Papežův vymítač

S exorcismem to máte úplně stejně jako s tranzistorama. Prostě si nějaký labilní, psychicky narušený, hormonálně destabilizovaný či po pozornosti toužící mentál usmyslí, že je v jeho těle někdo jiný, a místo, aby jej nahnali k psychiatrovi, endokrinologovi nebo mu pořádně nařezali, pozvou k němu nějakého zpohádkařeného živnostníka a institucionálního demagoga, který učeně pokývá hlavou, protože z toho má perfektní píárko mezi blahoslavenými nebo sto litrů za kompletní seanci, a zasvěceně řekne: „Hm, hm, moribundus! Ta zlá cizí entita okamžitě musí ven!“. Načež jeden vytáhne krucifix a almanach osvědčených fantasy básniček, druhý skalpel a učebnici destruktivní chirurgie, a hurá, jde se vymítat! Jediný rozdíl je pak v tom, že jeden pacient vypadá jako Marilyn Manson před tím „odborným“ zákrokem, druhý až po něm. No řeknu vám, já se tedy moct celé dny válet, kroutit hlavou o tři sta šedesát, mluvit uhrančivým basem jako jen lehce nachlazený zpěvák kapely Canibal Corpse, libovolně pohazovat lidmi, chcát si do postele, prcat všechno, co se ke mně přiblíží, strašit dementy a vůlí přesouvat nábytek a někdo mě toho zbavit, taxi ho hned po tom zdeformování najdu, rozšmelcuju mu držku a striktně požaduju přišít toho čuráka zpátky! Největším problém vymítacího žánru je to, že hned při svém vzniku nastavil laťku na nepřekonatelnou úroveň naprosté dokonalosti a už prvním filmem totálně vyčerpal veškeré fičury a vyfikundace, které ono pohádkové Rituale Romanum skýtá. Tudíž cokoliv někdo od té doby natočí, je až na světlé výjimky, prostě jen ubohým plagiátem Exorcisty. A tenhle Vymítačův papež, ups, pardon, taxe vlastně bude jmenovat až dvojka, František Černý dozajista potřebuje dalšího štěka, je, jak jinak, naprosto ubohým plagiátem Exorcisty. Prostě se úplně vysrali na scénář, jen vyměnili posednuté pohlaví a bububarák, nesystémově kuchli z Exorcisty akční sekvence a celé to podložili, aby se hajzl tolik neviklal a věřící Tomášové si samým napětím cucali konce krucifixů, jakože skutečně skutečnými trampotami skutečně skutečného a údajně nejslavnějšího demagoga, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dänikena První římskokatolické a.s. s parádně příznačným jménem Gabriela (Amon) Amarthová. Je to sice hezky natočené a Rasl i jako Prasl pořád má i na stará kolena solidní charisma a hraje od přirození, ale co naplat, jakmile se zase začalo strojově vymítat, já začal pekelně zívat a znuděně si škrábat tu čerstvě přišitou kundu. (05.05.2023)

Filmů s tématikou vymítání jsem viděl spoustu, proto moje očekávání byla takřka nulová a nalákala mě výhradně inspirace skutečnou událostí a Russell Crowe. Inspirace skutečnými událostmi byla evidentně jen nepatrná, avšak Russell Crowe byl tradičně fantastický. O hororu v případě tohoto snímku nemůže být absolutně řeč. Nicméně příběh je poměrně zajímavý a hlavně děj má ohromný spád a prakticky vůbec nestihne diváky nudit. Závěrečné rozuzlení za mě bohužel extrémně přestřelené a na efekt těžce za hranicemi jakékoli uvěřitelnosti. Zřejmě na tento film brzy zapomenu, ale bavil jsem se. Asmodeus je každopádně velmi dobrý tip na jméno pro dítě. [73 %] (10.11.2023)

Russell Crowe, pak Russell Crowe a potom zbytek… protože právě ten zbytek je rutinním opakováním toho, co už jsme mnohokrát viděli. Vrchní vatikánský exorcista se po několika případech předstírání vlivem psychické poruchy setkává se skutečným zlem. Synek z neúplné rodiny, která zdědila zchátralé opatství kdesi na španělském venkově, se totiž stává obětí posedlosti démonem. Crowe (když už ho dnes máme v těch Varech…) je tu za vtipkujícího a výstředního vymítače, který roky oddaně slouží církvi, stejně jako dokáže upozornit na její nebanální vady. Máme rok 2023, takže asi není překvapením, že se maskéři a trikaři vyřádili, tudíž přerod nevinného kluka ve zjizvené umaštěné monstrum s dunivým hlasem je fajn, několika působivých momentů se dočkáme, ale přes jednohubkový průměr se tvůrci nakonec (dle očekávání) nepřekulí. (30.06.2023)

V tejto úlohe by som ho nečakal, no Russell Crowe v úlohe vymítača Gabriela Amortha bol perfektný a ani príbeh nebol najhorší. Prostredie filmu, či atmosféra to všetko pekne budovalo hororovú atmosféru, no nemôžem si pomôcť, ale v závere mi to prišlo akési bez šťavy. Chýbalo tomu väčšie napätie, kde by sme sa ja báli trošku o tie postavy. Takže zázrak sa nakoniec sa nekoná, ale dobrý horor na jedno pozretie hej. 65% - 3* (29.10.2023)

Příjemný satanský horor, který rozhodně není kopií Vymítače ďábla, jelikož jeho cesty vedou zcela jinudy. Dokonce podobnost je jen v pavoučí chůzi, která byla do Friedkinova filmu vrácena až mnohem později. A místo chrlení zeleného slizu je tu krev, což mi přijde daleko děsivější. R. Crowe je skvělý - vtipný, přemýšlivý, rozvážný a bojovný. Poslouchat ho mluvit je radost. I rolička F. Nera ukazuje velikost tohoto herce. Zajímavé bylo, že zdejší démon není nějaký druhořadý břídil, nýbrž jeden z princů Pekla - Asmodeus. Není sice tím nejvyšším, páč Lucifer se zkrátka drobnostmi, jako je posednutí člověka, nezabývá, avšak stojí dost vysoko. A protože Asmodeus je pánem lži a klamu, je jasné, do jaké šlamastyky se zdejší postavy dostaly. Velmi zajímavá je otázka inkvizice a její odpovědnosti za hrůzy páchané ve Španělsku. A rozprava o zlu před komisí je také na pováženou. Scény vymítání jsou epické, souboj v podzemí bombastický. V jednu chvíli jsem měl pocit, že se sedadlo, nebo možná celá řada, se mnou utrhne a vymrští mě ke stropu, tak se hudba v sále rozduněla. To si doma neprožijete. Krásný vizuál, záběry na opatství ve všech úhlech i za bouře potěšily evokací gotického hororu. A když jsem hned zkraje slyšel z walkmanu She Sells Sanctuary od The Cult, věděl jsem, že budu spokojen. Tvé hříchy tě doženou! (14.04.2023)