Vlkodlak: Noční lovec

Zajímavá jednohubka vyplňující Marvel univerzum, ale tvářící se jako horor ze 40 let. Jeden z nejlepších hudebních skladatelů posledních 20 let Michael Giacchino, až překvapivě profesionálně režíruje, přestože i přes svou skromnou stopáž, má výrazné rezervy převážně v celé druhé třetině, která kazí výborný úvod a ještě lepší závěr. (11.10.2022)

Z Marvelu se od Endgame stala ve většině případů pouhopouhá sterilní podívaná bez nějakých inovativnějších nápadů. Fakticky za mě začala tato značka dosti stagnovat. Proto oceňuji, že se někdo snažil přijít s něčím absolutně nezapadajícím do celkové konceptu. Pro mě je o to větším překvapením, že se režie chopil tvůrce excelentních soundtracků Giacchino. Vlkodlak sází zejména na špičkový audiovizuál, který vás (nejenom díky použitému černobílému filtru) přenese do 30.let minulého století. Práce s kamerou, luxusní střih, to vše z toho vytváří nevšední zážitek. Trochu tedy ve výsledku zamrzí, že příběh nikam nevybočuje.  Jeden zvrat sice nastane, ale nikterak přemrštěně se mnou nezamával. Nejspíše si tento hodinový snímek znovu už nepustím, ale jsem rád, že film vznikl. Za mě fajn dílko. Hodnocení: 7/10 (28.10.2022)

Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! (10.10.2022)

Pobaví. Neurazí. Ale čekal jsem vzhledem k tomu, že jde o poctu filmům 30.-50. let (na které já trpím a je lhostejno, jakého jsou žánru) větší vtah. Takto se z toho vyklubal jen lepší průměr, ale jsem rád, že si občas až vynikající skladatel udělal radost. Proč ne? Jinak, není to po1. (a zřejmě ani naposledy) co na 100% souhlasím s DaViD´82.  (08.10.2022)

Tento Giacchinov love letter starým gotickým hororom, sa akosi nepozdáva ako homage. Chce byť ale nieje, možno pár úvodných minút. Potom ale nabehne moderná forma, oblečená do ČB hávu, vydávajúc sa za niečo, čo dobíjalo kinosály pred desiatkami rokov. Je to proste cítiť rokom 2022. Nápad dobrý a aj forma ušla, ale niečo, čo sa napr. podarilo snímku THE ARTIST, čiže opäť previesť na plátna kín starobilú formu filmu, sa v tomto prípade nekoná. (10.10.2022)