Zlaté dítě

Eddie zatial nikdy nezklamal. Je síce niekoľko jeho filmov, ktoré považujem za zaujimavejšie, ale aj ako detektív pátrajúci po stratenom chlapcovi a prekonávajúci rôzne až podivné a nebezpečné prekážky dokáže dobre zabavit. Jeho osobnosť je v každej z jeho úlohi veľmi dobre poznať a vďaka tomu si dokáže pritiahnut pozornosť svojích fanúšikov. Nie je to jeho najlepší film ale za pozretie určite stojí!!! (29.01.2010)

Zřejmě klasická komedie s Eddie Murphym, ve které krapet nudné pasáže střídají správně úsměvné scény se super suchými hláškami. V příběhu o „zlatém“ dítěti z Tibetu, které má nadpřirozený dar spočívající v tom, že čeho se dotkne, to oživí nebo promění v dobro a sám satan má zájem na tom, aby jej zabít, hrají také velkou roli nedokonalé, ale z dnešního pohledu mile směšné triky při zobrazení satana. (14.02.2006)

Film ještě z doby, kdy Murphy nehrál v každé kravině. Bohužel to ale u mě dopadlo průměrně, byť zhlédnutí rozhodně nelituji. Občas je to příjemná komedie, občas zase nuda, občas to má skvělé nápady, občas to je zase celé nevyužité. Prostě to ujde, ale myslím si, že na rozdíl od jiných průměrných komedií si z tohohle budu aspoň něco pamatovat, jelikož ten námět už sám o sobě má něco do sebe... 3* (31.05.2023)

Film, který by potřeboval remake jako kráva, byť jsem většinou proti remakům. Je tam spousta skvělých nápadů, ale buď jsou nevyužité, nebo režijně odbyté a celé to působí místy hrozně levně. S vyšším rozpočtem a schopnější režií by to mholo originál hravě překonat, protože potenciál tam fakt je. Jde o ten typ osamostatněných filmů bez sequelů či jiných podobajících se filmů, které já tak miluju (viz Čarodějky z Easwicku, Pyramida hrůzy atd.). Finále s "gargoylem" je ale paráda, na to můžu koukat dokola, i kdyby byl tenhle záporák v novém filmu jistě přes CGI, snad by mu nechali ten perfektně groteskní vzhled. A vzhledem k tomu, že je záporák uprostřed filmu "na koberečku" u ještě vyššího pekelníka, potenciál by byl i na dvojku. (17.04.2022)

Na ten film nezapomenu, sice vůbec nevím o co šlo, ale šlo to tady v kinech někdy na konci osmdesátých let, možná na počátku devadesátých, matka dostala lístky od podniku a do kina vyrazila celá naše rodina - pěkně společenská akce, mám ten dojem, že jsem si tam prvně testoval oblek do tanečních. Kino bylo přecpaný "poukázkářema v rodinném balení", Murphy spustil ten svůj koncert a v úplně ztichlém kině se smál hodně od podlahy jenom on, pak se někdo nesměle zasmál a už řvali smíchy všichni jenom mi to nějak nesedělo s pořadím jednotlivých skečů...no nic, možná jsem tenkrát něco přehlédl. Po odchodu z kina jsme to svorně ohodnotili větou - takovou blbost jsem fakt nečekal. (07.11.2004)