Dva muži ve městě

Film José Giovanniho může působit na první pohled trochu přímočáře a černobíle, nicméně stejně ve mne vyvolal vedle celé škály emocí i spoustu podnětů k zamyšlení. Gino Strabliggi se pro mne v průběhu filmu stal pozoruhudnou postavou... navrátilec z vězení přichází nešťastnou náhodou o svou milovanou ženu, ale také ho pronásleduje slizký komisař. Nicméně pro svou agresivní povahu (viz. scénu se sousedy a hluku v baráku) mi Gino zůstal i tak zčásti nesympatický a klíčový incident s komisařem v propuknutí afektu můj vztah jen prohloubil. Přesto jsem s ním v okamžiku odsouzení na nejvyšší trest začal plně soucitit. Tenhle film v sobě má totiž kromě silného námětu nesmírně působivé dramatické momenty, zejména s blížícím se závěrem, ztvárněné často beze slov... to dlouhé ticho a vzájemné pohledy očí Gabina a Delona to teprve umocňují. A také má skvěle napsané i zdánlivě vedlejší postavy, jakou je například obhájkyně, bojující za spravedlivost v soudním procesu, kde poukazuje na to, jakou skázu světu může přinášet existence trestu smrti. A ve kterém vztahu se pak ukrývají ti Dva muži ve městě? Jsou to Cazaneuve s Ginem, když kráčejí spolu městem a doufají v pěknou budoucnost? Nebo Gino doplácející na svou minulost a tvrdší povahu pod přítomností fanatického komisaře (o nichž nám moudrý Cazaneuve od počátku vypráví)? Nebo dvojici tvoří onen fanatický komisař v protikladu k vychovateli (který svým způsobem má na celém případu jistou vinu od momentu boje za Ginovo propuštění), přičemž oba tak zasahují do Ginova osudu zcela odlišným způsobem? Nejednoznačnost názvu i různé paradoxy v tomto případě ve mě jenom potvrzují kvalitu a myšlenkovou hloubku celého působivého filmu. ,,Už nikdy pro mne spravedlnost nebude jako dřív..." 95% (21.04.2020)

Naozaj špičkový film z čias, keď Francúzi robili snáď najlepšie filmy v Európe minimálne a snáď lepšie ako aj v USA. Gabin a Delon je neskutočná dvojica hercov, tu čiastočne obohatená aj pánom Depardieu v malej vedľajšej role. Keď sa raz už dostanete do basy, recidíva vás neminie. Aj keby ste sa chceli zmeniť, recidívu vám nejaký ten "slušný policajt" rád zabezpečí. (11.05.2021)

„Probuďte se, páni porotci! Promiňte, pane předsedo, ale dva z těch pánů spali. Později by toho mohli litovat. Jedná se přeci o neštěstí člověka.“ Když někdo deset let sedí, venku na něj sice může čekat nesmírně trpělivá manželka, ale také staří kumpáni a až paranoidně nedůvěřiví komisaři. Gino má však u cesty k zařazení se do společnosti i vězeňského vychovatele Cazeneuvea, který s ním bude i v těch nejtěžších chvílích. Silný psychologický souboj je podkreslený nesmírně silnou atmosférou a nabízí herecké výkony, které si diváky zaručeně podřídí!! Jen netuším, kdo byl lepší - Gabin x Delon? (04.08.2013)

Český manekýn slizkosti č. 1 z hiphop 09 jasně vede. Viděti ho na obrazovce, zvraceti málo. Ale pro mne světový záporák číslo 2 Michel Bouquet v roli policejního úředníka je tak dokonale slizkej parchant, že by moh být šéfem konzervativní partaje pro horních 9 tisíc hned z fleku. A jeden by jej rád strčil pod gilotinu a nůž zastavil 50 cm nad dorazem se slovy „ehm sorry vono se to zaseklo“ a takto opakoval centimetr po centimetru níže a níže až se dílo podaří. Jenže k tortuře asi není důvod. Protože jakkoliv považuji film za výborný, přec jen mám silnou pochybnost, že z francouzských věznic vychází jen pramálo politováníhodných loupežníků Delonů, ale spíše narazíte na marseilleské beduínské gangy. Dojemná mystifikace – ale francouzsky dokonalá. (22.06.2016)

,,MYSLÍM SI, ŽE KEĎ UŽ ZLOČIN EXISTUJE, JE NUTNÉ ZAMERAŤ SA NA PRÍČINY ZLOČINU, NIE IBA NA ZLOČINCOV.“ __ Tento film musel urobiť riadne rošambo vo francúzskej spoločnosti. Kritika zriadenia v pohľade na 10 rokov väzneného recidivistu snažiaceho sa o nápravu a opätovnú snahu žiť usporiadaným životom, v čom mu bráni policajný aparát vidiaceho v ňom rodeného zločinca načisto vyčiarknutého zo spoločnosti. Jednotlivec ako obeť systému zneužívajúcej svoju moc myslím za obdobia totality a normalizácie mal čo povedať aj československým divákom, o to viac sa v ňom objavujúce motívy budovaného strachu z polície, udavačstvo prípadne návrhy na opustenie (čiže emigráciu) z krajiny. Nerozumiem komentárom, ktoré si viacej všímajú Depardieua ako posolstvo filmu a ešte viacej tým, ktorí dej prirovnávajú k Bedárom. Celému filmu jasne dominuje trojica mužov – odporný policajný inšpektor (,,To je posadnutosť?“ ,,Nie, presvedčenie.“) – jedna z najnechutnejších filmových postáv akú som mal možnosť vidieť, Jean Gabin neústupčivo bojujúci proti tvrdej legislatíve (,,Ich úlohou nie je odpúšťať.“) a Delon, pre ktorého predstavuje jeho úloha zásadný bod v kariére (,,Viete na čo myslím ja?“ ,,Áno, na moju smrť, som nato zvyknutý.“). Melancholická Sardeho hudba je napokon tiež úplne umlčaná, aby dodala na tiesnivosti surovému záveru. Aj mne pri pohľade na gilotínu vtedy prešiel mráz po chrbte. Toto všetko vyvažuje negatíva v očiach ostatných - agitáciu proti zrušeniu trestu smrti a z toho plynúce Gabinove zaujaté vyrozprávanie. __ ,,A TAK SOM VLASTNE PRVÝ KRÁT UVIDEL ONÚ VEC – SMRTIACI STROJ.“ (5769. hodnotenie, 293. komentár k filmu) (31.12.2017)