Nashville

Altman zdanlivo robí všetko preto, aby jeho Nashville nebolo vôbec jednoduché vydržať sledovať takmer tri hodiny. Slabé dejové linky, ich nie príliš jasná previazanosť, dlhé sekvencie, kedy počúvame celé piesne spievané v baroch a na veľkých pódiách. Napriek tomu sa na tento premyslený koncept rýchlo naladíte (aspoň časť publika vrátane mňa) a čas prestanete absolútne vnímať. Naopak začnete vnímať rôzne detaily (deja či mizanscény) a uvedomíte si dobre atmosféru v americkej spoločnosti polovice sedemdesiatych rokov. Ale bacha, pokiaľ nie ste fanúšikom country, tak toto nie je film, ktorý by mal v úmysle ho z vás spraviť. Ale ani ho nezačnete nenávidieť. (18.12.2019)

Nashville není film,který by bylo snadné sledovat.Nemá žádnou dějovou linku,které by se divák mohl chytit.Nedá se o něm ani říct,že by to byl sled nějakých epizodek,které by pojily jednotlvé postavy.Divák je prostě vržen do životů dvou tuctů postav,které nejsou nijak představené,jen se prostě náhodou všechny ocitly v hlavním městě country,kde se snoubí neustálé rozhovory,chytlavé melodie country písniček (které mám mimochodem moc rád) a otravný,všudypřítomný kandidát na prezidenta,který hlásá do světa svá moudra.Zezačátku jsem film za tenhle styl nenáviděl,ale jak jsem se začal s postavami seznamovat,orientovat se v jejich vzájemných vztazích a jak se mi písničky začaly dostávat pod kůží,začal jsem se i já bavit,unášet uspěchanou atmosférou a režií Roberta Altmana,který přesně věděl,co chce svým filmem říct a taky to řekl.Rozhodně zajímavá filmová mozaika,která sice děsí délkou a nepřístupností,ale ukrývá v sobě upřímné a zábavné jádro.Překvapivě příjemný filmový zážitek. 80 % (18.01.2011)

God bless America, oni to mají setsakra zapotřebí. Mimochodem, může mi někdo vysvětlit proč dobrák distributor snaživě nacpal do obsahu ten spoiler? Když na to člověk není připraven, sic dříve nebo později tuší, nabere finálovka nenadálý spád. Proto je velká škoda, když po přečkání, pro mnohé určitě po přetrpění té vrchovaté porce country, přijde o šokující moment překvapení, což rozhodně musí kazit dojem. Takže jak už tady někdo napsal, byla jsem i já vděčná za mojí lenost přelouskat si ten rozsáhlý a prozrazující text před zhlédnutím filmu. (30.03.2012)

Mám rád filmy Roberta Altmana. Country divy, zpěváci se stylovými kotletami, jejich manažeři, netalentované zpěvačky, které si umanou, že se stanou hvězdami, senzacechtivé novinářky, místní obyvatelé a další vytvářejí kolorit, do kterého nás režisér bere tentokrát. Oproti některým svým jiným multistory movies se Altman věnuje politickým prvkům, které diváka osloví i dnes, téměř padesát ler po premiéře. Nejen svými narážkami na populismus, jenž aktuálně rovněž bují na politických scénách celého světa, ale také svým ironickým pozorováním určitých lidských vlastností, které potkáváme i v časech současných a budeme potkávat v časech příštích. Více zde. (28.06.2023)

Ne mozaiku, spíše střepy a střípky z jedné velké okenní tabule připomíná Altmanův košatý portrét Ameriky let sedmdesátých. 24 důležitějších postav spojil městem zasvěceným hudbě. Jednoduché songy, povětšinou netknuté komplikovanou politickou situací, tvoří nedílnou součást americké kultury a na jejich textech lze vysledovat mnohé z povahy tamějších lidí. Nashville není snadné sledovat. Určitě ne s plnou pozorností, která se nemá k čemu upnout. Je jako countryová slavnost, kde potkáte mnoho lidí sympatických i méně sympatických, lidí, na které záhy zapomenete i lidí, jež vám nadlouhou utkví v paměti. Výstižné pro tento počin mi přijde slovo „míjení“. A když už jsme něj – žánry folk a country mě až na pár čestných výjimek (Bob Dylan, Johnny Cash) úspěšné míjí. Dvě a půl hodiny jsou krom toho opravdu, ale opravdu příliš. 60% Zajímavé komentáře: Rob Roy, Aquarius (04.04.2009)