Hrdinové ve člunu

Co si budeme povídat, je to standardní sportovní kýč, ve kterém jsou namíchané všechny ingredience charakteristické pro daný žánr. A když píšu všechny, tak tím myslím opravdu všechny. Nicméně jedno se Amíkům musí nechat. Oni dokáží podat zábavným způsobem jakékoliv sportovní klání a udělat z něj napínák, při kterém hlavním hrdinům mačkáte všechny palce. Veslování mě bytostně nebaví a přepínám ho i ve chvílích, kdy jedou naši o ty nejcennější medaile. Ale tady jsem jen seděl a s vykulenýma očima fandil partě outsiderů, kteří dokázali dojít až na vrchol. A konečně jsem trochu docenil roli toho otrokáře, co na ně ze zádi huláká. Tak příště bych se rád třásl nervozitou třeba u orientačního běhu. 75% (16.04.2024)

Co si budeme povídat, Clooney je velký sympoš, ale bohužel s věkem si přestává věřit a raději než před kameru si stoupne za ni. Výsledek je asi zhruba takový jaký se čekal, vizuální orgie nečekejte. Ne úplně příjemně vypadající retro, které ždíme klasickou šablonu Tak dlouho se jim nevěřilo, až nakonec i Adolfu Hitlerovi zbyly jen oči pro pláč. Muselo mu být zcela jasné, že Američani nepřišli prohrát, vždyť i lístek do Evropy si museli hradit ze svého. V Americe holt ani kuře zadarmo nehrabe. Tak ještě že to nakonec s našimi veslaři dobře dopadlo. 55% (09.07.2024)

Pekný príbeh o outsideroch, ktorí sa tvrdým a poctivým tréningom dostali až na vrchol a na OH 1936 v Berlíne slávili zlatý triumf. Miestami to síce pôsobí až príliš rozprávkovo, no nedokážem posúdiť do akej miery to tvorcovia filmu prikrášlili. Každopádne, sledovalo sa to príjemne, herci boli neokukaní, prostredie veslovania taktiež, a príbeh 8-veslice bol celkovo sympatický. Ústredná postava Joe mi občas išiel na nervy, ale ostatní boli fajn a washingtonskej "lodi" som proste prirodzene fandil. 4* (09.04.2024)

Žužu Žorž tentokrát odolal dozajista brutálním tlakům degresivních bolševiků na „historickou věrnost a korektnost“ a přeqapivě neosadil předválečnou univerzitní veslici osmi černými bukanýry a nějakou tou přesilnou muženou, liberálně jim dominující u kormidla. Já vím, je to hnus a čirá demagogie takto nechutně zkreslovat dějiny, nicméně i tak se jedná o velmi příjemný, hezky natočený a poměrně dobře zdramatizovaný standartní sportovní retrofilm. V něm se Žorž sice přičinlivě snažil vyžehlit to rasistické, misogynní a homofobní fiasko alespoň třicetisekundovým olympijským zakňučením Džesnýho Twouby, jenž hrdinně zběhl zpod bitche otrokáře a v barvách Spojených sráčů elegantně vyběhl i s Ádou, když tenkrát uběhal všechny ty Übermensche a krutě proškrtal říšské eugenické tabulky, aby se za odměnu mohl málem vrátit na bavlníkovou plantáž, ovšem v kontextu filmu to vyznělo spíše jako rasistický vtip na sjezdu BLM. Prostě zase jednou musím hrábnout po pevných čtyřkách! (27.03.2024)

Ono si treba uvedomiť jedno. George Clooney len za rok 2018 vďaka odpredaju spoločnosti vyrábajúcej alkohol, ktorú kedysi zakladal, zarobil cca 200 miliónov dolárov. A to nepočítame zárobky z reklám, napr. z tej na kávu, ktorá bežala aj u nás. 15-miliónový zárobok za Dannyho jedenástku je oproti tejto srande len trápne vreckové, ktoré ani nestojí za reč. Chcem tým povedať, že ak zarábate toľké peniaze, nie že nemusíte hrať, režírovať a produkovať filmy. Nemusíte nič. NIČ. Do. Konca. Života. George to ale s filmami nevzdal, lebo ho bavia, chce po sebe zanechať aj niečo viac, než len stámiliónové kontá (ehm) a túži rozprávať príbehy. A ja sa mu nečudujem, že chcel vyrozprávať aj toto retro. Je to príbeh plný klišé, ale takých, ktoré fungujú vždy a za každých podmienok. Podceňovaní športovci, ktorí sa dokážu odraziť od dna pomocou svojich vlastných síl a stať sa hviezdami, to je niečo, čo proste funguje, ak sa dobre natočí. No a toto je natočené... fajn. Neurážajúco, ale zároveň absolútne neprekvapivo a rovnakou mierou, ako ma mierne nudilo, som si paradoxne vychutnával ležérnu historickú atmosféru z dôb, kedy sa nežilo najľahšie. Ale kedy sa žilo? Clooneymu to zjavne robilo radosť a kameramanovi tiež. Ale vždy, keď vidím veslárov, spomeniem si na nezabudnuteľnú scénu z Fincherovej Sociálnej siete. No a hoc trvá len pár desiatok sekúnd, dvojhodinoví Hrdinovia v člne sa na ňu nechytajú. Tempo postupne uvädá a už na začiatku bolo ospalé, miestami až mdlé. Príbeh je rutinný, plný stereotypných postáv a nevýrazných hereckých výkonov. Callum Turner s imidžom mladého Richarda Gereho je prirodzený vodca a Edgerton je ako tréner akceptovateľný, ale príliš utlmený a neviditeľný, tento typ postáv by podľa mňa mal byť výraznejší, viac na seba stŕhať pozornosť, hoc chápem, že nie každý tréner musí byť hlučný kretén a sila niektorých je práve v ich istej... rezervovanosti? (06.06.2024)