Spartakus

Nevím jaký bych měl dojem z filmu kdybych se na něj díval v kuse a ne rozdělený na dva díly, ale takto mi připadal jako celkem povedený... dobré herecké obsazení (i když ne moc známé), zajímavý příběh (jak jinak když někdo čerpá ze Spartakova povstání), malé počty povstalců a vojáků sice přímo bijí do očí, ale aj* tak to nelze považovat za velké mínus, neb tento film není žádným vysokorozpočtovým áčkem a také si naňho* nehraje. Říkám...bylo to příjemné strávení večera a neváhám dát 4. (06.01.2007)

Televizní Spartakus není úplně špatný film... Ale... Pominu-li casting (mohl být mnohem lepší, což je však subjektivní záležitost) , některé za vlasy přitažené historické "fabule" a různé další historické nepřesnosti (ach, ty zbroje, opět ty zbroje), jsou největší slabinou filmu neuvěřitelné a papírově znějící (a zvláště ke konci zoufale patetické) dialogy. Některé postavy (Spartakus) se chovají jako uvedomělí humanisté jednadvacátého století a působí tak neuvěřitelně "papírově". Většina postav je navíc vykreslena dost černobíle, což je výrazný mínus. Jak jsem již napsal na začátku, Spartakus není úplně špatný film a přes všechno, co na mě působilo rušivě, bych byl možná i ochoten dát hodnocení vyšší. Jenže ve srovnání s "Římem", který se podobným neduhům vyvaroval, působí Saptakus přeci jen dost lacině a odflákle, proto: 40%. (29.01.2007)

Historický film na téma Spartakus si přímo žádá o solidní propracování postav. Scénář je bohužel pravým opakem. Vezměme dialogy, vůbec nebudu přehánět, když řeknu, že pokud vede Spartakus hovor s Variniou je tu scéna hodně připomínající Argentinskou telenovelu. To samé platí o psychologii jednotlivých zůčastněnců, která je příliš lacině servírována a když už se autor o něco pokusí, vyzní to jaksi nepřesvědčivě - místy až úsměvně (třeba impuls, který přivedl Spartaka k povstání nebo výčitky, které ho provází ohledně padlých přátel). Díry ve scénáři však zdatně látuje Robert Dornhelm. Strategie a zpracování bojů sice nemůže svou monumentálností konkurovat historickým velkofilmům, ale spousty zajímavých záběrů se nakonec podařilo natočit (viz. koňský skok do hromady plné obrněnců atd.) proto filmařská poctivost je u nich cítit nejvíce. Je sice pravdou, že před koncem si pan režisér jaksi ulehčuje - místo, aby natočil celou bitvu, nechá pouze přiběhnout upoceného vojáka s krvavým šlincem na helmě, který podává hlášení jak vše dopadlo. Vzhledem k délce filmu jsem ochoten to tolerovat a když připočtu i Gladiátorské zápasy je tam toho beztak dost. Celkově Spartakuse vidím spíše pozitivně, má slušnou výpravu i režii, pravdou je, že charakter hrdinů sice nedostal ve scénáři prostoru, kolik by zasloužil, dá se to však do určité míry překousnout. (30.05.2005)

Prekvapivo slušne natočený film, ktorý je po dejovej stránke zaujímavejší ako jeho stomiliónoví kamarát Gladiátor. Príjemným prekvapením je herecké obsadenie; nie sú to žiadne herecké hviezdy, ale do svojich úloh zapadli. Mňam Rhona Mitra. Vinikajúce tu boli: súkromný boj, skok koňa do rímskych légií, vstup do arény presne okopírovaný z gladiátora. Škoda že je taký dlhí (v TV by bol rozdelený na dve časti), no a ten jeho rozpočet. A hodil by sa k nemu aj výraznejší hudobný doprovod. (21.04.2005)

Predloha Kubrickovská, štýl ale televízny a vidieť to a cítiť, hoci to stálo 12 miliónov a hoci Spartakus bol oprávnene spotený, takže cítiť sme niečo museli. Ale človek sa napriek trom hodinám nenudí, naozaj tie rímske príbehy fičia rýchlo, tu niekto zomrie, tu niekto sa ožerie, proste svetová ríša, ako sa patrí. Goran Visnjić nemá úroveň Kirka Douglasa, ale má tu svoju a to stačí. Historické chyby si nevšimne skoro nikto, pretože keď ohlásia Pompeia a Crassa za konzulov impéria, nikoho ani nenapadne, že o impérium ešte nešlo - ešte bola republika. Inak ale zaujať diváka šlo aj bez toho, aby sa museli vylievať potoky krvi, ako sme tomu boli svedkom v známom seriáli. (13.11.2023)