Rocky Horror Picture Show

Že muzikál The Rocky Horror Picture Show bude vtipná a hlavně ujetá zábava postavená na všech možných popkulturních odkazech je znát hned od první scény a upomínky na slavný obraz amerického malíře Granta Wooda a hned potom přijde první zábavná písnička, která je ale jen rozjezd, pro ještě lepší a lepší songy až k samotnému finále, kde je to úplně nejmocnější :). Mladý párek Susan Sarandonová a Barry Bostwick si jedou v klidu za návštěvou starého známého a čirou náhodou jim praskne pneumatika poblíž strašidelného transylvánského hradu nečekaně postaveného někde uprostřed amerického zapadáku a když se vydají dovnitř, tak zjistí že pán domu Dr. Frank N. Furter pořádá párty. Bizarní párty propletená z odkazů na úplně cokoli a zejména béčkovou science fiction a hororovou produkci z 50. let a další nejen filmové události je sice velmi zábavná na koukání a hlavně poslech, ale to co dělá z Rocky Horror Picture Show tak super muzikál je Dr. Frank N. Furter v podání Tima Curryho. Člověk se může jen divit jak je možné, že pokud jde o filmy, tak dostává vždycky jen takové malé role, protože to co předvedl tady je něco co by nikdo nezvládl a už vůbec ne Mick Jagger, který prý o tu roli taky stál. Tim se sice drží hlasově jen v té pompézní glamové poloze a ostatní hlasové výrazy si nechává pro svoje normální hudební alba, ale přesně tohle je v tomto filmu potřeba. Svou glamovou extravagancí Dr. Frank N. Furter zastiňuje všechny ostatní pěvecké i herecké výkony ve filmu, pokud teda jde o jednotlivce, a pokud jde o celek tak celá ta střelená parta okolo něj a vyplašený mladý párek, co se na párty dostal náhodou, a do toho ještě nově stvořený Rocky doplňují výkon Tima Curryho a dělají z filmu úplně jedinečný zážitek, který je tak vynikající už jen těmi songy a Timem Currym, ale hlavně čím víc toho člověk ví z všech možných oblastí lidské kultury, ať už jde o výtvarné umění, literaturu nebo film, tím je ten film lepší. Je v tom spousta humoru, extravagance, úžasného zpěvu a taky maličká troška erotiky, ale vzhledem k tomu o čem to je se není moc čemu divit. Pódiové vystoupení ke konci filmu pak předvádí vrchol celému tomu bizarnímu příběhu o Dr. Frank N. Furterovi tak parádně zahraného a zazpívaného Timem Currym (Prostě je tak dobrej, že se to nedá neopakovat pořád dokola :)), na který člověk nezapomene ať už kvůli tomu Timovi, nebo kvůli Little Nell nebo kvůli Meat Loafovi, nebo kvůli Susan Sarandon, Rockymu nebo slizounovi Riff Raffovi a všem jejich songům. Jediná škoda, krom toho že Tim Curry nedostává žádné pořádné filmové role a věnuje se spíš jevištním vystoupením, je to, že jsem tohle nemohla vidět v divadle tehdy když tenhle muzikál hráli ve skoro stejném obsazení včetně Tima Curryho jako ve filmové podobě The Rocky Horror Picture Show. :) A za co si to pětku zaslouží především je poselství, které nám Dr. Frank N. Furter přinesl, a tím je to, že člověk by se měl snažit být upřímný sám k sobě a nikdy by se za to neměl stydět sám před sebou a neupírat sám sobě svou vlastní osobnost a hlavně by si měl pořádně užívat :). (13.08.2010) (méně) (více)