Kinoautomat: Člověk a jeho dům

Zrovna jsem měl tu smůlu, že jsem natrefil na nově upravenou verzi Kinoautomatu, kde v roli moderátora vystupuje Eduard Hrubeš. Kdo ho dosadil do role moderátora jinak vskutku geniálního počinu, toho by měl někdo proplesknout. Eda Hrubeš je ten nejkřečovitější, nejtrapnější, nejpříšernější...prostě nejhorší možný moderátor. Ever. Hodnotím Kinoautomat pěti hvězdičkami, protože se jedná na svojí dobu o fantastický nápad. Snažím se také si vsugerovat, že s dobovým moderátorem by měl film špičkovou úroveň. Kdybych do hodnocení zahrnul i Hrubešovy výstupy, stěží bych dal průměrné hodnocení. Ano, až tak umí tenhle tzv. moderátor doprasit a zabít skvělou věc. Když se objeví, máte chuť film vypnout. Už by ho nikdo nikdy neměl do ničeho obsazovat. Vlastně ani nechápu, jak se někdo takový může živit konferováním či moderováním. Celkově tedy Kinoautomat - skvělá věc, i díky hereckým výkonům jak Miroslava Horníčka v hlavní roli, tak například Miroslava Macháčka či Jana Libíčka, atd. Jen tu roli průvodce nesmí zprostředkovávat Hrubeš. (18.05.2012)

Uvoľnená atmosféra 60. rokov, kedy boli traumy II. svetovej vojny i následných boľševických procesov smrti potlačené, cudzie vojská zatiaľ nebrázdili Československo krížom krážom a zákerný AIDS neexistoval. V ovzduší sna o spravodlivom a demokratickom socializme sa zrodilo množstvo výnimočných umeleckých diel, ktoré spoľahlivo bavia i dnes. Jedným z nich je Činčerov unikátny Kinoautomat. Banálna bakalárska príhoda o nahej susedke, zabuchnutých dverách a návšteve príbuzných z Moravy je pozdvihnutá nielen výberom hercov, ale najmä ich viditeľnou chuťou hrať, vstupom živého konferenciera do filmu a zapojením diváka do procesu rozhodovania o ďalšom deji (aj keď v skutočnosti ide o šikovne predostretú manipuláciu). Radúz Činčera, majiteľ myšlienky hovoril o tom, že najviac sú z jeho interaktívnych predstavení odvalení Japonci, ktorí sú zvyknutí akýkoľvek problém, vybočenie z poriadku a chybu riešiť zvolaním aktívu, hlasovaním a kolektívnym rozoberaním chyby a hľadaním riešenia. Naproti tomu v ČSSR bola situácia taká, že nefungovalo skoro nič a človek sa musel naučil okamžite jednať a improvizovať. Na tomto podklade vraj vznikol Kinoautomat, jeden z najhravejších projektov česko-slovenskej kinematografie. Jeho sledovanie v kine Světozor, kam sa jeho oprášená premiéra po štyridsiatich rokoch od vzniku na pár týždňov presťahovala je skvelým zážitkom. Pozn. Ohlásené je vydanie filmu aj na DVD, zaujímavé by však bolo pouvažovať o vydaní širšej kolekcie ďalších Činčerových multimediálnych prezentácií, robených pre zahraničné publikum na svetových výstavách, pritom v Česku, či na Slovensku takmer neznámych. Údajne ich bolo okolo 120, a vyznačovali sa mnohotvárnymi inováciami a novinkami, ktoré neboli inde použité. Hravosť Kinoautomatu naznačuje, že naozaj také boli. (12.06.2007)

Věkový průměr ve Světozoru byl toho večera znepokojivě nízký a do sedadla jsem usedala s pocitem, že to mému požitku z projekce uškodí. Ono je totiž docela snadné odhadnout, jak bude hlasovat stejná věková kategorie, v které se nacházíte vy. Z toho vyplývá, že moment napětí a následného překvapení, která z variant bude divákovi promítnuta, se exponenciálně blížil k nule. A co se týká výstupů Tomáše Matonohy coby moderátora, možná by to chtělo míň slov a pseudovtipu. (Ba slušelo mu to, o tom žádná:)) Na druhou stranu, nevšednost, vtipnost a kvalitní herci Kinoautomatu dohromady neměli problém doplnit tento komentář mým maximálním hodnocením. (22.09.2009)

Na 7 000 hodnocení jsem si nemohl vybrat lepší film (a taky unikátnější). Snad první interaktivní film na světě. Už jenom spojení "interaktivní" z toho dělá něco velkého a když k tomu připočteme i to prvenství... Ano, filmu se dá vytknout poněkud obyčejný a nijak extra zajímavý příběh, dá se vytknout i to, že volby děj vlastně ani nezmění, je jedno, jestli vyberete možnost A nebo B, dostanete se do stejného místa v příběhu. Jenže se tam dostanete vždy jinou cestou a to je na tom právě to zajímavé. Ano, dalo by se vymyslet více situací, více konců, ale nezapomeňte, že je to z roku 1967 a je to první interaktivní film na světě. Já s tím jsem více než spokojený, protože to měla být hlavně komedie a komedie to je a dost dobrá a zábavná. Navíc já formu interaktivních filmů mám dost rád, což jsou pro mě jenom další kladné body v hodnocení. Nemůžu jinak, než dát 5* (09.06.2019)

Dobrý nápad, iluzorní a nezajímavé volby, nenavázanost děje (jak mě by zajímalo, jak se může pan Novák dostat od vraždění vrátného do auta přijíždějícího! k hořícímu domu) a, jak říká Ony, publikum, které volí očividné zápletky místo aspoň mírných tvůrčích výzev. Že to není film, ale cirkusová atrakce, snad netřeba dodávat. (25.06.2010)