Hrozba smrti

Originál som nevidel, takže porovnávať čo je lepšie a či vôbec, mi príde zbytočné. Gyllenhaala mám ale rád a Liman je ten druh režiséra, ktorý keď dostane fajn látku, tak z nej vie vytrieskať dosť. Čo neznamená, že nemá na konte aj blbé filmy. Road House ma bavil veľmi. Iste  - niektoré bitky a celkovo zápletka prepálená takmer až k hraniciam únosnosti, ale hlavne vďaka sympatickým postavám sa to darí všetkým ukočírovať v pomerne znesiteľných vodách - hoci koniec je cez čiaru dosť. Ale aj napriek tomu sa na to dobre pozerá a má to v sebe veľa vtipov a dobre natočených akčných scén. Lúčenie možno zbytočne rýchlo odbité, ale aj napriek objektívnemu priemeru nadhodnocujem trošku nahor. Toto mi v tomto sparne príjemne sadlo. (13.07.2024)

"Road House" je přesně takový, jaký má být... Sebejistá a zároveň velmi hloupá moderní variace na western, která je plná testosteronu, třeskuté akce a vtipů na těch nejnečekanějších místech. Jake Gyllenhaal hraje skvěle a na béčkový film nabral extrémní formu. Právě jeho vztek, který stále drží na uzdě, ho činí v této roli tak sledovatelným, když mlátí své nepřátele a pak se ujišťuje, že jsou v pořádku, než je odveze do nemocnice. Conor McGregor má rozhodně něco do sebe. Je to ten typ výkonu, který nikdy nenudí, ale nikdy není dobrý. Každá jeho hláška je pronesena kostrbatým způsobem, a přesto je jednou z nejlepších částí filmu, protože si bere velmi genericky neotesaného záporáka a dělá ho svým vlastním. Režisér Doug Liman do natáčení akce zapojil několik zajímavých technik. Střídají se souboje v první osobě se záběry z dronu. Akce by mohlo být víc, ale když se dostane ke slovu, tak v naprosté většině se jedná o parádní souboje, které šly nasnímat asi trochu přehledněji a nemuselo se používat tolik počítačových efektů, které spíše ruší, než aby je vylepšovaly. Bylo to zbytečné, protože je vidět, že borci něco umí, choreografie je dobrá a krev nechyběla, takže já jsem spokojený. Celkově jsem se slušně bavil, je to ten typ filmu, které mám rád, takové žánrovky by mohly vycházet na stream častěji. /70%/ (26.03.2024)

Recept, jak z poctivého, vcelku hutného, originálního a zábavného osmdesátkového vývaru uklohnit vietnamskou prdelačku pro lobotomy: Vezmeme docela konzistentní původní děj, rozemeleme napadrť a z takto vzniklého pyré náhodně vycedíme zhruba čtvrtinu. Přidáme jako vždy vzorně prkenného, středně vysekaného Džejka, předem povařeného tak, aby se tvářil jakože sympaticky a namísto herectví celou dobu předváděl, jaxi ve fitku vyrýsoval břišáky. Dosaženou řídkou hmotu rozmixujeme s downími hovny, přisypeme bandu trpících negrů, aby to bylo na skus dostatečně progresivní, a zahustíme obskurní kreací těžce vypatlaného, totálně koženého a navýsost trapného poloopa MekŘehoře. Dochutíme opravdu jen špetkou přitroublého, choreograficky špatného bitkaření několika pašeráků melounů, dvě hodiny dusíme do hněda, ozdobíme scénáristickou bezradností a podáváme spolu s IQ stimulanty v psích miskách bez příboru již slintajícím skalním fanouškům Mentálně Malformovaných Agresorů. Dobrou chuť, kluci! Asi bych měl na tomto místě spíše vydat skřek „grhhhtrrrrrchchch“ a doprovodit jej posunky bušení do hrudi a ukazování si prstem do huby, aby to kluci dostatečně zfotosyntetizovali. (24.03.2024)

Producentskému guru Joelu Silverovi se zřejmě zastesklo po starých dobrých časech a vzpomněl si na svou naivně poctivou limonádu z konce kouzelných 80. let. První půlhodinka je moc fajn. Vlastně se s přimhouřením obou očí pocitově dostaneme do let minulých, do ospalé díry, která má atmosféru, pokusy o hlášky, rozjíždějící se romanci a pár zajímavých postav. Jenže s přibývajícími minutami postav ještě zásadně přibude, nadhled jde do kopru, oldschoolovost vystřídá přepálenost a intenzita, a tak nějak nemile se to celé rozpadne. Z vytesaného toulavce Gyllenhaala s širokým úsměvem, který prostě jednou fatálně chyboval a moc neví, co se zbytkem života, je „najednou“ chladnokrevný vrah, stává se součástí oněch přihlouplých zápletek, které i sympatickou doktorku vytláčí na druhou kolej. Respektive na plátně sličná Daniela Melchior pořád je, ale jako kdyby nebyla. Hlavní záporák (a teď nemyslím Conora McGregora) je mimo, strážci zákona zrovna tak. Navíc uměle vyvolané barové rvačky prostě patří do jiné doby, chlapský výplach nevýplach, jednoduše už to nefunguje. Rádoby novátorské akční momenty (i dost rozpačitých CGI) a všelijaké rošády s kamerou baví tak z půlky. Ostatně stejně jako celá tahle divočina. (24.03.2024)

Remake dnes už  klasiky z osmdesátých let, který ač se snaží poctou být těm přímočarým akčním příběhům kdy neohrožený hrdina s traumatem z minulosti vymlátí málem celé město a odjíždí dál…Což o to, to bych bral ten nostalgický návrat, ale… v osmdesátkových filmech podobného ražení ty bitky byly skutečné kdežto v tomto novém filmu jsou “přikrášlené” všudypřítomnými CGI efekty. Což je na škodu. Vyhazovače Patricka Swayzeyho z původním filmu tady nahradil Jake Gyllenhaal, který celý film táhne kupředu. A i přes drobné výhrady je “Road House” stále slušná porce zábavy. (23.03.2024)