KOndoMEDIE

Před šesti lety mi dokonce KOndoMedie ještě připadala vulgární a úplně si pamatuji, jak jsem ji zhnuseně přetrpěl a od Vebera jsem čekal něco jiného. Tak alespoň v jedné věci jsem v životě dokázal dospět (:D). Takové téma by se dneska už asi muselo udělat jinak. Ale  KondoMEDIE určitě není nějak extra vulgární, naopak je skoro až překvapivé, jak se dokáže při zpracovávání reakcí na homosexualitu v továrně na kondomy  vyhnout různým fekálnostem, které by mohl slibovat  nechvalně proslulý totálně debilní distribuční název. Alternativní pojmenování od ČT: S barvou ven, by bylo určitě lepší.  Máme zde dalšího milého  polítovaníhodného  otloukánka  pana Pignona. Ale  Daniel Auteuil mi příjde takový ňoumovitý a necharismatický až moc (i když to mohl být záměr.) I  když se svojí nesmělostí, bych  ze sebe taky dělal homosexuála, kdybych měl takovou fešnou kolegyňku s mikádem.:o  Více se mi ale líbila  linka proměněného   buznobijce Géralda Depardieua. Ta je na celém filmu to nejlepší.  Vtipně začíná, absurdně pokračuje, poeticky konči.  O to je větší škoda, že skutečný Géralda dal své srdce hlavně Putinovi. U té linky s panem Pignonem se mi ale překvapivě hodně líbila pointa při večeři s manželkou. A taky to uteklo fakt rychle, ale to už je u pana Vebera zvykem.:D  Sice jsme se  bráchou nejdříve shodli na trojhvězdě (Veber uměl líp než v této poslední dékadě od Blbce k večeři a třeba to ošaváhíní mi osobně přišlo takový laciný),, ale já na konec dodám i tu slabší čtvrtou, ale dost za to může Depardieu, bez kterého by to prostě nebylo ono. Přišel jsi za mnou...a vzal sis můj svetr!  (07.12.2022)

Daniel Auteuil je v roli uťápnutého účetního roztomilý, jeho nový soused Michel Aumont zábavný, šéf firmy Jean Rochefort nemá chybu, no a příběh o plánovaném propouštění úsměvný, zejména tedy to řešení vzniklé situace.. Téma homosexuality zpracoval Francis Veber vkusně, vtipně a nenásilně výchovně.. (26.09.2020)

Vivat! Francouzská komedie žije! Všichni herci jsou výborní, ovšem řekl bych, že největší hvězdou snímku je Gérard Depardieu, i když Daniel Auteuil je přesný. V menších rolích Jean Rochefort a Michel Aumont působí a připomínají staromilské časy :-) Francis Verber vychovává a nevyhýbá se ožehavým tématům. Umí jak zobrazit outsidera (scény s telefonem a opékačem topinek v pozadí s chmurnými zprávami jsou skvělé), tak vyprávět o soukromých věcech, aniž by to vyznělo sprostě, zkratkovitě nebo banálně. Spolu s postavou Felixe se i divák tak trošku mění a nechává se lehce unášet proudem inteligentní francouzské zábavy Snímek vám řekne opravdu více, než nablblé, rádobyšokující dokumenty či debaty v televizi, anebo sociologické studie. FRANCOISI? TEN SVETR JE AŽ MOC RŮŽOVÝ. NENOS HO. VYPADÁŠ V NĚM JAKO BLBEC. Jen tak dál, Francisi! Jen tak dál. (01.02.2006)

Originální název filmu Le Placard je vysvětlen na záčátku filmu, kdy soused říká Pingnonovi, že musí "sortir du placard" - opustit skříň, což je francouzský výraz pro "coming-out". Takže pokračování Pingonových eskapád není komedie, ale(a) psychoterapie jednoho ušlápnutného bezvýznamného účetního; (b) satira na změnu pracovních zvyklostí a na vlnu politické korektnosti. Depardieu si sice může zařadit svoji postavu k tomu lepšímu v jeho filmografii, ale jinak je Le Placard přeplněn pozitivním duchem a změnou, zatímco komedie zmírá v koutku na nedostatek kyslíku. (27.11.2010)

Překvapivě chytrá komedie, která není o homosexualitě, ale spíš o předsudcích mnohých heterosexuálů. Francois se začne chovat jako muž až ve chvíli, kdy to od něj nikdo nečeká. Nejde o žádnou ztřeštěnou taškařici, kde má prim Depardieu. Naopak, je to spíš úsměvná konverzačka, ve které se bez moralizování, nebo pochlebování obnažuje stará pravda, že často je lepší své okolí zaujmout třeba i negativně, než být nevýrazný a nezajímavý... neviditelný. (23.03.2022)