Monstrum

Binge-watching možná není dvakrát zdravou činností, ta pravá seriálová pecka ovšem diváka jednoduše chytne a jen tak ho nepustí. To je právě i případ Příběhu Jeffreyho Dahmera. Tenhle nepříjemný portrét sériového vraha pochopitelně nezkousne každý, v průběhu sledování je ovšem snadné uvěřit tomu, že samotný materiál lepší péči dostat nemohl. Minimálně ohledně navození přesně těch pocitů, které už ze samotného převyprávění Dahmerových činů ihned u diváka naskočí. Příběh Jeffreyho Dahmera funguje nejen jako obdivuhodná a mrazivá charakterní studie, které i přes mrazivé výjevy a pocity nepříjemna nelze nepodlehnout. Jako seriál jde totiž o perfektně vystavěnou mozaiku, která navždy nastaví nepřekonatelnou špičku ledovce pro odvážlivce, kteří se jednou pokusí zpracovat Dahmerův příběh tak fantastickým způsobem.... více zde (22.09.2022)

Netflixovská událost konce roku a možná i roku celého. Ve výsledku trochu preceňovaná ale jinak precizní a silně atmosférická rekonstrukce odporných činů Jefrreyho Dahmera. Z filmu sálá špinavá a smradlavá atmosféra, kterou doplňuje jisté Petersovo herectví, které jen výjimečně sklouzává ke karikatutismu. Potěší i komplexní vyprávění, které se nezaměřuje na Dahmerovo řádění nejen jeho očima ale i očima obětí a "přihlížejících". Ve výsledku, tak zamrzí příliš utahané tempo a zbytečně vysoký počet dílů, kdy by zkrácení o 2-3 výslednému dojmu prospělo. Kdo viděl nějaký z mnoha dokumentů nedozví se mnoho nového ale komu případ Jefrreyho Dahmera unikl, zde se v profesionální formě dozví jeho až neuvěřitelný příběh, který není jen o psychicky labilním jedinci ale nefunkčním systému, jako takovém. (04.10.2022)

Původně jsem chtěl napsat nějaký strašně satirický komentář jako jsem to udělal u komentáře k Johnu Waynu Gacymu a Tedovi Bundymu, ale myslím si, že si to zrovna tenhle počin tak úplně nezaslouží. Víš, tihle sérioví vrazi můžou být zobrazeni dvěma způsoby, buďto ve formě real krimi dokumentů, kde se dělají rozhovory se skutečnými obětmi a policisty, nebo se může natočit seriál s dosazenými herci a scénářem. První případ funguje ve valné většině pokusů, kdežto druhý hraný případ prakticky nikdy. Tím se dostávám k jádru věci, protože Monster: The Jeffrey Dahmer Story, je jedna z těch světlých chvilek, kdy je to zkrátka udělané dobře. Myslím si, že je to udělané dokonce tak dobře, že kdyby bylo trochu víc zatlačeno na nějakou policejní linku a ubráno z linky černošské sousedky, mohlo by to připomínat jakýsi spinoff Mindhuntera (i ten soundtrack je ve vyhrocených scénách prakticky identický). Celá šestá epizoda, je topově natočená, sonda do hlavy sociopatického vraha, který se naposledy ohlédne a pak už se naprosto oddá své posedlosti. Jo a to zatmění je taky sick af. No a co samotný Jeff? Taťka si o prášcích během těhotenství může říkat co chce, ale vzít šestiletého syna a učit ho jak pitvat přejeté zvíře je z hlediska naprosto základní psychologie bezpochyby spouštěč pro sériového vraha. I přes občasné k uzoufání pomalé tempo doporučuju. (23.09.2022)

Takéto nechutné pocity a zimomriavky po celom tele som snáď ešte pri seriály v živote nemal. Pomalá a hnusná prehliadka zvrátenej mysle človeka čo spravil veci z ktorých sa vám kľudne môže zdvíhať žalúdok. Na to sa poriadne pripravte. Intenzívny maratón zvrátenosti natočený ale tak geniálne že ajtak neviete odtrhnúť oči od obrazu. Herectvo Petersa a Jenkinsa bolo prvotriedne. Oni sa na svoje postavy premenili a ani na chvíľu som si neuvedomil že sledujem len hercov. Príbeh Jeffreyho Dahmera je jednoznačne najkomplexnejšie spracovanie aké som o reálnych vrahoch kedy videl a s prehľadom sa v mojich očiach zaradilo medzi Seven alebo Mindhunter keď ide o atmosféru. Už len zvolená štruktúra rozprávania dokázala vytvoriť taký obraz o pozadí všetkého čo sa dialo že som miestami fakt nedýchal. Na to sa pri masových vrahoch často zabúda a zameriava sa hlavne na vraždy. Tu nie. Tu sa ide inak. Vo veľkom a do hĺbky. 10/10 (20.10.2022)

S01: Peters překvapivě dobrá volba a špatný to rozhodně nebylo, ale zkrátil bych o 2-3 díly a celkově popohnal (linie sousedky je ta nejvíc rozvleklá a nejotravnější), nechal fokus výhradně na Dahmera a jeho otce. A tak nějak mi tu chybí co jsem vždy měl nejradši na tématu sériových vrahů - zvrhlý a morbidní aspekt, gore maso, krev a násilí - ne že by to byla verze pro děti, ale pořád až moc decentní, neexplicitní a po většinou mimo záběr... Kontroverze kolem byla, takže jsem to čekal temnější, drsnější a tvrdší. 70% (16.08.2023)