Režie:
Matěj ChlupáčekScénář:
Miro ŠifraKamera:
Martin DoubaHudba:
Simon GoffHrají:
Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Ján Jackuliak, Anton Šulík ml., Richard Langdon (více)Obsahy(1)
Do městečka Svit pod Tatrami přijíždí v roce 1937 ředitel velké továrny se svou ženou, aby zde po baťovském vzoru Zlína postavili moderní průmyslové město. Jejich plány ale naruší znepokojující nález mrtvoly v areálu továrny. Novorozenec s mužským i ženským pohlavním orgánem. Monstrum. Případ přesahuje možnosti místních četníků, podléhá maximálnímu utajení a na místo přijíždí tajná policie. Nicméně zdá se, že jediný, kdo chce záhadu vyřešit a nalézt odpovědi a pravdu, je těhotná manželka ředitele. Narazí ale na nečekané překážky, včetně svých vlastních předsudků… (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (351)
Ožehavé téma, které se snaží dotýkat dnešní problematiky, komplikované sexuality ale balí ho ve scénáristicky rozbitém filmu se spoustou dalších témat, které jsou okrajově nakousnuta ale nijak rozvedena. Eliška Křenová vynikající, audio vizuální stránka velice poutavá a v nejlepších chvílích připomínající Mallicka. Kdyby šel příběh více na dřeň a vygradoval by v intenzivnější závěr, byl bych spokojenější. ()
Na 29-letého režiséra nesmírně ambiciózní nálož se silnými intimními momenty neokoukaného, společensky citlivého námětu. Úsvit funguje fantasticky v nadčasovém poselství o nevymýtitelné omezenosti společnosti, předsudcích a netoleranci k čemukoliv jinému. Ne každému ale bude fungovat v souhře bočních témat (problematický vztah hlavní hrdinky a kariéristického manžela, znepokojivá postava příslušníka kontrarozvědky) či zasazením do baťovského industriálního mikrosvěta. Přitom právě tento svět dodává filmu na divácké atraktivitě i historickém zakotvením příběhu pro lepší podtržení myšlenky. A s hezky stylizovanými ateliérovými kulisami na popředí Vysokých Tater zároveň dotváří výtvarní patinu uměleckého podobenství. Sice ne ve všech detailech vyzrálého, ale určitě takového, na které by si většina českých filmařů netroufla. Matěj Chlupáček je někde jinde a pokud za následujících deset let projde stejnou cestu jako mezi Bez doteku a Úsvitem, jeho třetímu celovečeráku se bude tleskat ve stoje i v Cannes a Benátkách. [Karlovy Vary IFF] ()
Akože príbeh z histórie odvyprávaný moderným progresívnym jazykom. Preto je päsťou na oko a nedôveryhodný. Jasne tu je ukázané, že tí zlí si myslia, že sú len dve pohlavia. Kto povie, že existuje len muž alebo žena, ten je hnusný, odporný, nenávistný. To sa dalo čakať, dnes takáto tvorba žne ovocie. No postavy by nemuseli rozprávať moderným jazykom, používať vulgarizmy, ktoré v tom čase tak zaužívané neboli a už vôbec nie medzi vzdelanými mužmi a ženami. A rovnako tak si mohli tvorcovia aspoň pogúgliť, lebo v roku 1937 používajú slovo "intersexualita", lenže tento pojem prvýkrát predstavil až v roku 1949 psychiater David Oliver Cauldwell. Rovnako tak hovoria, že hermafrodizmus je bežná a častá vec, čo dodnes nie je pravda - pravdepodobná prevalencia okolo 0,04%. Samozrejmosťou je chválenie Hitlera Slovákmi, aby sa poukázalo aj na škodlivý nacionalizmus. No a tá krimi linka tu žiadna nie je. Všetko je smerované na poukázanie toho, ako máme tolerovať diverzitu. A za to udelím čarovnú jednu hviezdičku. Lebo áno, súhlasím, treba tolerovať, neškodiť a nejaviť posmech či zášť voči anomáliám. Ale zároveň z nich nerobiť bežnú normu, ktorú treba vystavovať na obdiv. Film okrem kulís, kostýmov a nejakých starých záberov vôbec nevzbudzuje dojem, že je spred 80-90 rokov. ()
Čeští tvůrci snad vůbec poprvý od příchodu barevnýho filmu porozuměli kompozici, kameře, barvám a color-gradingu, ale třeba taky hudebnímu podkresu. Vzniklo tak vizuálně nádherný dílo s fantastickou Eliškou Křenkovou, který nemá daleko ke světový produkci. Zároveň je příběhově aktuální, se správnou mírou provokace směrem k primitivům a fóbům všeho charakteru, kteří s vervou popírají křehká fakta a raději se oblouzní neotřesitelnou lží – typicky komunistický. Snad je to i důvod, proč ČFTA poslala do boje o Oscara fádní a už teď zapadlý Bratry, kteří nikdy neměli šanci. Holt we have never been modern… and we never will be! ()
Tady někdo natočil seriál, o kterém bylo v postprodukci rozhodnuto, že bude jenom filmem. Vlastně mě trochu mrzí nejít s hodnocením výše, protože řemeslné tvůrčí ambice jsou v evropském měřítku bez problémů obhajitelné, ale to rozehrávání motivů na více frontách dojde k uspokojivému závěru pouze v jednom případě (ta manželská hádka na schodišti, kdy se úplně obrátí vnímání postav, je scenáristická perla, bez debat), přičemž každý z nich by si zasloužil vytěžit mnohonásobně víc. Zůstává tak levná krimi jak z šestákové detektivky, budování kapitalismu v rozsahu článku v novinách a proti-diverzantská akce z mokrého snu začínajícího rozvědčíka. Ale „moderní“ téma film ustojí, v retro kabátku trochu kostrbatě, ale účinně a citlivě. 3 a ½. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (9)
- Velkolepě pojatý Úsvit s rozpočtem 90 milionů korun se natáčel v mnoha lokacích v České republice i na Slovensku. Město Svit, kde se film odehrává, pak vzniklo unikátním způsobem v kombinaci počítačových triků, reálných záběrů, nákladných dekorací a modelu celého města v poměru 1:7. (Bontonfilm)
- Slovák Richard Langdon (Saša) je zde první transgender neherec v česko-slovenském filmu. (NumeranS)
- Autorkou plakátu je renomovaná hollywoodská designérka Desi Moore, která navrhla plakáty k titulům jako Tár (2022), Hra o trůny (od r. 2011) nebo Mad Men (od r. 2007). (Azurose)
Reklama