Metoda Markovič: Hojer

Na Novu a její tvorbu je to určitě špička i když první oddělení a Devadesátky jsou pořád někde v dáli. Rozjezd a finiš trošku slabší, protože to jsou vesměs (hlavně ten první) díly o Hojerovi bez Hojera, ale jak je Uhlík na scéně krade si veškerý prostor pro sebe. Oproti tomu ty vedlejší linie mě moc neoslnily a celé to trpí tím, že je to poněkud přestylizované a co se zakončení týče, tak některý věci bych si tam dokázal i dobře představit a obešel bych se bez jejich doslovného zobrazení, protože mi to přišlo skoro zbytečný a jak to celý dopadne víme stejně už dopředu, ale pokračování Metoda Markovič : Straka se určitě nebráním. Je fajn, že tyhle starý klasický kriminální případy kde je ještě velký potenciál na filmová nebo seriálová zpracování konečně někdo vytahuje a třeba se jednou dočkáme i mnou tolik očekávaného Mrázka. Takže na počest nejvíc vykouřených cigaret co jsem kdy kde viděl si jdu taky jedno redko zapálit a na našeho nejslavnějšího kriminalistu abych teda nebyl za kverulanta přihodím těsně ty 4* a k tomu 70% (03.03.2024)

Par pripominek bych mel, ale jinak se jedna o velice povedeny kriminalni serial, natoceny podle skutecnych udalosti. Skoda, ze je pachatel znamy od zacatku. Ale Petr Uhlik predvedl uzasny herecky koncert a byla radost ho sledovat. Velmi dobre jsou zahrane a popsane i ostatni postavy. Zanrova atmosfera povedena, jen mi serial prisel az moc apoliticky. At uz v dialozich, tak ve vyprave, kde jsem zaznamenal snad jen jednu rudou hvezdu nad policejnim vchodem. Ale celkove nadprumerny pocin, ktery mi udelal radost. (18.03.2024)

Markovičova metoda výslechu je natolik fascinující, až mi to obrušuje hrany morálního problému s módní vlnou true crime detektivek, která balancuje na tenkém pomezí fascinace pachatelem a pomníčku obětem, které se staly pouhou položkou na vrahově menu. Se čtyřicetiletým odstupem ale tvůrčí tým servíruje skvělý mix nabušeného scénáře, který dávkuje především parádní dialogy, sebejisté režie (ve druhém díle má divák jasno a přitom to další čtyři díly nekompromisně graduje) a hlavně hereckého koncertu, za které se doufám budou různá ocenění budou sbírat jak na běžícím páse. Isteník jede full Norbert Lichý mód, Kotek i na minimu prostoru parádní, Lněnička naprosto přesný v celé paletě perfekcionismu, emocí i zarputilosti. A pak Petr Uhlík, uhrančivý démon, absolutní zjevení „odnikud“ a raketa s příslibem obrovské herecké kariéry. Pokud jej tedy vlastní metody přípravy na roli (ze zámoří zdraví Ch. Bale) nepřivedou do Bohnic, anebo do dřevěnýho spacáku. (17.06.2024)

První třetina roku nám přináší velké krimi zjevení v podobě zaítm nejlepšího VOYO počinu, a od Případů 1. oddělení dost možná nejlepšího seriálu na našem území. Metoda Markovič potvrzuje talent režiséra Pavla Soukupa, zatím na domácí půdě akademiky opomíjeného (což snad už toto můsí změnit), a do širšího povědomí dostává herecký talent Petra Lněnička a Petra Uhlíka, jejichž nominace na domácí ceny musí být takžéž povinností. Po delší době tak vidíme na našem území kriminálku zaměřující se na jeden případ, která jde více do hloubky a zároveň umí precizně vykreslit charaktery a jejich vzájemné vztahy, a v rámci dialogů strčí do kapsy mnohonásobně dražší zahraniční produkce (souběžně běžící Temný případ...). Opravdu bych se nebál Markoviče nabízet na velké VOD služby, aby si ho všimli i v zahraničí, protože tohle je něco, co má šanci zaujmout i za hranicema. (07.03.2024)

Vůbec nesdilim všeobecné nadšení místních. U takhle nesmyslné délky seriálu musí být spousta vaty a tady jí je možná víc, než stěžejního příběhu. A jestli byl tohle náš nejlepší kriminalista, tak marně pátrám proč. Jeho kamarádské jednání s psychopatem, kterej by měl sedět v cele za sklem jako Lecter je ta opěvovaná metoda? To, že si toho nevypočitatelnýho cvoka přivede domů k manželce a dětem je důkazem, že patřil do Bohnic spolu s Ladínkem. ... Ovšem po stránce formy nemám seriálu co vytknout. (04.03.2024)