Režie:
Alain CorneauKamera:
Yves AngeloHrají:
Jean-Pierre Marielle, Gérard Depardieu, Anne Brochet, Guillaume Depardieu, Carole Richert, Michel Bouquet, Jean-Claude Dreyfus, Yves Gasc, Myriam Boyer (více)Obsahy(1)
Jeho duše patřila viole da gamba. Jean-Pierre Marielle a Gérard Depardieu ve strhujícím příběhu barokního skladatele Sainte Colombea... Jímavá, strhující, bolestná, hluboká, oduševnělá a mnoho dalších přívlastků si zaslouží geniální hudba Sainte Colombea, francouzského violisty, který žil v 17. století. Datum jeho narození nikdo nezná, zemřel kolem roku 1700. Sainte Colombe přidal k viole da gamba sedmou strunu a zavedl ve Francii struny protkané stříbrem. Ovšem nejcennější z jeho dědictví je právě sbírka violových skladeb. O něm a o dalším z geniálních hudebních skladatelů sedmnáctého století Marin Maraisovi vypráví francouzský film Všechna jitra světa. Žák Lullyho a Sainte Colombea Marin Marais byl francouzský skladatel a violista, význačná osobnost pozdní vlády Ludvíka XIV. Film rozechvívají tóny violy da gamba a jejich teskný stín lze pocítit v obrazech, barvách i samotném herectví hlavních představitelů. Režisér Alain Corneau obsadil do hlavních rolí Jean-Pierra Mariella a Gérarda Depardieua a jeho syna Guillauma. Síle hudby sedmnáctého století nezůstal nic dlužen. O tom svědčí i ohlas, který film sklidil po celé Evropě. Ve Francii získal sedm Césarů a obdiv publika. Jeho filmový soundtrack patří k jedněm z nejlepších.
(Česká televize)
Recenze (59)
Ponor do světa hudby v osamění, spojeného s odmítáním reality. Styl filmu, opírající se o vyprávění Colombova žáka o jeho "Mistrovi" se line celým dějem a kompenzuje minimální dialogy jednotlivých postav. Ale v pravý čas tyto dialogy zaznějí a dotvářejí tak strohé, až kruté vztahy mezi Colombem a jeho nejbližšími. Depardieu a Marielle jsou si naprosto rovnocennými hereckými partnery, Michel Bouquet v (tentokrát) sympatické epizodní roli malíře Baugina! ()
Samotný film, na to, že má dvě hodiny diváka může dost utahat, tím spíš, pokud se vysílá ve večerních hodinách. Když to vezmu kolem a kolem, tak nám snímek o životě geniálního skladatele moc neřekl. Po smrti ženy se uzavřel do sebe a možná trochu zcvokl. S ohledem na jeho názory o produkci hudby třeba i pro krále by bylo zajímavější se věnovat jeho mládí a dál. To hlavní je ale barokní hudba. Jako laik jsem si samozřejmě musel přečíst, že šlo o nadaného skladatele, protože bych nikdy nepoznal, zda hraje skvěle nebo už tam zazněl nějaký falešný tón. Ale právě ta hudba rezonuje celým snímkem a je to nejhlavnější, co mě dostává. A výkon Jeana-Pierra Mariella. Pravda je, že jsem alespoň viděl, kterak mohl někdo v tehdejší době poslat krále do oněch míst a nesplnit mu jeho přání (nařízení). ()
Vynikající historický životopisný >umělecký< film o barokním violistovi Marinu Maraisovi (1656-1728), jedné z nejvýraznějších osobností francouzské gambové školy, z jehož pomalého plynutí děje za teskných zvuků violy da gamba jako by prýštla ona barokní atmosféra... "Všechna jitra světa mizí v nenávratnu..." - tak jako sláva, vášeň, touhy a marné naděje, jeho hudba však zůstala nesmrtelnou... Řemeslně zručně natočený film možná postrádá trošku svižnější tempo, leč lze říci, že v tomto případě to filmu zase až tak není na škodu. Příjemně klidná, přesto však poutavá podívaná pro zralé a milovníky hudby, barokní obzvláště. - - - P.S. Škoda jen, že Česká televize tomuhle vynikajícímu filmu opět zbytečným dabingem ubrala na autenticitě... ()
Pozoruhodná vizuální řeč filmu zvýrazněná hereckými výkony nejen Jeana Pierra Mariella, ale i Depardieua, Anny Brochetové a řady dalších je podobenstvím o hloubce a specifické sdělnosti ne řeči filmové, ale hudební. Velké plochy jednotlivých obrazů reprodukují duševní svět lidí té doby a současně stopují i ty prvky lidských životů, pro které dnes nemáme v mamu a shonu naší každodennosti čas. A trpíme tím, aniž si to uvědomujeme a připouštíme. ()
"Svěřil jsem svůj život vůni dříví za deště v sadu, sedmi strunám své violy a svým dcerám." Krásné vyznání. Krásný film. Dobová hudba a umně vytvořená vizuální podoba, často záměrně statická. Nic a nikdo se nehýbe, a tak spíše než na film koukáte na dokonale barevně vyladěné figurální malby nebo na zátiší se skleněnými poháry. Niterné, pocitové. Vynikající Donutil jako vypravěč. ()
Reklama