Rocky Horror Picture Show

Jsem se jistá, že kdybych to mohla vidět v kině jako půlnoční promítání s kamarády a pivkem, neváhám s 5* ani na chvilku (hint hint, Aero a spol.). __________ [edit 14. 11. 2015] Chtěla jsem pusu, dostala jsem soulož i s happyendem. Slibuju, co jsem slíbil, a tu pátou dávám svým Otrlým idolům z Aera. (11.08.2008)

Naprosto uvolněná, svobodná a osvobozující atmosféra, která nakažlivě krásně zasáhne i diváka. Příběh nemá jednoznačný děj, ani logiku, ale v tomhle případě by to bylo snad i na škodu. Nesmysl střídá nesmysl, taneční i sexuální orgie se proplétají, hudba je hypnoticky rokenrolová a texty jsou skvělé. Dokonce i brutální vražda je podaná tak hravě, že nepohorší. A nikdy bych nevěřila, že Tim Curry někdy mohl vypadat sexy, natož ještě v makeupu, podvazcích a korzetu. /5. 7. 2010/ ____P. S. Po x-tém shlédnutí, kdy mě ten film vždycky rozveselí, musím pokorně doznat, že Frank n. Furter má v sobě víc ženskosti, než jsem kdy viděla dohromady. A přesto, potkat ho, stačilo by mu jen na mě kývnout...... Vlastně je to moralita: za to, že se oddáš absolutní rozkoši musíš vždycky zaplatit! (05.07.2010)

Hudba, respektive druh hudby, paradoxně nepatří k tomu hlavnímu, podle čeho bych muzikály posuzoval. I muzikál je především film. Ale tady nefunguje pořádně ani jedno a já tentokrát nehodlám předstírat, že na téhle nekoncepční a nezvládnuté travesty show v latexovém nátěru je něco cool. Tak, to bychom měli alibi k tomu hlavnímu: "The Rocky Horror Picture Show" je skutečně jedním z nejděsivějších hudebních zážitků mého filmového života. (08.09.2007)

Jeden z mála opravdu kultovních filmů (aspoň v době, kdy výraz „kultovní“ ještě měl nějaký význam) je opravdu bizarní parodickou muzikálovou podívanou. Neokoukaná travesti show, báječně přehrávající herci v čele s neodolatelným Timem Currym (možná jen Barry Bostwick mi přišel jako slabší volba) a jednoduché písně se sexuálně laděnými texty, to je prostě nadčasová kombinace. Pět hvězdiček nedávám, protože do klubu zcela okouzlených diváků se asi nikdy nezařadím (90%). (12.06.2019)

Jenom bych mohl za sebe opsat slova troufalky: Tohle nebýt řeč mého kmene. :o) Prvních 20ti minut, kdy ten film vypadal na příjemně stylizovaný romantický muzikál s neznámými, ovšem chytlavými písněmi, se mi to ještě dost líbilo, asi tak do prvního hudebního čísla na zámku. Jenomže s příchodem šíleného transvestity na scénu se rázem tahle show proměnila v jeden výstřední, místy úchylný a pro mě často nekoukatelný bizár, který mě mimo pár výtvarných nápadů, pár vstupů vypravěče nebo občas nějaké zdařilejší písničky prakticky vůbec neoslovil a já v něm nedokázal najít zalíbení. Snad jen část se svérázným invalidem na vozíku ten film kdesi po dlouhé době oživila, ale to jen do doby, než se i z této postavy jakoby z jiného světa nevyklubal rázem poloviční transvestita s ženskýma nohama. Ano, tady totiž nastane po celou dobu postupně tolik šílených zvratů a divných událostí, které často nedávají žádný smysl ani logiku ve spojení s předchozím dějem, až se celý děj v tomto směru stává nesmírně přehlcený, postrádá smysluplnost. Když to srovnám s jiným „ujetým“ britským muzikálem, který vznikl ve stejný rok a to Tommym, tak ten se mi také moc nelíbil a musel jsem během sledování taky přetrpět nejednu šílenou pasáž jdoucí až za hranici vkusu, ale celé dění v něm ve výsledku postupně někam dospělo a mělo určitě i myšlenku. Tady k ničemu podobnému nedošlo, začátek byl sice hodně slibný, ale pak každou minutu z toho byla čím dál větší šílenost a čistě jako stylizovaná muzikálová komedie mi to až na pár čísel nevonělo, přestože mnoha šílenými nápady mě do jisté míry přikovat dokázala. Svět výstředních transvestitů a dekadentních voyeuristů ale vážně není pro mě a doufám, že na rozdíl od hlavní dvojice do zámečku s takovou smetánkou nikdy nezabloudím. :o) 45% (05.05.2022)