávkou explicitního násilí, hlášek a humoru. Židovská pomsta náckům, jak s ní mohl přijít jedině Quentin... Dechberoucí lekce v bastardím dějepisu. (13.01.2013)

Navzdory tomu, že film má přeci jen trošičku pošramocenou dynamiku, jež v rámci celku nefunguje úplně tak výtečně, jako v rámci kapitol (kde působí famózně), plno zdnánlivě obyčejných dialogů oplývá unikátním vnitřním napětím, i při konverzacích jsou Parchanti atmosferičtí a sledují se s hlubokým zaujetím, ať už pro to, že se na pozadí uvědoměle "hřmí", nebo proto, že se chytře pracuje s diváckými očekáváními (klasická nepředvídatelnost i decentní oddalování potěšení). Přestože Parchanti jsou styloví a oplývají patřičnou nadsázkou, jsou také krutým filmem (nejen díky otevřenému násilí), nezdráhají se v mžiku odpravit i několik sympatických postav. Z řady narážek na jiné filmy jdou některé rozeznat snadno (hudba + pár záběrů jak vystrižených ze spaghetti westernů) a potěší, ale jiné kladou dost velké nároky na diváckou všeznalost, tudíž Kill Bill z mého tarantinovského trůnu nesestupuje... 9/10 (11.09.2009)

Hell yeah! Dvě a půl hodiny se strašná spousta postav o něčem baví, přičemž je to povětšinou úžasně mistrovský a / nebo užasně cynicky bizarní. A všem vládne banda neschopnej nekoordinovanejch hovad, který střílej do všeho a film se podle nich jmenuje... Víš co, Quentine? Mysllím, že todle by mohlo bejt tvoje životní dílo... (05.09.2009)