Čínský syndrom

Dost napínavej filmek ze zajímavého prostředí atomovejch elektráren. Sice děj se dá odhadovat krásně dopředu, ale nevadí to, protože je to zajímavé. Vůbec jsem nečekal, že to má být o tomto tématu, takže mě to překvapilo - čekal jsem něco orientálního a oni na mě vyjedou s reaktorem. Každopádně předpokládám, že tento film měl působit na diváka jako na odpůrce atomové energie a přestože mám z toho taky strach, nemůžu se ubránit pocitu, že to bylo trochu jednostranné (nevěřím, že by někdo riskoval, že zamoří kontinent a všechny, jenom kvůli vlastnímu zisku - tohohle by snad už nebyli schopní ani největší šílenci, protože jde o krk i jim). No ale ta možnost tady vždycky je. A to je ten strach... (22.10.2007)

Ve své době se to téměř rovnalo sci-fi, ale po Černobylu je to faktem, nad kterým se nedá jen tak mávnout rukou. A je a bude stále platný i známý fakt, který pronesl Jack, že "Vy reportéři si myslíte, že dobré zprávy jsou jen špatné zprávy". Jacka Lemonna jsem nikdy neměla nějak výrazně ve svém filmovém hledáčku, ale po roli ve filmu Konkurenti jsem na něj podstatně změnila svůj názor, je to pan herec s velkým H. Ale to neznamená, že Jane Fondová jako Kimberly s reportérským vnímavým čuchem nebyla skvělá. Výborný film z minulého století. (17.08.2013)

Ta perfektní souhra hrozící jaderné katastrofy s demonstrací vůči jaderné energii tu představuje něco originálního, v čem jsem si již po několika minutách našel zalíbení. Tikající bomba v podobě reaktoru buduje v divákovi náležité napětí a neodbytná zvídavost novinářského dua je skvěle fungujícím doplňkem. Oscarové nominace jsou zde bez pochyby na místě a zvláště pro Jacka Lemmona, jehož koncert je slastí pro oči. Už chápu, proč po havárii v Three Mile Island zazněla otázka, zda někdo viděl Čínský syndrom...85% (16.05.2014)

Thriller, který při vstupu do kin dostal neočekávané promo v podobě havárie v jaderné elektrárně Three Mile Island, zaujal dvěma věcmi. Výkonem Lemmona v roli člověka, který pod drtivým tlakem okolností nesleví ze svých hodnot a celkovým vyzněním, tak typickým pro paranoidní sedmdesátky pod kupolí mediálního prostoru. Jedinec tváří v tvář mocným jako zanedbatelná položka. Dejte tam reklamu a jedeme dál.. Nutno poznamenat, že to celé byl incident, kvůli kterému by superministr Havlíček vstával ve 4:25. Normálně vstává ve 4:30.. (21.04.2021)

Nevidět film od začátku, pevně bych věřil, že na režisérské stoličce seděl celou dobu sám Sydney Pollack a nikdo by mi to nevymluvil. Celkové vyznění a hutná atmosféra Syndromu připomíná nejvíce např. filmy Tři dny Kondora nebo Rosenbergova Brubakera. Ta strašlivá bezradnost a nemohoucnost vůči systému, který stejně zvítězí je i po třiceti letech stále aktuální. Stejně jako celý námět zabývající se nebezpečím jaderné energetiky... a lidí. 80 % Pozn.: S (velkým) odstupem času film ve mně uzrál a musím přidat na hodnocení. 90 % (30.01.2009)