Evo, vdej se!

Pre mňa rozhodne prekvapenie. Film ma bavil, na začiatku som sa príliš nesústredila, ale normálne ma priklincoval k sedadlu a ja som si len uvedomila, že som "zažratá" do deja. (Ten moment nastal, keď si Eva varila na večeru dve vajíčka a dva chleby, z toho jeden potom radšej odložila, kvôli kalóriám). A bola učiteľka. Celkom jej to išlo. Zdalo sa, že s tými deckami to aj vie. Len ten svoj život si nejako nevedela usporiadať. Jednoznačne tam bola absencia chlapa v jej živote, o čom ju presviedčalo najmä okolie, tak niektoré veci urobila zo zúfalstva....Tiež som tam videla podobnosť s autorkou scenára Halinou Pavlovskou, dokonca herečka bola typovo podobná. Toto mi celý film behalo mysľou. Že ako to tá Halina napísala...ako o sebe. Tiež som vnímala (ako je niekde tu nižšie spomenuté), že sa Eva trocha nudí...ale to nevyplýva z režimu, ale z toho, že ona sama taký život viedla. Spoločnosť okolo nej ju akoby nechápala, nevedela sa tak baviť ako oni, ona pôsobila tak intelektuálne v porovnaní napr. s jej susedou...ako je možné vidieť v scéne, keď recituje poéziu v škole. A vlastne to bola taká smutná komédia...zaujímavá kombinácia. (27.07.2010)

Jsou tu slušné momenty, ale reakce některých postav jsou pro mě nepochopitelné. Kdyby to byla nějaká crazy komedie, tak bych se nad tím nepozastavovala, ale ono to mělo být asi spíše realistické dílko, no a to se teda na mě nezlobte, vy, co tu chválíte Halinu, za "jako ze života", ale to teda rozhodně ne! Nicméně se to dalo odkoukat a pohled na Přeučila v síťovaném tílku s dírou mě bude budit ze spaní ještě hodně dlouho. Ovšem na druhou stranu, co to tam předváděl Luťanský, to mi hlava nebere. (04.09.2015)

Lehká komedie o těžkých učitelkách. 1) 23letá učitelka (vizuální inkarnace scénáristky Haliny Pawlovské Jindra Bartošová) s menší nadváhou, 39letá učitelka (Jana Synková) s maršálskou holí, 54letá učitelka se zálibou v pohřbech (Květa Fialová) a další pěkné postavičky slizkých nápadníků (Vladimír Krška, Jan Přeučil) zalidňují tento minisvět socialistického surrealismu, kde melouchářští tapetáři nadělají víc škody než užitku, na prázdném Karlově mostě postává skupina sovětských turistů a domovním důvěrníkem je cimrmanolog Jaroslav Vozáb. 2) Nadšení se nedostavilo, ale bylo to docela pěkné. (14.01.2011)

"Neboj se, že to skončí, nebo vůbec nezačne." Ironický, až destruktivní příběh o životních, pracovních i milostných eskapádách mladé začínající učitelky, která se musí naučit žít zodpovědně a vyrovnat se s tím, že její "Homme fatale", není tím pravým životním partnerem. Hudbu k filmu skládal český jazzový muzikant a trumpetista Michal Gera a zazní v něm i píseň "Neboj se", kterou zpívá Vladimír Kratina. (24.09.2015)

Velmi milé překvapení především díky tomu, jak je film civilní a pohodový. Sice mi chybí nějaká výraznější dějová linka, nicméně zapeklité situace, kterými se prokousává hlavní hrdinka, činí toto panelákové blues hezky plynoucím. Hlavní postava je sympatická mladá učitelka. Její trable jsou tak uvěřitelné, že by mohly skoro pasovat i do dneška. I když z pohledu učitele se zachovala v jedné krajní situaci velmi neprofesionálně. Toto je snad jediný film (doufám, že se neopakuji, ale myslím, že ne), kde se mi líbí i projev Jana Přeučila, který jinak velmi přehrává. Na svou dobu kvalitní filmeček. (29.12.2010)