Čínský syndrom

V komentáři Djkoma je vše i za mě shrnuto. Baví mě Michael Douglas, když hraje jen takovéto "štěky" a není tahounem celého filmu. Jelikož jsem se před shlédnutím tohoto filmu viděla dokument o havárii na Three Mile Island, tušila jsem alespoň malinko co to tedy znamená, pokud něco obdobnému může nastat. Samotné slovo "jaderná" je pro mě dost nebezpečné a v tomto filmu krásně zlehka ukázali, co se může dít v té obrovské budově, kterou veřejně propagují jako bezpečnou jen pár kilomentrů od vašeho bydliště :) (27.08.2017)

Reportérka Kimberly Wells(sexy Jane Fonda) pripravuje reportáž v atómovej elektrárni za pomoci istej kamery kameramana špičkových kvalít Richarda Adamsa(Mike má očividne čuch na skvelé látky a nahadzuje plnovous...),sú svedkami nehody,ktorú Richard pohotovo nakrúca a samozrejme v centre diania je jadrový inžinier Jack Godell(famózny Jack Lemmon,ktorému úloha perfektne sedí),ktorý sa chystá o všetkom informovať verejnosť,aby on povedal pravdu,kde s prichádzajúcim koncom prichádza aj... Nebudem prezrádzať hlavnú pointu, ako to skončí,ale ja som mal takmer nervy v kýbli z vynikajúceho scenára a bravúrneho ústredného tria hercov,ktorí sa v týchto rolách cítia ako ryby vo vode,perfektné obsadenie,napínavá réžia od začiatku do konca s postupným budovaním napätia... Režisér Bridges symbolicky na úvode prezentuje spleť mostov v L.A.(mám na mysli ako sa v preklade preloží jeho priezvisko Bridges_mosty) v kompozícii kameramana Jamesa Crabea,inak sú tu tvorcovia začínajúci na písmenko J:(režisér,kameraman,herci:Jane a Jack) vo filme,ktorý je maximálne znepokojivý alebo spletený ako tieto mosty v komplikovanej situácii,ktorá nastáva po nehode,pričom na ponuke dňa správ bude extra reportáž(možnosť nakuknúť do zákulisia výroby reportáži a hladu po nich). Na konci som ostal zarazený ako Rich a Kimberly,ktorí len neveriacky nemôžu uveriť,čo sa deje okolo nich,tak ani v záverečných titulkov nezaznie hudba,len som si premietal v hlave spleť celého filmu,ktorý ma zarazil pekne a rýchlo k zemi.Díky za to...Retro,ktoré si vážim. (28.06.2014)

Začátek sice dává tušit spíše komorné drama na nepříliš záživné téma, ale to, co se poté z Čínského syndromu vyvine, bych mohl klidně označit za velmi děsivou noční můru. Musím říct, že jsem ke konci měl opravdu nepříjemný pocit jak z toho, co nám všem mohou korporace utajit, a hlavně z toho, co by se mohlo stát při jaderné havárii. V tomto ohledu je Čínský syndrom velmi děsivým a výmluvným thrillerem, který při své dvouhodinové délce nenudí a potěší dobrými hereckými výkony v čele s fenomenáním Jackem Lemmonem. Nečekal jsem to, ale tento snímek se mi opravdu dostal pod kůži. Ke konci mě opravdu zamrazilo. (06.07.2012)

Čínský syndrom (angl. China Syndrome) je metafora, označující strach z určitého druhu jaderné havárie, který se uchytil v americké společnosti v 70. letech. Obecně se jedná o strach z možného přehřátí jaderných reaktorů, konkrétně z možného roztavení reaktoru při poruše chladicího systému, protavení se z prostor elektrárny ven a díky vysoké hustotě uranu protavení se skrze celou planetu, čímž by se vynořil v Číně (ve skutečnosti na „opačné straně“ Země proti USA je Indický oceán). Pouhých 12 dnů po uvedení filmu v kinech došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island (Pensylvánie) k havárii, jejíž průběh byl částečně podobný „čínskému syndromu“ - porouchal se chladicí systém reaktoru a ten se roztavil, ale nepropálil se dovnitř. Aneb když se Amíci rozhodnou, že peníze jsou důležitější než lidské životy. (17.02.2013)

I když je tento film z těch fundovanějších, pokud jde o realitu jaderné elektrárny (čti: "Většina filmů o jaderných elektrárnách jsou mimo naprosto úplně, tenhle je jenom vcelku mimo."), k uvěřitelnosti mu ještě leccos chybí. Bohužel, přednášky profesora Heřmanského z jaderných reaktorů mi zkazily zábavu, stejně jako přesvědčení, že elektrárenské společnosti nedisponují armádou vyzvědačů a nájemných vrahů, kteří jsou vždy okamžitě na (pro ně) správném místě. A to nepopírám, že k mnoha nehodám a haváriím v JE došlo. U filmů se zjevným politickým cílem by měla být přesnost uzákoněna. (21.12.2009)