Tažní ptáci

[3,5*]     Ešte depresívnejšie ako Ikarův pád (1977), divák tu prežíva nepríjemné, skľučujúce pocity takmer neprestajne, bez možnosti aspoň krátkej úľavy. Pokiaľ predtým hlavný hrdina  mal aspoň z času na čas normálny život a choval malú nádej, že sa z tej závislosti dostane, teraz už len prežíva v tvrdom režime liečebne s vedomím, že aj keby sa vyliečil, jeho predchádzajúci život mu to už nevráti. Prostredie liečebne je bezútešné (niečo ako Dobří holubi se vracejí bez humoru), divákovi sa naskytuje zúfalý pohľad na zúbožené bytosti, starých chlapov, ktorí stratili posledné zbytky svojej ľudskej dôstojnosti a chovajú sa ako malé deti. Menšík tu už nemá až taký priestor na svoje herectvo (o Hanzlíkovi, či Hlaváčovej ani nehovoriac), našťastie nastupuje Brodský, ktorý vo svojej role priam exceluje. "Tažní ptáci" sa mi javia o trochu slabší ako "Ikarův pád", viac z nich cítiť televízne spracovanie, nejdú až tak do hĺbky. Mimochodom, Hlaváčovej sa už ani neunúvali prirobiť šediny, takže spoločné scény s Hanzlíkom, ktorý má byť akože jej syn, pôsobia ešte úsmevnejšie. (25.10.2021)

Vladimír Menšík počas svojej dlhoročnej kariéry stvárnil množstvo postáv v mnohých filmoch a televízych seriáloch. Väčšinou sa jednalo o komické úlohy. No ja si ho vždy budem pamätať a vážiť hlavne kvôli tomu ako zahral tragických hrdinov v alkoholických drámach - "Ikarov pád", "Tažní ptáci" a "Dobří holubi se vracejí". Snímok "Tažní ptáci" natočil v roku 1983, podľa scénara Jiřího Hubača, režisér František Filip. Je to silný príbeh o človeku, ktorému závisloť na alkohole zničila život. Vladimír Menšík podal obdivuhodný, mimoriadne presvedčivý výkon. Výborne mu pri tom sekundoval Vlastimil Brodský. **** (28.10.2016)

"To je Chopin, Dolfo !! Ty ho nemáš rád ??" - "Rum mám radši !!" Byly doby, kdy jsem se dokázal taky ožrat jako Kára a následně se úspěšně udržovat v tomto stavu i několik dní, a tak mě toto téma coby vyléčeného alkoholika opravdu velmi oslovuje !! Velice by mě zajímalo, do jaké míry cíleně skvělý scénárista Jiří Hubač přiřknul hlavní postavě právě takovéto symbolické příjmení hraničící s dosti černým humorem..;) Ostatně symbolika patří k Hubačovu rukopisu takřka neodmyslitelně !! Tažní ptáci spolu s bezkonkurenčním Ikarovým pádem patří k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v rámci televizní inscenační tvorby vůbec kdy natočeno, přičemž právě toto pokračování za Ikarovým pádem příliš nezaostává, ačkoliv se už očividně dostáváme za rámec komorního dramatu.. Jiří Hubač si skvěle rozumí s lidskými neduhy a fatalismem, svým postavám i jejich příběhům dokáže vtisknout velmi věrohodnou civilní tvář, snaží se vyhýbat šablonovitosti, byť ta by se samozřejmě dala velmi snadno nalézt i v běžném životě, a tak si divák přivyklý happyendům či naopak hraničně dramatickým scénám není vůbec jistý, kam se děj posune dál, ačkoliv ta recidiva byla samozřejmě nasnadě !! Génius dramatické režie František Filip, u něhož mě vždy fascinovalo, jak mistrně dokázal většinou ukočírovat projekty s obrovským množstvím hereckých velikánů, vede své hvězdy, mezi nimiž vedle bezkonkurenčního Vladimíra Menšíka, ční nad ostatní samozřejmě skvělí Vlastimil Brodský, Jana Hlaváčová, Radovan Lukavský či Josef Somr, s takřka chirurgickou přesností, byť jim dopřává i dávku volnosti, což spolu s výtečnou hudební složkou Štěpána Luckého dodává snímku veliký kus syrovosti.. Nejde o dokonalý film, leč díky spojení jedinečný režisér František Filip, jedinečný scénárista Jiří Hubač a jedinečný herec Vladimír Menšík v tuzemsku vznikly dva opravdu výjimečné filmy coby klenoty naší televizní tvorby !! (12.09.2013)

Z mého pohledu o něco slabší než první díl, který na mě zapůsobil nesmírně silně. Čistě subjektivně jsem měl pocit, že Menšík hraje úplně jiného člověka než v prvním díle a tento nepříjemný pocit mě provázel po celou dobu. Navíc v prvním díle byly scény, z nichž mě mrazilo, zde mě žádná scéna tolik nezasáhla. A chyběl mi oblíbený Vinklář. Přesto souhlasím, že se jedná o nadprůměrný televizní zážitek. (09.03.2017)

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)