Evo, vdej se!

Odpudivá normalizační komedie, představující si ženskou osamocenost jako pouhé tloustnutí, z něhož snadno vyléčí nezištně pracující nezadaný komunální řemeslník. Mělkost emocí a časnost krizí ovšem výmluvně svědčí o existenciální povrchnosti lidí bez vlastností. Plytkost materialisticky orientovaného socialistického života se projevuje i v tomto filmu, mj. krotkostí kritických motivů, toporností hereckých výkonů a bezmyšlenkovitou režií. (22.12.2013)

Vlastně ze dvou hodnocených příkladů vidno, že mě styl a humor paní Pawlowské nesedí. Koukat se na to dalo, ale jinak mi to připadalo dost nudné. Mladá přitloustlá učitelka přichází do školy, seznamuje se s učitelským sborem, Fialová se Skořepovou ani tak nehrají učitelky jako samy sebe, Luťanský s každou flirtuje, několikrát to je polopaticky připomenuto, pak tam jsou role pánů Přeučila a Kodeta, nevím proč jsem si je celý film pletl, příjemná Veronika Jeníková, která připouští nevěry Vladimíra Kratiny, jehož pletky ale připomínají jen nevinné kamarádství. Celkově nedotažené, chudé. (20.07.2018)

Co se týká doby post-studentské, kdy na vás čekají už jen samá pozitiva a sociální jistoty, je zajímavou náhodou, že tohle přišlo ve stejný rok jako Kachyňovo podobně laděné Fandy, ó Fandy. Šílené normalizační reálie, které stále probouzejí v některých lidech naivní nostalgii, obklopují soubor obskurních postav (na tomto poli bezesporu vládnou pracovité trio tapetářů či Přeučilův sexuální loudil René) a slouží jako kulisa hořkosladkého entrée do pracovního i milostného života. Mastná tlapa Haliny je poměrně znatelná.. (18.11.2020)

Lehká komedie o těžkých učitelkách. 1) 23letá učitelka (vizuální inkarnace scénáristky Haliny Pawlovské Jindra Bartošová) s menší nadváhou, 39letá učitelka (Jana Synková) s maršálskou holí, 54letá učitelka se zálibou v pohřbech (Květa Fialová) a další pěkné postavičky slizkých nápadníků (Vladimír Krška, Jan Přeučil) zalidňují tento minisvět socialistického surrealismu, kde melouchářští tapetáři nadělají víc škody než užitku, na prázdném Karlově mostě postává skupina sovětských turistů a domovním důvěrníkem je cimrmanolog Jaroslav Vozáb. 2) Nadšení se nedostavilo, ale bylo to docela pěkné. (14.01.2011)

"Král Karel s Vyškem z Bulhartic..." Mladá soudružka učitelka Šebková to nemá v letech zahnívajícího reálného socialismu jednoduché ať už se svými žáky, kolegyněmi, členy domovního výboru, nebo bizarními figurami "nápadníků" (vede školník), pěknou podpásovku jí uštědří i sousedka ("S doopravdy pěknou holkou mi vlastně nikdy nezahnul."). A ten konec je fajn, takové láskyplné objetí se "svatým" řemeslníkem Hartlem (jeden z mála režijních nápadů) by působilo lacině. (22.06.2014)