Pět ďáblů

Pět ďáblů je vlastně docela bejkárna. V jednu chvíli se to tváří jako hororové drama, nakonec to sklouzne do jakéhosi podivně romantického filmu. Mysteriozní linka je v tomhle provedení spíš jedno velké WTF, co po nějakém hlubším rozebrání nedává moc smysl. Nedá se tomu upřít hezká kamera a působivé scenérie a Adèle Exarchopoulos uhrančivá v obou polohách, jako sexy gymnastka i jako matka od rodiny. (10.11.2022)

Dievčatko s vlasmi ako niečo medzi čiernou cukrovou vatou a hajzlovou kefou má lepší čuch ako lovecký pes. Naučila by som ju hľadať hľuzovky. Okrem iného čarodejnica. Neznáša otcovu sestru a nie je spokojná s tým, že maminka je lesba. Takže usilovne varí havrany a ští do lektvárov. Pomocou toho vidí do minulosti, takže sa dozvie, čo za motanica sa tam diala. Nakoniec vysvitne, že zatiaľ čo ona vidí do minulosti, jej teta videla do budúcnosti, proste taká motanica. Ale celkom fajn a hudba k tomu sadla, ale bolo jej tam na môj vkus priveľa. (26.03.2023)

Zvláštní film se zvláštními postavami. Čekala bych více thrillerových a hororových prvků, místo toho jsem dostala rodinné drama o šikanované dceři a matce s kostlivcem ve skříni, které mě bohužel kvůli zmiňované nesympatičnosti postav vůbec neuchvátilo. Konec vyzněl do prázdna a taky nemám ráda, když se během celého filmu nedozvím odůvodnění názvu filmu, chm. (31.07.2022)

Adèle Exarchopoulos mám rád a o tomhle filmu jsem věděl z jejího Instagramu ještě dřív, než jsem zjistil, že poběží ve Varech, v jehož letošní bídné nabídce to byl jeden z mála filmů, jenž jsem měl skutečně chuť vidět - abych nakonec stejně otráveně zjistil, že zas takový zázrak to není, a spíš to šlo mimo mě. Necelých 100 minut délky mi přišlo ještě únosných a na Adèle Exarchopoulos se kouká jako vždy více než dobře, ale to, se dělo kolem její dcery, mi bylo spíše protivné, a v některých momentech jsem to asi nepochopil. Režisérčin celovečerní debut mě před 4 lety oslovil víc. (12.08.2022)

Tohle mě bavilo. Opět ženská režie, která se snaží do příběhu přinést originalitu. On je to příběh sice nadmíru prapodivný, člověk moc neví, co se na něj chystá, ale právě ta atmosféra, nejistota a občas poměrně nepříjemné scény, navíc s prvky mysteriózna si mě prostě získalo. Už jen úvodní, titulkový soundtrack od Soap&Skin, který už poslouchám ve svých sluchátkách několik let, bylo znamením, že tenhle kousek mi sedne. Umím si ale představit, že dost lidem to nesedne. Je to taková docela specifická, hůře uchopitelná látka, ale koneckonců se tu řeší hlavně vztahy a krize identity, takže nic, co by lidi nemohli strávit. KVIFF 2022  (05.12.2022)