Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Wow. Neřekl bych, že mi to nějak zvlášť pomohlo pochopit některé nedostatečně vysvětlené aspekty seriálu, ani to asi nepovažuji za zcela uspokojivé zakončení (aspoň rozhodně ne v tradičním smyslu), ale je to prostě totální audiovizuální orgasmus a nesmírně intenzivní zážitek. Navíc tentokrát na mě oproti původnímu závěru seriálu fungovaly ty temnější momenty plné beznaděje mnohem líp. Rozhodně jsem to napoprvé všechno úplně nevstřebal, ale... Je to prostě něco naprosto unikátního. 9/10 (12.02.2024)

Dojmy z konce seriálu částečně napraveny. Proč jen částečně? Jak už tu padlo, ze začátku je to bomba plná akce, která se nikde nezastavuje a emoce se řeší spíš jen okrajově. Pak se ovšem film vrátí k filozofování a pocitům a prožívání postav a jsme tam, kde jsme na konci seriálu byli. Naštěstí s lepší animací a o něco menším zaměřením na Shinjiho, jehož otravnost pro mě zde dokonce překonala Asuku (ta mě naopak překvapila během jednoho souboje). Možná by neškodilo být trochu doslovnější - nemám sice ráda, když tvůrci zbytečně vodí diváka za ručičku, ale tady je to občas tak... matoucí, překombinované, že by pár slov neuškodilo. Pokud nemáte rádi film 2001: Vesmírná Odysea, tady Vás čeká minimálně zklamání. 7/10 (30.10.2019)

Moc jsme si nepomohli, ale beru. Prožil jsem si sinusoidu nálad, která začala WTF momentem v nemocnici, aby to Asučin hněv nakopl na nejvyšší obrátky a poté to neblaze dokonala zdlouhavá, surrealistická a náboženská pasáž, kterou jsem bez dodatečného externího dovysvětlení nedokázal pobrat. Každopádně právě díky této znalosti jsem s výsledkem spokojen a pasuje mi ke kolosálnímu seriálu jako to vhodnější zakončení, které, ač to zní divně, dává větší smysl. Jsem ale nicméně toho názoru, že místo těch obrázků by mnohem vhodnější forma zapracovala například konverzace Shinjiho s Rei, která by značně usnadnila odpovědi na všechny položené hádanky. Hudba a kresba zaslouží palec. 70% (28.07.2017)

Definitivní překlenutí do psychologie a filozofických teorií, bohužel na úkor původní mytologie. Ne snad že by gradace tajného klání dvou organizací nebyla napínavá a v určitých momentech i jaksepatří šokující. To až druhá polovina, která se zvrhne v osobní pokání hlavního tvůrce Hideakiho Anna, mi způsobila zklamání právě tím, že i přes spoustu sebezpytujících prohlášení nepřinese žádné definitivní rozhřešení, přestože mi nejeden éterický obraz zůstává v hlavě i několik týdnů po zhlédnutí. Chápu všechny, kterým tento ambiciózní dějový oblouk přišel fascinující, já bohužel čekal něco jiného a - proč to neříct - přízemnějšího. V rozuzlení všeho se tak raději přikláním k rozličným alternativním koncům z poslední epizody seriálu. (31.12.2019)

Psychodelické drama, které mě pokaždé přivede do šoku. Když jsem depresivní závěr plný brutality (ano ač se to zdá zvláštní, tento kreslený film ani seriál pro děti není!!!!), krve, odkazů na Bibli a Kabalu viděla poprvé, byla jsem v šílené letargii asi 2dny. I po několika shlédnutí celé série mě stále přivádí k hlubokému (a stále depresivnímu) zamyšlení. Někdy mám pocit, jako by režisér už nedbal na děj, jen chtěl přivést diváka k sebevraždě. A konec si také každý může vykládat jinak. Do teď jsem totiž nepochopila, jak to vlastně dopadlo... (21.06.2009)