Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

Opravdu zajímavej film, od kterýho jsem vůbec nic nečekal a on mě přijemně překvapil. Jenže pro mě je dost těžký tenhle film ohodnotit hvězdičkama. Průser je, že já nemam absolutně žádný znalosti o politickejch stranách v Norsku, takže u některejch povídek jsem absolutně nechápal, co tim chtěl básník říci a moc mě nezaujaly. Jiný povídky zase byly docela dobrý a daly by se klidně použít i na nějakou českou stranu. Nejvíc se mi líbila asi Fremskrittspartiet. Dobrá byla i poslední povídka s dědkama, co se propadaj do bahna, zpívaj internacionálu a čekaj, až někdo půjde kolem... Filmu dám (zatim) 3 hvězdičky, ale jestli se někdy budu opravdu hodně nudit, tak zkusim vyhledat nějaký základní informace o politickejch stranách v Norsku a podívám se na to znovu. (08.09.2008)

Moc pěkný film a v něm několik velmi vtipných situací, které diváka nejen pobaví, ale i přinutí k zamyšlení - např. sežrání mobilu krávou. Ovšem nejvíc mne dostala scéna, v níž dětičky kupují svému otci k narozeninám benzín (jak ten mrňous si na to vytáhne kyblíček...:-)). A pak taky ti dědulové, uvízlí v bažině a pějící internacionálu... Holt Norsko. (26.10.2009)

Norská povídková politická satira. Odrazuje vás to? Tak se nenechte odradit. Přišli byste o svěží, zajímavý, nádherně ironický film, který si v každé z povídek bere na mušku jednu z norských politických stran. Jednotlivé povídky můžete chápat jako výstižné alegorie jednotlivých stranických ideologií (strana práce aneb kam vede solidární jednání bez promýšlení důsledků) nebo jako vtipné a někdy dojemné příběhy ze života. Pro všechny příznivce politické nekorektnosti a taky pro odpůrce dobročninných sbírek ;) (06.03.2005)

„Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti.“ - „Kolik losů jste si koupil?“ - „Tři.“ - „Můžeme vám vrátit peníze.“ - „A co ostatní losy?“ - „Ti lidé tu nejsou, ne?“ - „Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni.“ - „Většina lidí žije v Číně.“ Ten film je atmosférou strašně zvláštní. Stejně jako svéráznými příběhy, které jsou jeden absurdnější než druhý. Divák sleduje pumpaře Lasse, který svou benzínkou zaštiťuje všechny povídky. A tak se člověk setká s: otcem od rodiny osvobozeného z pout původní identity; zaneprázdněnou manažerku, která díky nenasytné krávě najde svůj domov; 2 ženami a uneseným rumunským chlapcem; mužem, jenž umí stejně dobře opravovat auta jako vztahy; sourozenci s pragmatickým až cynickým přístupem k životu; využívaným mladíkem bodujícím díky magické schopnosti hrnku s pokémonem; lékařem trpícím představami; či levicovými důchodci s pozitivním přístupem. Film dělalo 9 různých tvůrců a povídky se tedy liší kvalitou, ale u mě převažuje pozitivní dojem, dám solidní 4*. (09.10.2022)

Ten, kdo mě zná, tak ví, že mám severské filmy ráda a tudíž jsem se s mírnou zvědavostí pustila i do tohoto zajímavého filmového experimentu. Středobodem všech příběhů se zde stává benzínová pumpa s prodávající postavičkou Lassem, jehož osobní příběh se prolíná všemi ostatními. V obsahu se sice píše, že všech osm příběhů má politický podtext, který jsem sice občas zaregistrovala, ale rozhodně jsem ho cíleně nehledala. Téměř vždy je pro mě film skládající se z více příběhů těžko hodnotitelný a nejinak je tomu i tady, protože ne každý z příběhů mě zaujal. Některé příběhy jsou absurdní až snové, některé smutné, jiné úsměvné a satirické atd. V komplexním hodnocení se nakonec přikláním k horší čtyřce ve srovnání s jinými podobně povídkovými filmy. (18.09.2012)