Barbar

[49%] Tak já teda nevím, asi je chyba ve mně, ale mě to teda moc nebavilo. Má to celkem dobrý nápad, nějakou tu zajímavou scénu navíc, ale v poslední třetině filmu se z toho stane docela blbost s nelogickými kopanci, které přehlédnout nemohu. Ne, že by byly jen na konci … První cca půlka snímku mi přijde taková nezáživná, pak se to z nepochopitelného důvodu přepne na další nudou postavu, konkrétně na herce Justina Longa, který mě zde docela sral. Jako ty scénky v podzemních tunelech za sklepení byly docela dobré, ale to je asi tak všechno. Ta nestvůrná žena mě chvílemi docela pobavila a to především ve finále, kde předvedla tu svou téměř „nesmrtelnost“. ;) Chápu, že se nedá s ohledem na toto téma natočit něco extra originálního, ale mě to moc nenadchlo. Je to takový slabší průměr, kdy jsem se mezi rozhodováním 2/3* rozhodl dát tu nižší *. (30.10.2022)

Kdyby se film nesl v duchu první poloviny, bylo by to mnohem zajímavější. Začínalo to náramně, krása skrytá pod rouškou tajemna v podivném domě.  Druhá polovina však dle mého zbytečně fušuje do komedie a obnažené monstrum sice má své creepy momenty, ale jinak výrazněji nezapůsobí. Počáteční strašidelnost díla se rozplyne spolu s příchodem Justina Longa, herce naprosto nehodícího se pro tento žánr. Navíc mne zaskočilo odhalení temné minulosti domu, jenž je tak odfláknuté, až je možná zbytečné to vůbec ve filmu zmiňovat. Vždyť po nalezení tajného pokoje a kamery ze začátku, byla přítomnost nějakého úchyla zaručena. Finále sice opět útočí na čtyři hvězdy, ale prostě jsem čekal něco víc. 69% (02.01.2023)

Já si myslím, že není vůbec potřeba osídlovat Detroit nějakými bubáky, monstry, mutanty a podobnými zjevy, protože jsou ruiny tohoto města děsivé i bez toho. Snímek každopádně nepojednával o lidech, nelidech nebo jiných formách života, šlo vlastně o příběh jednoho domu. A v tomto ohledu na mě film fungoval výborně, včetně tří samostatných dějových linií, ale ten bubák mi to kapeczke pokazil. Jasně, disponoval vším, co běžného Američana vyděsí tak, že z něho cítíte čpavek ještě týden, já jsem si ale jen zklamaně povzdechl a řekl si: "To jako fakt?" Bylo mi opravdu líto, že se všechny tři příběhy neprovázaly nějak jinak, protože určitý potenciál tady byl, a teď se nemohu zbavit dojmu, že si tvůrci vybrali nejsnazší cestu. Jenže cesta nejmenšího odporu málokdy přináší nejvyšší kvalitu. Je to škoda, protože u mě měla tato atmosférická záležitost slušně našlápnuto. No, a když se v ní objevil Justin Long, tušil jsem, jak asi dopadne. Vždyť víte- Jeepers Creepers, Tusk... / Poučení: Nepříjemná místa vypadají za tmy mnohdy útulněji. 3*+ (07.05.2024)

Barbarian je lehce přehypovaný hororový kousek, který v mých očích není hororem roku, ale rozhodně si zaslouží vaší pozornost. Film krásně buduje v první polovině napětí z neznáma, postavy se chovají překvapivě logicky a oplívají nějakým pudem sebezáchovy, díky čemuž se s postavymi dokážete celkem ztotožnit. Po kinematografiký stránce je film prvotřídní, ale i přesto, že má film nějakou 1 hodinu a 40 minut, tak bych z toho klidně 10 minut vystříhal. Po příběhový stránce nic prozrazovat nebudu, ale rozhodně pokud pujdete na film naslepo bez vidění traileru, tak si troufám říct, že nedokážete odhadnout co vás čeká. Tenhle snímek a další hororové kousky mi dokazují, že rok 2022 je na fanoušky hororu hodně štědrý, ne jenom po stránce kvantity, ale vyjímečně i kvality. Barbarian za mě dostává krásnejch 7,5/10. (07.11.2022)

Někteří přitroublí kokotci, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „vkusní a erudovaní diváci z dělnických rodin“, jímž jakýkoliv nešablonovitý a pestrý děj s dialogy přesahujícími obvyklé hlavněproudé „vžžžžuuuum, sviiiist a splašššš“, a nedejsatan s více příběhovými linkami, způsobuje neurovagetativní zkraty, to evidentně příliš nepobrali, nebo je zmátlo přeslabikování anotace. Zde se totiž nejedná ani tak o dobře napsaný, kulantně porežírovaný a vskutku originální napínač či neotřele vkusný horor, nýbrž, laicky řečeno, o aparentní glorifikaci mateřství, profunditní adoraci feminity a expertní studii neoliberálních maternálních instinktů v kombinaci se senzitivním urbanistickým exkurzem do domurbistických habitací fabulózní aglomerace Deathtroit, hic et nunc obývané již jen veskrze altruistickými, konciliantními a excelentně asimilovatelnými entitami, vesměs rasistické dermální kolorace. Na tomto místě patrně mnozí výše kategorizovaní zmateně tápou, tudíž to pro hladší úzus chápavých končetin raději simplifikuji na prostší „Kdo tomu dal míň než tři, je totální pičus“. (02.11.2022)