Hřbitovní krysy (E02)

Klaustrofobní zážitek s neodolatelně černohumornými momenty, které to celé vlastně dělají ještě realističtější. Nataliho režie se stejně jako v Kostce vyžívá v záběrech na obličeje, především na vytřeštěné oči, a ať původní povídku znáte, nebo ne, vůbec vám nebude vadit, že budete vědět, oč tu kráčí. Je to totiž zábava. A ten (úplný) konec! (06.11.2022)

"Mrtvým páčí zoubky, šmejdi... krysy v hrobníkovi šmejdí." Vincenzo Natali v roce 1997 geniálně poskládal Kostku (Ernő Rubik a já zdravíme). Bohužel, v roce 2019 jsem ho proklel do desátého kolena, když jsem si kvůli němu šlápnul na hrábě. To bolelo. Tím, jak se letos prohrabal do hrobu (nemyslím filmařského), se v mých očích vrátil na výsluní. Bludiště temných a blátivých krysích tunelů pod hřbitovem, o šířce dvou třetin průměrně baculatého klaustrofobika, jsem si užíval, půlka mumie, nasraně se plazící za zlodějem, měla mé sympatie a krysička XXL byla úplně k sežrání. Čumáček jeden. Zatuchlost hrobů, husina po těle a hororový, lehce mravoučný příběh, a to i při absenci jakékoli kladné postavy, co chtít od noční výpravy na krchov víc? Pět krysích ocásků vykuckávám... (15.11.2022)

David Hewlett je borec. Ať už jako ukecaný vědátor s alergií na citrony, co v předaleké galaxii řeší problémy s parazitickými emzáky, nebo jako ukecaný slizký hrobař, co v Salemu řeší problémy s ne úplně normálními krysami. A že se na sebe ty problémy kupí. Moc zábavná nechuťárna, ve které se stále něco děje a rychle to odsýpá. A cameo jedné známé démonické entity rovněž potěší. 8/10 (15.11.2022)

O fous lepší než předchozí epizoda - protože krysy a lovecraftovské božstvo. Ovšem hlavní hrdina opět nesympatický sobecký idiot. Jo - člověk si alespoň vychutnává co se mu nakonec stane, ale opět docela plochý příběh tak nějak o ničem. Zatím tedy Guillermo dost zklamání - Hodně špatná Ulička přízraků a teď dost průměrné až podprůměrné epizody seriálu na který jsem se dost těšil. Že by nám mistr už zestárl a nápady docházejí? Ano, vím, že režiji má v tomhle případě na svědomí někdo jiný, ale dozor pořád patří del Torovi. (26.10.2022)

Začínám mít špatný pocit. Opět děj shazuje volba ústřední postavy (jeho přehrávání a dikce mě iritovala už ve třetí řadě Zraku). Opět je děj v první polovině zbytečně vláčný a plný nabubřelých dialogů (zbytečných). Opět “na maso” se dostaneme až v třicáté minutě (z 36 minut stopáže epizody). Tentokrát je ale epizoda o stupeň lepší. 1) je paradoxně “víc del Toro”, i když ji del Toro nerežiruje a 2) na vyšší rychlost přeřadí už v polovině a proto finále není “z nuly na 100” jako minule. (25.10.2022)