Tvůrci:
Christopher StorerKamera:
Andrew WehdeHrají:
Jeremy Allen White, Ebon Moss-Bachrach, Ayo Edebiri, Liza Colón-Zayas, Abby Elliott, Oliver Platt, Joel McHale, Lionel Boyce, Molly Gordon, Will Poulter (více)VOD (1)
Epizody(10)
Recenze (21)
Pravda, dějově tu není příliš velký posun, laťka z minule je extra vysoká, ale vzhledem k natáčení současně s další řadou toto beru spíše za část 1/2. Nechybí další rozbor psychologie postav, ani pár ukázkově intenzivních míst, pětihvězdičková E06 s Mikem je velmi dojemná, přičemž filmařsky vše i nadále perfektní. Opět potěší pár hvězdných cameí a vyzdvihnul bych fakt, jak i sebemenší role dokáže být rázem velmi klíčová (Joel McHale a jeho asshole chef). 80% ()
Třetí sezóna The Bear je čistě o lásce. O lásce k řemeslu. O lásce k jídlu. Vlastně by mohla mít jen první a poslední epizodu, které celou tu filozofii kolem perfektně shrnují. Epizody mezi beru jako nádech před další řadou. Místy silná retrospektiva, ale celkově nulový posun kupředu. ()
Takhle to vypadá, když se tvůrce po kreativním vrcholu (S2) může posunout jedině do boku. Třetí série je naprostou antitezí té předchozí, nechávající jasný narativní celek a seriálové konvence stranou a místo toho se svým svébytným audiovizuálním pojetím přibližuje umělecké kinematografii - a naprosto mistrovsky zachycuje psychologii ústředních postav, zejména pomocí minimalistických střihových montáží a retrospektiv, které se emocionálně dostanou pod kůži. Po téhle pecce se Christopher Storer staví do role jednoho z nejosobitějšich seriálových tvůrců nové generace, už jen ta úvodní epizoda je něco tak inovativního, že by si televize měly psát poznámky. ()
Pred niečo viac ako dvomi týždňami som sa vrátil zo Chicaga, takže o to viac som sa nemohol dočkať novej série The Bear. Aj napriek tomu, že som si to znovu užil, tak sa neviem ubrániť zmiešaným pocitom... Tvorcovia síce opäť predviedli vynijakúcu robotu, postavy boli perfektne napísané, herecké výkony opäť bombastické a kamera zase úplne špičková, ale aj tak som mal pocit, že príbeh sa skoro vôbec neposunul a zostal stáť na mieste, kvôli čomu tretia séria pôsobí iba ako dohra druhej a predohra štvrtej, ktorej ešte k tomu chýba nejaké výraznejšie vyvrcholenie. Celé by sa to dalo nazvať nejakou "medzizastávkou", ktorá nijak obzvlášť neposúva príbeh a ani postavy, ale na druhú stranu prehlbuje a obohacuje ich charaktery a tým pádom sa cítite ako keby ste boli prítomní priamo uprostred diania. Túto sériu odporúča 8 šéfkuchárov z 10, dúfam, že o rok nám The Bear naservíruje o kúsok dokonalejší chod... _____________ "You have no idea what you’re doing and therefore, you’re invincible." ()
Pro mě znovu výborná záležitost, u které mám ale bohužel pocit, že tentokrát spoustě lidem absolutně nesedne. Třetí série totiž může být hodně frustrující na sledování. Ono je to ale pointou. Opravdu soucítíte s postavami, přesně víte, co se jim honí hlavou a proč se nedokážou posunout dál, někomu se omluvit, nebo se s někým usmířit. Je to perfektní zobrazení tohoto pocitu, který každý známe, protože ten seriál je natolik sebevědomý, že se nás nebojí v této náladě topit celou dobu a ty pay offy, hezké lidské momenty a vyvrcholení si z velké části nechává až na příště. Mimo to ale seriál taky nic neztratil ze své dravosti. Výběr hudby je tradičně výborný, kamera lepší než kdy dřív a je tu mnohem větší příklon k experimentálnosti v rámci struktury jednotlivých epizod - První díl je naprostý masterpiece, který je vedle Vidliček to nejlepší, co nám seriál nabídl! Spoustě lidem ale zkrátka bude vadit, že jsme dostali sérii, která je spíš takovou dohrou druhé a zároveň přípravou na čtvrtou. Ono je to ale tak excelentně provedené a opodstatněné, že se na tvůrce nějak výrazně zlobit nemůžu. Stále nejlepší seriál v současné nabídce. ()
