Metoda Markovič: Hojer

Asi to není nejvhodnější přirovnání, ale vzpomněla jsem si při sledování seriálu na lovce krokodýlů Steva Irwina. Ten se taky dokázal mazlit s živočichy, ke kterým by se většina lidí bála přiblížit, natož si na ně sáhnout. Jiří Markovič měl výjimečný dar, schopnost vcítit se do druhého člověka, bez předsudků, bez soudu. Přízeň vyslýchaných a jejich spolupráci si získával určitě taky svým klidem, jistotou a absencí strachu nebo alespoň schopností nedat ten strach najevo. Seriál se ohromě povedl, celé to působí, bez ohledu na absurdnost mnohých situací, velmi autenticky a přirozeně. (24.03.2024)

Ak budem brať do úvahy len nekomediálne seriály, tak sa Metoda Markovič: Hojer jednoznačne vyšvihla do TOP 5 ČR. A o pomyselný vrchol súperí so seriálmi Bez vědomí (2019), Rédl (2018) a predovšetkým Pustina (2016). Filmy, seriály, dokumenty, podcasty o sériových vrahoch sú vo svete dlhodobo hitom. Konečne môžeme ochutnať trochu toho tunajšieho mäsa, a to v európskej kvalite. To čo predviedol Petr Uhlík malo naozaj oscarové rozmery. Jeho vtelenie sa do Hojera nemalo absolútne žiadnu chybu. Veril som mu jeho jednoduchosť, túžbu zavďačiť sa, jeho chvástačstvo, oplzlosť a tie blikance, kedy naplno presiakla jeho bezcitnosť. Grimasy, hlas, držanie tela...radím medzi absolútne najlepšie herecké výkony v histórii ČR filmov/seriálov. A aby toho nebolo málo, tak mal k sebe Petra Lněničku, ktorý ide v stopách majora Kalaše (Rudolf Hrušínský), teda kľudná, rozvážna, inteligentná sila na tej správne strane morálky. Ďalším príjemným prekvapením bol Vojtěch Kotek, ktorý si pre seba na malom priestore ukradol každú scénu. Prečo som teda nedal plný počet *? Vadil mi Adam Mišík a hlavne pričasté odbočovanie do nevražedných súvislostí. Nepotreboval som spoznať rodinné zázemie Markoviče až tak podrobne. Obišiel by som sa bez riešení súkromných problémov jednotlivých policajtov. Ak by ste mali za rok vidieť len jeden český seriál, tak voľbu máte jasnú hneď z kraja roku. (02.03.2024)

Ačkoli jsem už několik let předplatitelkou platformy Voyo, nestíhám sledovat všechny původní projekty z její produkce a na tyto seriály se dívám se značným zpožděním. Díky vysoce nadprůměrným ohlasům jsem ale udělala výjimku a na tuto kriminální minisérii jsem se podívala už několik týdnů po jejím odvysílání. A s nadšenými recenzemi musím rozhodně souhlasit. Minisérie stojí a padá na představitelích titulních rolí – Petra Lněničku znám jako slušného dabéra, ale jeho výkon v roli Markoviče mi vyrazil dech. Samostatnou kapitolou je pak pětadvacetiletý Petr Uhlík, který za ztvárnění podprůměrně inteligentního, přesto velmi brutálního a sadistického „Ládi“ pravděpodobně příští rok získá minimálně nominace na herecké ceny. Chválit bych mohla ale i herce ve vedlejších rolích (zejména Vojtu Kotka nebo Michala Isteníka), technické zpracování, skvělou retro atmosféru a samozřejmě scénář čerpající ze skutečných případů. Hlavní linku totiž v každé epizodě „ředí“ další Markovičův případ. A nutno podotknout, že mě vedlejší zápletky někdy zasáhly víc než samotné odkrývání Hojerových zločinů. Jeden příklad za všechny? Čtvrtá epizoda a výslech holčičky, jejíž tatínek umlátil tchyni kladivem do hlavy a holčičku s bráškou pobodal, aby se pomstil manželce – jedině o tomto vrahovi skutečný Jiří Markovič prohlásil, že si trest smrti skutečně zasloužil. Kdybyste si měli Voyo zaplatit jenom na měsíc, udělejte to. Tohle vážně stojí za vidění. (12.05.2024)

Vynikající herci, perfektní scénář, skvělé dialogy, parádní atmosféra a výprava... Tady všechno šlape. Metoda Markovič: Hojer je vysoce kvalitní poctivou dobovou detektivkou, která má divákovi hodně co nabídnout a nabízí mu to naplno. // Uhlík je naprosto fantastický, stejně tak Kotek a samozřejmě Lněnička v životní roli. Seriál takových kvalit máme možná jen jeden - Devadesátky, a i ty možná hravě strká do kapsy. Tohle je naprosto bez debat nejlepší český TV počin za mnoho let. Jsem naprosto nadšený naprosto ze všeho, nemám vůbec co vytknout. A těším se na Straku. 100 %. (16.03.2024)

Přiznám se, že počiny co se opírají o historii mám rád. A to nejen kvůli Markovičovi, ale i kvůli připomenutí, že i dnes mezi námi můžou existovat osoby jako byl Hojer. Za sebe se přiznám, že jsem čekal vyprávění příběhu chronologicky dle vražd jak se staly (tedy od roku 1978) ne tak jak šlo vyšetřování (tedy od poslední oběti v roce 1981 dozadu jak se již existující oběti na něj zpětně “nabalovali”). Konec mohl být s ohledem na historii jen jeden (v tom žádné překvapení). Za naprostý vopruz považuji “vedlejší vycpávková případy” a kostru vyprávění seriálu (jako celku). Celkem významný part (případ pana inženýra) se vypráví prakticky na pozadí komplet celé série spolu s Hojerem a doslova pozpátku,  což je to vyloženě ke škodě věci. Podrobněji u jednotlivých epizod. Pozn.: Tak co, bude druhá řada s názvem Metoda Markovič: Straka (o mnohem provařenějším “spartakiádním vrahovi”!?). (01.03.2024)