Večerní úbor

"Trans-homosexuální úchylnost skloubená s absurdním humorem, budící spíše pocit trapnosti..." Takhle jsem začal komentář k Večernímu úboru po prvním zhlédnutí v létě 2019 a můj názor na tento film se nijak výrazně nezměnil. Snad jen díky tomu, že jsem mezi tím viděl velkou část tvorby Bertranda Bliera, mě to s odstupem času už tolik nešokuje, neuráží, dokonce oproti původním dojmům už dokážu i přidat nějaké ty hvězdičky za pár vybraných kladů, zbyl akorát jenom ten pocit trapnosti a odporu. Vlastně by to mohlo být skvělé vyvrcholení jedné etapy Blierovy tvorby, neboť tu Blier shrnuje svá nejtypičtější témata a motivy (známé z Buzíků nebo Studeného bufetu), a kde jsem ocenil i obsazení některých herců z dalších režisérových dřívějších filmů, Jeana-Pierra Mariella (Calmos) a Bruno Cremera (Kdybych byl špion), kteří si zde vystřihli nezapomenutelné epizodky. Samotné dění mi spočátku připadalo občas i zábavné, atmosféra vytvářena nočním prostředím a netuctovou Gainsbourgovou hudbou se mi zamlouvala také, ale Blier se tu postupně snažil rozehrát co nejabsurdnější, nejšílenější a nejúchylnější motivy a propletence včetně výměn pohlaví ve vztahovém trojuhelníku, přičemž na můj vkus tu nejednou zašel za hranici zdravého a snesitelného vkusu. Ačkoliv se tvorba Bertranda Bliera u mě může zčásti těšit velké oblibě, Večerní úbor považuji nadále za Blierův menší exces, s nímž se až příliš utopil v samoúčelné výstřední provokaci. Slizký Michel Blanc mi tu byl neskutečně odporný. [45%] (11.03.2022)

Depardieu teda zacinal fakt dost jeblymi rolami - Buzici 1974 a tato srajda Le Menage 1986. A ze rola v Buzikoch mu sla setsakra podozrivo dobre, ... kazdopadne plana komedia, Depardeiu ako buzna sere na zenske a mlsne sa pozera po panskych konecnikoch - co mu prinasa problemy ... uz fakt som si myslel behom projekcie, ze zacne po chlapoch hadzat jogurt, to bych sa doryhal . 5 % (08.01.2019)

To bych nevěřila, jak může být Depardieu zajímavá ženská. Blier je vskutku výborný režisér, kolik toho dokázal vměstnat do necelé hodiny a půl, je až k neuvěření. Všichni tři představitelé hlavních rolí byli báječní, okouzlující kreaci předvedl Jean-Pierre Marielle s Caroline Sihol coby znuděný pár. (11.11.2011)

Tomuto snímku kontroverze rozhodně nechybí, je to ještě explicitnější pohled do světa erotiky než v Les Valseuses. Už proto tohle nebude film pro každého. S dobrým katolíkem to sekne vo podlahu hned po prvním flákanci který schytá Miou-Miou v této silně misogynistické komedii. A to nemluvím o jasných odkazech na sexuální praktiky, u kterých by se červenaly i protřelé nymfomanky a do rejstříku úchylek jsem si poznamenal pár zajímavých poznámek_____Vše jde ještě o krok dále a do role sexuální hračky a oběti je postavena i slabá mužská postava velmi dobře zahraná Michelem Blancem. Zdá se, že Blier už ženy nepotřebuje ani v roli mučené oběti - misogynistická perspektiva dotažena ad absurdum. Možná je toto i zároveň hlavní slabinou filmu, kdy provokativní fasáda může u útlocitného diváka překrýt intelektuální obsah. Tato jet-black komedie s Gainsbourgovým soundtrackem (špičkový závěrečný jazzy-track) není jen jasná provokačka a další Blierova anarchistická lahůdka, je to i surrealistická fikce, která se umně prolíná do smutné každodenní reality. (20.02.2021)

Tož toto byl fakt nářez:) Originální, lehce potrhlá komedie, která staví na netradičním milostném trojúhelníku a hereckých výkonech jeho protagonistů. Gérard Depardieu si svým živelným charakterem i výkonem tak trochu ukradl část filmu pro sebe. Jak ten uměl svádět...:) And... he is kissing another man. Další kousek z mého filmového světa je nyní kompletní:) Jo, jo, Depardieu byl za mlada hodně velký fešák, ach jo, proč se musel potom tak zřídit? (04.06.2017)