Třetí série Medvěda exceluje ve všem, co se vyzdvihovalo v předchozích dvou. Dlouho jsem nezažil seriál, který by ve mě vyvolal celou škálu emocí během desetiminutové scény o přípravě random jídla. Medvěd je pečlivý ve všech bodech. Ví přesně kdy střihnout, kdy pustit hudbu, kdy povolit a kdy přitáhnout. Charaktery jsou zde takové, jaké si je pamatujeme z řad minulých a ať už hádka Carmyho a Ritchieho nebo rozhovor Carmyho a Marcuse o odkazů na vás dokáží zapůsobit stejným dojmem. Třetí série sice působí jako výplň a příprava před tou následující (zvláštní, že ve stejné době vyšly dva seriály s podobným problémem), to ale nic nemění na tom že si vás opět získá svým vlastním originálním a nikde neopakovatelným kouzlem. Highlighty série jsou určitě Ubrousky. Epizoda, která je po nich pojmenována je excelentní, ale samotné ubrousky hrají v této sérii až zvláštně velkou roli. Poslední epizoda je pak ukázkou toho, že i přes všechny ty chaotické a stresující chvíle, které naše postavy prožívají v každodenním životě, se dokáží bavit a vypnout a být chvíli lidmi... nebo ne? ()
Ač mě Storer tentokrát nerozsekal tak jako v závěru druhé série tak i ve trojce udržel laťku hodně vysoko. Pravda, že třetí série děj nikam zvlášť neposouvá, ale nijak extra to nevadí. Jednak je na téhle sérii vidět že je to jen polovina většího celku jehož vrcholu se dočkáme až v sérii další a jednak se tu díky tomu že není potřeba nikam spěchat dostáváme víc a víc pod kůži jednotlivým postavám a tohle Storer umí fantasticky. Osobně sem si extrémně užíval jednotlivé flashbacky, intenzivní a skvěle nasnímané dialogy a nebo třeba hodně netypickou, ale o to zajímavější první epizodu. Sem hodně zvědavý kam se tenhle Carmyho hon za dokonalostí, který ho (a nejen jeho) postupně zabíjí vyvine a jaká esa z rukávu ještě Storer vytáhne…80% ()
To, že sundavám jednu hvězdu, je spíš daný faktorem, že si nepamatuji jedinou epizodu jako celek, než že by padala kvalita. Celý je to extrémně abstraktně rozsekaný na klipy a charakterový rysy. Možná docením časem, ale zatím nevidím důvod si jí pouštět znova. ()
Další skvělá série, kterou bych nazval kvalitativně jízdou v zajetých kolejích bez posunu v postavách nebo v ději až do posledních třech epizod. Epizoda s "Ice Chips" je skvělá a možná skvěle navazuje na nejlepší epizodu série z minulé řady. Jamie Lee Curtis jako Donna je naprosto skvělá a nebýt Beara bych netušil jak je to úžasná herečka. Celá epizoda se odehrává v jedné místnosti těsně před tím než Sweetey bude rodit své dítě. Fakt velmi stressová a emotivně vyčerpávající epizoda. V posledních dvou epizodách se opět vracejí Will Poulter a Olivia Colman ve svých epizodních rolích. Konfrontace Carmyho a jeho šikanátorského šéfa hraného Joel McHalem je taky perfektní. Naprosto ukazuje, jak dáváme svině v našich životech do rolí "velkých záporáků" i když jsme jim totálně někde a oni na nás vůbec nemyslí. Realistické znázornění panické ataky v posledních minutách. Ocenit i musím hudební vkus tvůrců, kteří za seriál použili jak Suljana Stevense, tak v této sérii dvě písničky od Weezeru z jejich dvou nejlepších alb. Je skvělé, že Storer a další tvůrci vytrvávají ve své snaze udělat skvělý seriál i když tahle série nedosazuje největších výšek řady druhé a není tak konzistentní jako první řada. Tahle řada je hlavně o nevyřčených věcech a dojisté míry retrospektivě minulosti. Další série ale slibuje existencionální hrozbu restauraci, kvůli rozporuplným recenzím a vysoké půjčce od mafionso strýčka. ()
