Deux hommes dans la ville
Due contro la città
Dvaja muži v meste
Two Men in Town
Režie:
José GiovanniScénář:
José GiovanniKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Philippe SardeHrají:
Jean Gabin, Alain Delon, Mimsy Farmer, Victor Lanoux, Cécile Vassort, Ilaria Occhini, Guido Alberti, Malka Ribowska, Christine Fabréga, Gérard Depardieu (více)Obsahy(1)
Tolik chtěl žít, milovat a mít své přátele, ale minulost byla stejně neúprosná jako gilotina... Bankovní lupič Gino Strabliggi strávil deset let ve vězení, kde měl spoustu času k úvahám. Když prošel branou věznice, doufal, že může udělat tečku za svou minulostí. Za jeho předčasné podmínečné propuštění se přimluvil kurátor Cazeneuve, který po mnoha letech práce s vězni poznal, že to Gino s nápravou myslí vážně. Dokonce se spolu spřátelí natolik, že Gino začne ke Cazeneuveovi chodit na návštěvu a tráví s jeho rodinou volný čas. Najde si práci v tiskárně, majitel si ho váží, a Gino se vážně zamiluje. Minulost ho však dohání na každém kroku. Je pronásledován nejen svými bývalými kumpány, ale i umanutým policejním inspektorem. Ten je přesvědčen, že se lidé nemohou od základu změnit, a špehuje Gina na každém kroku… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (351)
Silná herecká zostava. Gabin, Delon a "gilotína"...Zaujímavo podaný film s komentujúcim vnútorným hlasom Gabina, ktorý rozpráva príbeh bývalého gangstra. Po prepustení z väznice je Delonova cesta za spokojným a kľudným životom dosť komplikovaná, jeho zlodejská minulosť ho stále prenasleduje a policajti mu to neuľahčujú. Hlavne zbytočne horlivý a podozrievavý inšpektor, ktorý ho kedysi dostal za mreže. Jednoducho neverí, že bývalý zlodej urobil za minulosťou hrubú čiaru. Až záverečná scéna s gilotínou mi pripomenula, že som to kedysi dávno ako malý chlapec tajne videl. Film by mohol byť emocionálne silnejší, pretože príbeh na to má. Možno film trocha zostarol, možno si režisér schválne nechával od diváka odstup, no každopádne ide o veľmi dobrý film. ()
Dva muži ve městě ve mně naplnili jedno biblické proroctví, ve kterém je řeč o pláči a skřípění zubů. Člověka opravdu nepředěláte, pokud je řeč o nejodpornějším filmovém záporákovi, komisaři Goitreauovi osobně, který nahání hrůzu svou zrůdností v hávu profesionality, s níž sám věří, že jen důkladně dělá svou práci. A pláčete a skřípáte zuby i zásluhou děje, neúprosně jdoucího přesně tou cestou, kterou nechcete, aby šel. A přitom víte, že jiné cesty není, protože takhle to zkrátka opravdu chodí všem sympatickým Ginům a hluboce lidským Cazeneuvům navzdory, ne-li naschvál. Netrousit spoilery, pokud chcete o filmu něco říct, je u tohoto snímku extrémně těžké. Ale věřte mi, že konec, takto zranitelné místo tolika filmů, vás zadupe do země. ()
Klasický francouzský film jsem si včera po desetiletích zopakoval. Dojmy, které jsem si odnesl, jsou poněkud rozporuplné. Poetika detektivního žánru, na které je film postaven, se v řadě momentů dostává do rozporu se způsobem zobrazení a pojednání některých scén. Nejvíce je to patrné v úvodní části, líčící idylická setkání Strabliggiho s Cazaneuvovou rodinou, zcela nepropracována zůstává milostná náklonnost Cazaneuvovy dcery k Ginovi, hodně hluše vyznívá i zachycení jeho druhého vztahu k vnadné bankovní Anglofrancouzce. Klady a silná místa na druhé straně převládají tam, kde jde o skutečnou drsnou krimiatmosféru. V mnoha ohledech to platí pro soudní scény i vlezlé fízlovství posedlého vrchního policejního inspektora Goitreaua. Tento záběr má obecnější platnost: ukazuje, že i v demokratickém státě mohla - i může - často policie propadat chování, které do toho estébáckého či gestapizujícího nemusí mít zas tak daleko. Štvanice na zušlechtěného člověka končí tragicky: nedobrovolnou smtí oběti, která ke svému hrůznému činu byla dohnána protidemokratickým chováním svého policejního antipoda. Řadu viditelných slabin režie i scénáře přetrvávají dva skvostné herecké výkony: Delonův a Gabinův. Při závěrečné scéně - vrcholném okamžiku jinak spíše průměrného díla - , v níž jde Gino na smrt, obě skvělé herecké kreace vrcholí. Patok nechuti a odstupu od justičních orgánů, největší přání mladých hlavních hrdinů filmu i jeho hlavní kritické poselství, nejlépe vystihuje strachem ze smrti stažená tvář Delonova hlavního hrdiny. Tato část jeho myšlenkového jádra je evidentně nadčasová. Pro kvalitu obsahu i dosahu filmu také jednoznačně určující. ()
Lupič Delon je propuštěný z vězení, stává se tiskařem a podporován vězeňským vychovatelem Gabinem se snaží nestýkat s lidmi z galérky. Krutá policejní šikana ho však nakonec donutí ke zločinu. Vlastní krimi je až příliš rozvláčná a poněkud nezáživná, navíc prodchnutá podle mně příliš kritickým duchem údajné nespravedlnosti páchané na odsouzených i propuštěných. Naopak mne nadchnul famózně hrající mlčenlivý vychovatel Jeana Gabina. Každé jeho gesto a každý pohled mluví, i když mistr Gabin mlčí. I Delon hraje o život :) Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=uyFiZ1A6scc&feature=related ()
Naozaj špičkový film z čias, keď Francúzi robili snáď najlepšie filmy v Európe minimálne a snáď lepšie ako aj v USA. Gabin a Delon je neskutočná dvojica hercov, tu čiastočne obohatená aj pánom Depardieu v malej vedľajšej role. Keď sa raz už dostanete do basy, recidíva vás neminie. Aj keby ste sa chceli zmeniť, recidívu vám nejaký ten "slušný policajt" rád zabezpečí. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (11)
- V bytě Gina Strabliggiho (Alain Delon) v Montpellieru je na vnitřní straně vstupních dveří polský plakát na francouzský film Vražedná hra (1967). (tomas.sulc.7)
- Inspektor, který pronásleduje hlavního hrdinu Gina Strabliggiho (Alain Delon), se jmenuje Javert – stejně jako inspektor, který pronásleduje Jeana Valjeana, hlavního hrdinu románu „Bídníci“ od Victora Huga. (a-ja)
- V 70-tych rokoch 20-teho storočia bola vo Francúzsku na trest smrti skutočne používaná gilotína. Posledná poprava sa uskutočnila 10. 9. 1977. Francúzsko zrušilo trest smrti v roku 1981. (milhouse86)
Reklama