Athena

Film, který se snaží o maximálně intenzivní, diváka vtahující zážitek, kdy stále aktuální téma migrantské problematiky přetváří do thrilleru, který se snaží strhnout dlouhými jednozáběrovými scénami. To co fungovalo v Potomcích lidí, zde brzy začne působit samoúčelně a přestože řada scén dokáže zaujmout, nikdy skutečně nestrhne, stejně jako jednoduchý, moc nevysvětlující příběh, který místo intenzivního zvyšování napětí, nedostatečně graduje, aby se v poslední třetině nesmyslně přepnul do módu, který vlastně celou dobu odsuzuje. Athena tak není tak strhujícím a důležitým filmem, jak by se mohlo na první pohled zdát a ve výsledku béčkovou zápletku zkouší zpracovávat seriózněji, ale tvůrce si vybranou formou, ukousl příliš velké sousto. (27.09.2022)

Tvorbu Romaina Gavrase sleduju už nějaký ten rok a tak pokaždé, když konečně něco vyplodí, nemůžu si to samozřejmě nechat ujít. Jeho estetické a sugestivní pojetí násilí mě bavilo už v hudebních videoklipech, co natáčel dříve. 'Athena' vypadá námětem jako vystřižená pro řecko-francouzského filmaře, ale víceméně, i přes intenzivní close-upy a dlouhé záběry z prostředí chaotických bojů, kdy z důvodu smrti jednoho kluka, jsou vyvolány bouře nepokojů, nejen ve vyobrazené části tohohle filmu, ale po celé Francii, se jen pachtíme do složitého vztahu dvou bratrů zemřelého chlapce, přičemž každý stojí na opačné straně. Nebudu lhát, tempo je mnohdy tak intenz, že vás to fakt nenechá nudit, ale zároveň je to jaksi mdlé, do hloubky, do obsahu, působí to hrozně prvoplánovaně, klouže to tak nějak po povrchu, i když to nepostrádá emoce, jenže člověk jakoby "měl fakt málo důvodů, aby mu mělo záležet na jakékoliv z postav" ale je zajímavý, že hned dva francouzský filmy takhle po sobě a vyobrazuje to Francii jako jakýsi ghetto bující revolucí proti establishmentu. (17.04.2023)

Po takové pecce jako byla Les Miserables je těžko být pak spokojen s dalšími filmy, které jsou prostě o level níže. Kvalitativně zdaleka nedosahuje na výše zmíněný (pro mě už kult tohoto žánru), a tak i přestože nemohu říct, že by se mi Athena nelíbil, nemůžu být na druhou stranu ani naplno spokojený. Průměr. (13.10.2022)

Tady se dá bezpochyby říct, že forma jasně vyhrála nad obsahem. Fakticky, po technické stránce jsem toho moc lepšího ze země galského kohouta doposud neviděl. Už jen ta úvodní chaotická 10minutovka bez jediného střihu, to jsem čuměl jako puk. Takových scén ale film nabídne více, audiovizuálně fakt extratřída. Jenže ta odosobněnost tomu velice škodí. Ono s nějakými postavami film vyjde na povrch, ale nedokáže je vůbec důkladně prokreslit (a to si dokážu představit, že s větší péčí celé bratrské trojici mohl film dopadnout mnohonásobně lépe). I proto mě konec nezvládl tak emocionálně odrovnat, jak tvůrci asi původně zamýšleli. Na druhou stranu, stopáž není přemrštěná, na obrazovce se stále něco děje a hlavně vám to umožní nahlédnout pod pokličku pořádných nepokojů ve Francii. Víc než ale obstojnou jednorázovou podívanou nečekejte. Za mě 6/10 (16.10.2022)

O tomto filmu jsem viděl videa na instagramu, jak se natáčel a pokaždé jsem si říkal, když jsem to viděl, že to vypadá hrozně dobře. Teď po zhlédnutí můžu říct, že je to jeden z nejlépe natočených filmů roku. Je to napínavý, atmosférický dílo z Francie, kde možná chybí lepší postavy a lepší scénář. Jenže tady se hodně hraje na formu před obsahem. Ve většině natočeno bez střihu a to na filmech extrémně miluju. Do toho podmanivý soundtrack. Finále se proměnilo v drama a celé to končí drsně.... na konci jak najely titulky jsem musel vydechnout. Je to povedený film a pokud máte rádi napínavé filmy a do toho rádi sledujete kvalitní filmařinu, tak Atheně dejte šanci. 7,5/10 (24.12.2022)