Ačkoli mě druhá série Medvěda docela uchvátila, na tu třetí jsem se ani nestihl pořádně těšit, vzhledem k tomu, jak rychle přišla, a jakmile byla jednou venku, nijak zvlášť jsem na ni nespěchal, vzhledem k univerzálně chladnějšímu přijetí. A po shlédnutí musím připustit, že tady opravdu k jistému poklesu došlo, pokud ne přímo v kvalitě, tak minimálně v energii a soustředění, jimiž dosud seriál disponoval. Jak už poznamenali mnozí přede mnou, třetí série působí spíš jako první část většího celku, než jako samostatný příběh. Po dějové stránce se toho za těch deset epizod odehraje docela minimum, série se z velké části zaměřuje na emocionální stagnaci hlavní postavy, často pomocí abstraktně laděných montáží flashbacků a vizualizací Carmyho vnitřního rozpoložení, což není nutně nezajímavé, ale v určitou chvíli to začne ztrácet na působivosti. Naštěstí je tady pořád dostatek krásných, bolestivě lidských momentů i celých epizod (Napkins, Ice Chips), díky nimž pořád tenhle seriál jednoznačně stojí za sledování, a po herecké a technické stránce je tady stále co obdivovat. 7/10 ()
Jako, natočeno je to skvěle, herecké výkony jsou taky opět bezchybné a dost dobré... Ale k čemu těchto 10 dílů bylo? Seriál se nikam neposunul, postavy se nikam neposunuly, děj se nikam neposunul, jen jsme vlastně deset dílů koukali na montáže, které většinou vyvolaly spoustu nepříjemných pocitů a úzkosti, ale samotné nikam nevedly. Škoda. ()
9/10. Jeden z nejlepších seriálů posledních let je zpátky. A povedlo se mu navázat na takřka bezchybnou druhou sérii? Ano, s naprostým klidem můžu říct, že se to Christopheru Storerovi povedlo, i když tentokrát na to jde trošičku jinak. Tvůrci se rozhodli na maximum zpomalit a pomalými krůčky pitvat psychologii ústředních postav a traumat, jenž je v životě provází a ničí do úplného maxima. Dějový posun tak není velký, ale mě to fakt nevadilo, já jsem si zkrátka užíval (protrpěl) ty momenty, kdy se každou vteřinu mohlo něco posrat a když se něco posralo, tak na to přišel ještě větší průser. Jako, ty pííííčo. A to jsem tu ještě nic nenapsal o té dechberoucí filmařské stránce, která díky fenomenální kameře, mistrovském střihu a excelentním soundtracku povyšuje už tak super seriál na zcela jinačí úroveň. Herci jsou opět všichni do jednoho špičkový a hrají na hranici svých možností. Tenhle seriál napsal sám život, melancholické tornádo, jenž vás na začátku pohltí a na konci vyplivne úplně rozebrané, kdy jediné co si budete říkat je: Je slovo Omlouvám se, tak težké vyslovit někomu komu jste ublížili. A pak vám dojde, že Ano. ()
Posun charakteristických rysů postav za celou sérii absolutně NULOVÝ. Vše při starém, ale mně to přestává stačit. Nemám rád tuhle sérii za to, jakým směrem se posunula kuchyně, nebaví mě sledovat tyhle snobský jídla. Nebaví mě ani ta umělecká stránka, se kterou si tady tvůrci hrají. A jde opravdu cítit, že tohle je jen nájezd na čtvrtou sérii, která se prý točila simultánně. Tahle sérka je jak Relikvie smrti 1. část, akorát nudnější, ani o jídle, ani o postavách, ale o častokrát bezduchém kecání o hovně. ()
https://www.foodandwine.com/chef-cameos-the-bear-season-3-8671586 ()
Sezóna 3 sa niesla v zaujímavom umeleckom duchu, samozrejme nie každého poteší samotný strih a štylistika tejto série... Je totižto príliž uťahaná a nudná. Polovica epizód sú ako keby menšia spomienka na posledné 2 série, ktoré sú strihovo vo veľmi vysokom tempe, až to človek očami nestíha. Umelci si na tejto sérii určite pošmakujú, ale bežný sledovateľ a filmmaker to moc nebude musieť. Samozrejme posledná epizóda je výborná a zároveň divná, zakončenie je veľmi v skratke mätúce. Za mňa táto séria rozhodne 3/5, moc sa mi to nepáčilo a strašne tlačili na psychológiu. ()
Po slibném začátku to za mě nakonec silnou druhou řadu sice nepřekonalo, nicméně i tak mě to natolik bavilo že jinak než za 5* nemůžu. Myslím si že 3. série solidním způsobem přichystala půdu pro zajímavý dějový posun do té následující. Uvidíme. ()
