Hrozba smrti

První polovina funguje parádně. Gyllenhaal má ten Swayzeovský šarm tichého skautíka se skillem zabijáka. Krásně a organicky se sžívá s barvitými charaktery a prostředím floridského zapadákova. Má to nadhled, vtip, nápady, drobné odkazy na původní film.. Pak ale přijde druhá půlka a nafouknutý McGregor, který ve svém totálně prkenném projevu předvádí pitomou parodii na sebe sama a jako kotva táhne celý film ke dnu. S ním na plátně to najednou musí být hrozně "cool" a akční ale je to jen cringe a v akci pitomé jak všechny ty digi-pičoviny od marvelu. Liman prostě moc vsadil na to, že úplně stačí když tam bude McGregor přítomnej, se svým přízvukem, holou prdelí a chůzí jak z looney tunes animáků a bude to instantně hit a klasika. No, chyba úsudku. Ve výsledku to zničilo potenciálně suprovej film. (23.03.2024)

Remake, který vlastně předělávkou ani moc není, protože si od osmdesátkové dosti přímočaré klasiky vypůjčuje jen název a lehce základní motiv. Pravdou je, že tvůrci vůbec nepochopili, v čem tkví kouzlo a podstata originálu (a dobová relevance) i se všemi chybami, které bezesporu má. Koncepčně naprosto nefunkční, rozkmitané do všech stran, s místy frenetickým střihem, podivně vyklidněným hlavním hrdinou a s řadou nelogičností. Doug Liman v minulosti natočil několik solidních věcí, ale ty časy jsou dávno pryč. Tohle se mu rozpadá pod rukama od cca páté minuty. Nebrat. 3/10! (25.03.2024)

Původní Road House miluju. Svlečte ho o kouzlo osmdesátek, sex appeal, bojovou filozofii, brutalitu, kouzelně neuvědomělou přestřelenost vyměňte za uvědomělou, praktické efekty vyměňte za odpudivý digitál a máte nový Road House. Fakt, že tohle mělo obří sledovanost, svědčí o tom, jak současným divákům chybí maskulinní podívaná. Souhlasím. Ale já ji chci i kvalitní a zábavnou. (26.05.2024)

Recept, jak z poctivého, vcelku hutného, originálního a zábavného osmdesátkového vývaru uklohnit vietnamskou prdelačku pro lobotomy: Vezmeme docela konzistentní původní děj, rozemeleme napadrť a z takto vzniklého pyré náhodně vycedíme zhruba čtvrtinu. Přidáme jako vždy vzorně prkenného, středně vysekaného Džejka, předem povařeného tak, aby se tvářil jakože sympaticky a namísto herectví celou dobu předváděl, jaxi ve fitku vyrýsoval břišáky. Dosaženou řídkou hmotu rozmixujeme s downími hovny, přisypeme bandu trpících negrů, aby to bylo na skus dostatečně progresivní, a zahustíme obskurní kreací těžce vypatlaného, totálně koženého a navýsost trapného poloopa MekŘehoře. Dochutíme opravdu jen špetkou přitroublého, choreograficky špatného bitkaření několika pašeráků melounů, dvě hodiny dusíme do hněda, ozdobíme scénáristickou bezradností a podáváme spolu s IQ stimulanty v psích miskách bez příboru již slintajícím skalním fanouškům Mentálně Malformovaných Agresorů. Dobrou chuť, kluci! Asi bych měl na tomto místě spíše vydat skřek „grhhhtrrrrrchchch“ a doprovodit jej posunky bušení do hrudi a ukazování si prstem do huby, aby to kluci dostatečně zfotosyntetizovali. (24.03.2024)

Na to jaká je to ptákovina je to opravdu trochu moc dlouhé, a Gylenhal se tu pokouší hrát nějaká seriozní traumíčka což je dost zbytečné, ale jako celkem svižně natočená jednohubka s parádními bitkami je Road House fajn.Škoda totálně nevýrazného hlavního záporáka, Connor to sice trochu zachraňuje tím že pochopil že má hrát (nebo "hrát") prostě psychotické pako, ale nemá moc prostoru. Velmi mě bavil ten "hodný" gangster, čistě komediálních momentů jako ty s ním tu mělo být víc. 7/10 (23.03.2024)