Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Dojmy z konce seriálu částečně napraveny. Proč jen částečně? Jak už tu padlo, ze začátku je to bomba plná akce, která se nikde nezastavuje a emoce se řeší spíš jen okrajově. Pak se ovšem film vrátí k filozofování a pocitům a prožívání postav a jsme tam, kde jsme na konci seriálu byli. Naštěstí s lepší animací a o něco menším zaměřením na Shinjiho, jehož otravnost pro mě zde dokonce překonala Asuku (ta mě naopak překvapila během jednoho souboje). Možná by neškodilo být trochu doslovnější - nemám sice ráda, když tvůrci zbytečně vodí diváka za ručičku, ale tady je to občas tak... matoucí, překombinované, že by pár slov neuškodilo. Pokud nemáte rádi film 2001: Vesmírná Odysea, tady Vás čeká minimálně zklamání. 7/10 (30.10.2019)

Psychodelické drama, které mě pokaždé přivede do šoku. Když jsem depresivní závěr plný brutality (ano ač se to zdá zvláštní, tento kreslený film ani seriál pro děti není!!!!), krve, odkazů na Bibli a Kabalu viděla poprvé, byla jsem v šílené letargii asi 2dny. I po několika shlédnutí celé série mě stále přivádí k hlubokému (a stále depresivnímu) zamyšlení. Někdy mám pocit, jako by režisér už nedbal na děj, jen chtěl přivést diváka k sebevraždě. A konec si také každý může vykládat jinak. Do teď jsem totiž nepochopila, jak to vlastně dopadlo... (21.06.2009)

Definitivní překlenutí do psychologie a filozofických teorií, bohužel na úkor původní mytologie. Ne snad že by gradace tajného klání dvou organizací nebyla napínavá a v určitých momentech i jaksepatří šokující. To až druhá polovina, která se zvrhne v osobní pokání hlavního tvůrce Hideakiho Anna, mi způsobila zklamání právě tím, že i přes spoustu sebezpytujících prohlášení nepřinese žádné definitivní rozhřešení, přestože mi nejeden éterický obraz zůstává v hlavě i několik týdnů po zhlédnutí. Chápu všechny, kterým tento ambiciózní dějový oblouk přišel fascinující, já bohužel čekal něco jiného a - proč to neříct - přízemnějšího. V rozuzlení všeho se tak raději přikláním k rozličným alternativním koncům z poslední epizody seriálu. (31.12.2019)

Máme zde názorný příklad toho, že méně je někdy více. Konec seriálu Neon Geneis Evangelion, ať už byl ovlivněn čímkoliv, byl značně surrealistický, abstraktní, rezignoval na veškerou pompéznost, konkrétní dějové zvraty a místo zdokonalování lidstva sledoval pocity jednoho malého chlapce, který v hloubi duše toužil být milován. Pro mne osobně přitom forma, jakou toto bylo podáno, navíc v kombinaci s myšlenkou je naprosto geniální. Taktéž použití jen několik málo náznaků toho, co se děje okolo, v sobě skrývalo velkou sílu a kouzlo. V NGE - End of Evangelion to všechno vzalo za své. Vidíme konkrétní věci, to, o čem se celou dobu mluvilo. Jenže co to je? Gejzíry krve, rozkládající se všechno možné, samé výbuchy, spousta nahých děvčat (dobře, v tomto směru sio nestěžuji ;) a na konec ubohá parafráze na Vesmírnou Odyseu a Planetu Opic. A to je ONO? Takovýdle prd bylo ukryto v mlze geniality? NGE - End of Evangelion zcela degraduje jakýkoliv zážitek a veškeré pocity, které ve mne zůstaly po shlédnutí seriálu. Lituji, že jsem se na tento film podíval. Přišel jsem o iluze, i pocit osvícení, které ve mne poslední dva díly seriálu zanechaly. (21.02.2007)

Vcelku povedený alter - end Evangeliona pro náročnější diváky, kteří se nespokojili s odfláklími posledními dvěma díly seriálu.Škoda jen že se ve druhé polovině opět uchýlili k filozofování, které je přeci jen ale povedeněji ztvárněno.Nečekejte nějakou informativní smršť, autoři i tady si pro sebe spoustu tajemství uchovávají a zřejmě chtějí nechat diváka přemýšlet nad možným vysvětlením konce.Jsem relativně spokojen - slabší 4* (09.03.2011)