Muž, který stál v cestě

Vidím, že my si vystačíme s jedným hercom na Husák aj Dubčeka - Jastraban v krátkom čase znázornil obe postavy, obe dobre, nabudúce mu možno aj súdruha Brežneva dajú. Mimochodom tohto degeneráta opäť veľmi dobre natrénovaný zahral zase Ignatuša. Film o obohratej téme, ale vieme, prečo sa v súčasnej situácii tak často a veľmi vyťahuje. Zároveň je to vytiahnutie z archívu osobnosti, ktorú v podstate, na rozdiel od Dubčeka, nikto nepozná, a pritom bol odvážnejší ako on. Kriegel ako kovaný, celoživotný boľševik urobil gesto, ktoré ho od spolusúdruhov mohlo stáť život. Netreba však zabúdať, že kým sa k tým morálnym zásluhám dostal, tak ochotne nastoľoval a budoval svetlé zajtrajšky. Zároveň film dobre ukazuje, akú váhu, akú silu má vlastný podpis. Žiadne totalitné ideológie, ani nacisti, ani rudí kméri v rôznych podobách si nedali tú námahu, aby podpis falšovali a radšej obeť aj mučili, len aby to podpísal on sám. To je naozaj na zamyslenie. (28.03.2024)

Takhle skvělé téma a takhle ho propálit. Zaměření se jen na 68 je dobře, ale tím to končí. Spousta míst byla víc než zvláštní a podle mě dost přitažená za vlasy. Člověk, který dobu nezná, si tak musí připadat zcela zmaten a podle mě nemůže dostat nějakou jasnou ucelenou představu o době. Nemluvě o těch velmi zvláštních "dobových" závěrech. Ale název filmu pochválím, ten se povedl. (12.04.2024)

Od filmu jsem nečekala nic, hlavně proto, že o srpen 1968 se zajímám a na jednotlivé aktéry mám již hotový názor. První překvapení se dostavilo, když poprvé promluvil Brežněv. Došlo mi, že jsem ho nikdy neslyšela mluvit, takže vlastně nevím, zda i v reálu mluvil ukrajinskou ruštinou a používal hlásku H. S filmem sdílím názor na tři nejdůležitější muže československé skupiny zavlečené do Moskvy. Dubček byl uplakánek, Husák svině a Kriegel frajer. Druhým překvapením je pojetí Svobody jako skutečného státníka, který si svoje háchovské dilema vyřešil ještě před odletem z Prahy. Rozhodně zde není vylíčen jako senilnějící stařec vhodný pouze k tomu, aby kynul masám z tribuny. Odsuzovat Svobodu za to, jak se choval v Moskvě, mi přijde hodně zjednodušující. Opět byl po třech dekádách celý národ jako rukojmí a státník se opět rozhodl neprolévat krev i za cenu ponížení. (11.12.2023)

Velmi kvalitní (tedy na české poměry vynikající) historické drama typu "tucet politiků spolu 90 minut v různých permutacích mluví". Osobní drama Františka Kriegela zabírá překvapivě (vzhledem k reklamní kampani a názvu) jen malou část filmu (oněch zbývajících 30 minut) a je to pouze standardní dojení emocí tradičními filmovými postupy (satanističtí StBáci a Rusové, zrádná cukrovka atd). Rozhodně bych doporučil tento film vidět, pokud se chcete atraktivní formou něco víc dozvědět o událostech srpna 1968. (25.05.2023)

Mimořádně kvalitní (na české poměry dvojnásob) film, který však nelze docenit bez hlubší znalosti kontextu. I přes mnohá zjednodušení bude pro mladou generaci, která možná tuší, kdo byl Dubček, těžko stravitelný. Se znalostí kontextu se však jedná o dle mého názoru skvělý snímek, který velmi věrohodně vykresluje tehdejší situaci. I přes mnoho kritiky směřované na (na první pohled) omezenou práci s hlavní postavou je film nadprůměrně povedený. Naopak více času věnovanému Krieglovi bych vnímal možná na škodu, protože bez důsledného vykreslení okolností a vztahů, které logicky zvyšuje čas vedlejším rolím, by film mohl působit jednotvárněji a nebavil by tolik. Co bych však vytkl, tak nevyužitý potenciál scén vzdoru v podání hlavního hrdiny, kde bych očekával významnější zapojení emocí a důrazu. Ústřední take home message vyznívá i dlouho po závěrečných titulkách - "co jsme měli udělat jinak? - Nepadnout na kolena a neposrat se". Byl jsem na promítání v neděli večer, končilo to k jedenácté hodině v noci a i přes to sedělo skoro celé kino bez hnutí až dojedou titulky (v doprovodu skvělé hudby). (05.06.2023)