I Saw the TV Glow
Režie:
Jane SchoenbrunScénář:
Jane SchoenbrunKamera:
Eric YueHrají:
Justice Smith, Brigette Lundy-Paine, Amber Benson, Danielle Deadwyler, Michael C. Maronna, Helena Howard, Danny Tamberelli, Fred Durst, Conner O'MalleyObsahy(1)
Dva teenagery sblíží láska k nadpřirozenému televiznímu pořadu, který je však záhadně zrušen. (tribican)
Videa (1)
Recenze (15)
Píšu recenzi jen abych vyvážil to příšerný hodnocení tohohle filmu. Nemyslím si, že nálepka horor k tomuhle filmu sedí. Lidi, kteří mu vytýkají, že to nebylo dostatečně děsivý, jsou jen pravděpodobně ovlivněný očekáváním hororu. Pro mě to ale vlastně horor byl, i když ne ten typický A24 horor, kteří někteří možná očekávali. Nazval bych to komfortním hororem. Takový horor, ve kterém naleznu svůj vlastní strach a i když je nepříjemný, soucítím s ním a díky tomu v tom naleznu komfort. Horor o plynutí času a života a o tom, co je reálné a co není, jak jsou naše vzpomínky časem zkreslené a nemůžeme se spolehnout na vlastní mysl. Moment takový, jaký je v tento okamžik už nikdy nebude existovat, protože naše mysl ho přetvoří. Jak se můžeme spolehnout na cokoliv? Tenhle film mě donutil přemýšlet nad spoustou otázek. Zároveň jsem si opravdu užil vizuální i hudební a zvukové zpracování, film je zaplavený barevnou děsivou nostalgií. Mohl jít víc do hororu typu creepypasty candle cove, ale autorka se očividně rozhodla jít jiným směrem. A když tento směr akceptujete a ponoříte se do něj bez očekávání 100% hororu, je to skvělý zážitek. ()
Zdejší komunita I Saw the TV Glow nejspíš nepochopila. Ono se popravdě nejedná vůbec o horor v pravém slova smyslu, kde by na vás stříkala z obrazovky krev a na každém rohu čekal maskovaný zabiják či jumpscare. Jde o silně metaforický snímek s pěkným vizuálem odkazujícím na devadesátky a TV shows. Kombinuje tak prvky právě těchto TV shows, postojů režisérky a naší reality do směsice poněkud surrealistické roviny, kde nám nezbývá nic jiného než se zorientovat, co který prvek znamená. Styl filmu mi připomněl I'm Thinking of Ending Things, u kterého se celková zvláštnost, metafory a podivné kombinace prvků vyplatily. Bohužel zde dochází k tomu, že režisérka není dostatečně zručná, aby nám své myšlenky podala zajímavou, interaktivní formou a stává se, že snímek místy nudí, působí lehce neuchopeně a vy si uvědomujete, o kolik lepší to mohlo být. Dusné a nepříjemné atmosféry tu není tolik, co bychom čekali, a to je i částečně způsobené navazováním scén, které se zdá být celkem vachrlaté. Určitě nejlepší sekvencí je celé planetárium, kde se film bezprostředně zaměřuje na své sdělení, které je hravé, metaforické a vypjaté. Poté však film tápe, až nakonec dospěje konce, který se mi spíše líbil, než nelíbil. Koneckonců mi je celkové sdělení snímku jasné, ale chyběla mi nějaká pevnější a strukturovanější kostra příběhu. Vyhodnocení: Alespoň na soundtrack měli vskutku čich ()
I Saw the TV Glow má veľký potenciál a mohol byť skvelým filmom, keby realizácia nezaostávala za očakávaním. Nebinárna režisérka Jane Schoenbrun má zaujímavú víziu príbehu a v celom filme je niekoľko skvelých tém. Všetky zaujímavé témy však nie sú dostatočne rozpracované a keď film náhle skončí zdá sa že to neviedlo k ničomu, čo by stálo za to. Toto je film o nájdení svojho pravého ja a o tom, kým skutočnosti vo svojom vnútri ste. No všetko sa stráca v zamotanom príbehu. Sú tu záblesky skutočne skvelého filmu, všetko je to pekne natočené. Niektoré scény vynikajú spôsobom akým sú natočené a spracované a tieto momenty pomáhajú pozdvihnúť film z podpriemernej úrovne. Bohužiaľ týchto momentov nie je dosť na to aby všetko držalo pokope. Celkovo vzaté je to skôr premárnená príležitosť. ()
Úvodní nájezd po krvi lačnících hororových fans je důvodem převládajících velmi nízkých hodnocení, no z dosavadních komentářů je patrné, že moc lidí ani nenavstřebalo, o čem I Saw the TV Glow vůbec je. Taky jsem asi očekával něco přímočařeji žánrového třeba ve stylu Candle Cove, ale musím říct, že alespoň trochu mnou tohle mučivé artové coming-of-age drama o "klukovi", který si nechce přiznat své pravé já, zarezonovat dokázalo. A v těch pár vzácných chvílích, kdy režisérka zabrnká i na hororové struny, to za mne bylo velmi funkční. ()
když jsem si poprvé přečetla popis k tomuhle filmu, vzpomněla jsem si na creepypastu candle cove. ta je o tom, že několik dětí sleduje podivnou show a poté se v dospělosti pídí po tom, jestli jí viděli i ostatní. nakonec se ale ukáže, že všichni sledovali jen zrnění televize - žádná show neexistovala. no.. tohle jsme v tomto veledílu neviděli. začátek mě ještě zajímal, pak se to změnilo v sračku, která nedávala smysl. od jane schoenbrun se mi jakžtakž líbil její předchozí film "we're all going to the world's fair", kde scénář dával smysl, bylo to zajímavý a taky mě to i vyděsilo. při psaní tohohle scénáře to asi přehnala s kokainem nebo co. dívala jsem se, jestli tomu někdo dal odpad, ale bohužel budu první. tak třeba někdo si kvůli mému odpadu ušetří hodinu a čtyřicet minut jejich drahocenýho času. EDIT: aha, takže jsem to nepochopila, protože nejsem trans. no nevadí. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (3)
- Jane Schoenbrun si objednala 16 originálnych piesní od jej obľúbených skupín pre soundtrack k filmu. (Arsenal83)
- Škola vo filme sa volá Void High School (VHS), čo je odkaz na to, že VHS kazety hrajú vo filme významnú úlohu. (Arsenal83)
- The Pink Opaque, fiktívny televízny seriál vo filme, bol inšpirovaný reláciami ako Tajný svet Alex Mackovej (1994), Buffy, premožiteľka upírov (1997) a Bojíte sa tmy? (1990). Písmo použité v titulkoch pre Pink Opaque je rovnaké ako v úvodných titulkoch Buffy, premožiteľky upírov. (Arsenal83)
Reklama