Ze silného asertivního medvěda, který ví co chce nebo-li co rozdává rady a rány , se stal ubrečený malý méďa co umí jen nadávat a kopat kolem sebe nohama. Dostal velký traumíčko, ale v dílech zaměřených na ostatní Chefs, prostě zjišťujeme, že ho mají vlastně všichni, takže what's up? Boo-hooo. Trochu jsem zmatený z vývoje, že mu ten jeho Beisl možná zavřou. Prostě cliffhanger mi přišel jako vyloženě cliché. Zase se to všechno hroutí? Detailní záběry, kamera i hudba je pastva pro oči. Pacing celkem divočina, nějaké díly až moc pomalé, úplně to nehittovalo jak má. Naštěstí camea některých lidí včetně Johna, kterého nejde vidět tomu přidali trochu humoru. Je to skvělá show, ale tenhle season jen eighty percent. ()
Ta stylistika na kterou si tu pár lidí stěžuje mě na tom právě bavila a hodně. Dokonce bych řekl v některých případech, že tu byla dost snaživost o artovku, hlavně první díl. Tahle série neměla takový drive jako druhá, neměla takový character development, ale i přesto to bylo výtečné drama, které mi připadalo jako první část konce příběhu restaurace The Bear. Pomalá série, na kterou se však strašně hezky koukalo. ()
Cením si toho rámce, jak je ten seriál od prvního do posledního dílu taková uzavřená mozaika. Protože jakoby, na povrchu, s03 vlastně nikam příliš nedokráčela, jen pokračuje ve studii postav, v jejich důvodech k tomu, proč se rozhodli být, kde jsou. Jestliže máte rádi 'The Bear' pro to, co je, opět si přijdete na své. Opět se dočkáte rychle a zběsile stresů a střihů ve vypjatých situacích v kuchyni, přitom ironicky, první epizoda je velmi meditativní, pomalá. Carmy se snaží vyšvihnout restauraci na star level, jeho strategie je, že bude menu měnit každý den (výzva), jenže výdaje a problémy převyšují zisky a to i přes nasazení a ambice našich hrdinů. Během všeho se Carmy vypořádává s odloučením od své milované, u které to posral a současně se snaží přestat kouřit (vím, jaké to počítání dní na začátku je). I tak ale sledujete tuhle "tlupu" lidí fungovat společně a každý má svoje místo, zastoupení, podporu, ta rodinná sounáležitost (baví mě, jak vždycky pochopí, že se něco děje a vypnou z pracovního módu, aby se zeptali), i v rámci a především v těch konfliktech, i když se situace konstantně hrotí... flashbacky přejdou do dlouhých scén, až epizod, skrze které se vracíme, odkrýváme stále nové vrstvy (třeba epizoda, kde Mikey, který je od začátku show mrtvý, je ale stále středobodem, skrze jeho trvající odkaz a vztah, který k němu ostatní mají, tentokrát je to origin příběh Tiny, která si hledá job poté, co ji vykopli po 15-ti letech z práce... a Mikey jí pohostí, dají jí sendvič a káves zadara a pak když se tam Tina rozbulí, si k ní Mikey sedne a promluví si s ní... a nakonec jí dá i práci... a Bernthal má charisma, že to nemusí ani moc hrát... nebo epizoda s porodem, čistě to hraní, ta interakce dvou členů rodiny, co mají komplikovaný vztah... i přes tu utahanost, se mi to líbilo). Všichni mluví, komunikují, řeší problémy, takhle žijí. Matty Mateson mě doteď překvapuje, že dokáže svou gooffy personu prodat v něčem jako je tohle, ale sedí to tam neskutečně, dokonce i tool, jako John Cena byl své cousin-cameo schopen prodat. Navíc celá série vždy vyjde v jeden den, takže se ty půlhodinové epizody dají relativně rychle bingenout. Ritchieho nelze od předchozí série nezbožňovat. Stand up guy. Soundtrack téhle show je taky top. Spousta skvělých momentů, které opět prohlubují postavy. V závěru se Carmy střetává s Davidem Fieldsem na poslední smuteční hostině, kterou pořádá Andrea Terry, předtím, než zavře svoji restauraci (místo, kde se hodně z postav mnoho naučilo) a který ho svými brutálními technikami ve školení ztraumatizoval, zjizvil... pak dostává Carmy zprávu, ve které chaoticky projede klíčová slova, takže nevíme, jestli recenze kritika na restauraci byla pozitivní, či ne a jsme ponecháni ve tmě, v závěru show (v závislosti na tomhle bude restaurace fungovat, či ji zavřou), stejně jako Sydney s jejím panickým záchvatem nad tím, jestli má od svých přátel odejít za lepší nabídkou. S03 nedosahuje výšin té předchozí, ale její kvalita a styl určitě nijak nepadá. () (méně) (více)