Studený bufet

Už úvodný rozhovor v metre pripomína slávny „Dialóg rýdzo humoristický“ od Lasicu a Satinského. Absurdný a nenútený humor, ktorý vylúdi na tvári ľahko zvrátený úsmev. Po úvodnej geniálnej polhodinke to už ide značne cez čiaru. Napriek tomu príjemná jednohubka a spomienka na časy, kedy Depardieu ešte nebol rusofilný nadšenec. (04.08.2017)

Do-ko-na-lá absurdní černá komedie, jejíž hlavní kvalitou je dobrý scénář. Dialogy jsou naprosto odosobněné, zbavené všech emocí, což vedlo k úplně nelogickému chování postav. Přiznávám, že některé situace mě dost vyvedly z míry, jiné byly vysloveně komické. O to víc mě příjemně překvapilo, jak film drží pěkně pohromadě. (15.02.2015)

Zvláštní, velice zvláštní film. Žánrem komedie - avšak snad nejabsurdnější z možných. Navíc někdy až nesnesitelně černá. Příběh, kde se vyskytují vlastně jen vrazi, kteří se střetávají pouze s dalšími vrahy. Morálka a etika potlačeny - či spíše přepjaty ad absurdum, a tak vytěsněny ze hry. Provokativní humor, smutně odrážející absolutní anonymitu a osamělost velkoměstského života. Hrdinové již nemají žádné sny - jsou zbaveni lidství, a aby si zachovali alespoň krapánek svobody, stávají se vrahy. Dvojka Bertrand Blier + Gérard Depardieu čaruje. Studený bufet je možná o něco méně spontánní než Buzíci. Jeho pesimistické poselství je ale ještě o něco vážnější. (09.09.2005)

Studený bufet zcela oprávněně dostál svému názvu:) Netypická kriminálka, od začátku do konce prošpikována absurdními situacemi, kdy se jedna absurdita kupí na duhou a přesto dává smysl, a pořádnou dávkou černého humoru. Člověku to stejně i tak vlastně připadá reálné a docela i pravděpodobné, že by v dnešní době někdo podobnou situací mohl procházet a jednal by stejně. Ona ta apatie a lhostejnost společnosti je zcela na místě. A zvláště v dnešní době. A... Bože, Carole Bouquet byla tak nádherná... "Už sis někdy všimla, kolik je v metru lidí, kteří vypadají na to, že je někdo zavraždí?", "Bude to poprvé, co uvidím umírat muže." - "Já taky, většinou přijdu pozdě.", "Je zamčeno?" - "Ano, je zamčeno." - "A obtěžovalo by Vás otevřít?" - "Ano, hodně." (27.07.2017)

Já opravdu nejsem obdivovatelem francouzské filmové tvorby, mně totiž jaksi nesedí ten francouzský styl, ale i tak jsem ochoten přiznat, že se mi Galové čas od času trefí do chuti. A je zajímavé, že mají v takovém případě v názvu snímku termín, který má vztah k jídlu. Dnes to byl absurdně absurdní Bufet a ve své desítce oblíbených filmů mám dlouhodobě zakotvené Delicatessen. V pozadí a zároveň v centru všeho dění byla Věž; budova tak neblahá, že dokázala zlákat k nastěhování dokonce houslistu!! Zaujala mě vysoká koncentrace vrahů na metr čtvereční, nejednou jsem se zasmál humoru, který by nejednoho Amíka pohoršil, a přestože jsem si nikdy nedokázal oblíbit Gérarda Depardieu, jeho Alphonse mě bavil poměrně mocně. Mou nejoblíbenější postavou se stal každopádně inspektor Morvandieu, velké zvíře pařížské kriminálky a hvězda odboje. Tento člověk svou jedinou velkou slabinu bohatě vynahrazoval šestiranným revolverem, z něhož dokázal v případě nutnosti vystřelit bez nabíjení i patnáctkrát. Jo, jo, tohle se povedlo a jsem rád, že mi esaque film doporučil. / "Bude to poprvé, co uvidím umírat muže." "Já taky. Většinou přijdu pozdě." / "Šéfe, v pátém patře jsme našli uškrcenou ženu!" "Tu nechte být, ta patří k nám." / Poučení: Nájemný vrah nemusí sdílet tvůj smysl pro humor. (09.04.2023)