Bastard

Sveřepý a zakaboněný Mads Mikkelsen se chce stát králem bramborových lidí, to se však nelíbí arogantnímu a až karikaturně slizkému šlechtici ze sousedství. Románově rozmáchlý, v jádru však melodramaticky komorní příběh o hranicích lidské vůle úspěšně balancuje na hranici mainstreamové líbivosti, nesklouzává však k laciné podbízivosti. Více zde. (19.01.2024)

„Nikdo neodporuje Schinkelovi.“ - „To se všichni zbláznili? Mám královskou pečeť, že tu mohu být. Zákon je na mé straně.“ - „Na tom nezáleží. Když Frederik Schinkel něco chce, pak to bude mít.“ Jenže Ludvig Kahlen není z těch, kteří jsou zvyklí se vzdávat…Jestli v tomhle filmu funguje něco naprosto skvěle, je to divákovo fandění hlavní postavě Ludvigovi. Jeho neústupnost, tvrdohlavost, disciplína (vysoké nároky na sebe i ostatní), přímost, smysl pro spravedlnost a samozřejmě nezlomná víra ve svou misi staví diváka zcela na jeho stranu, a to se ještě násobí díky slizkému záporákovi, stejně jako výbornému Mikkelsenovi. Divák si s Ludvigem prožije všechny pády, a zde je třeba pochválit Arcelovu zdařilou práci s emocemi publika, které vždy dostane tam, kde ho chce mít. Vůbec to pro mě byl jeho režijně zatím nejlepší film. A s výjimkou rasové otázky, která pro mě moc nefungovala (stejně jako ta příliš chtěná dětská roztomilost), a hořkosladkého konce, který bych čekal o něco drsnější, nemám víc výtek, a Bastarda hodnotím silnými 4*. (19.01.2024)

Dánská variace na "Až na krev" od PTA. Krásně natočený drsný příběh z Dánského království v 18. století. Příběh tvrdých chlapů, kteří si za svými sny jdou přes mrtvoly. Depresivní atmosféra a spousta silných momentů. Líbil se mi příběh, který působí přirozeně a vůbec jsem z něj neslyšel šustění scénáře. 5* (02.02.2024)

Jakože špageťák z dánských neútěšných vřesovišť meets červená knihovna při čekání na Godota (zde v podobě vyklíčení bramborové natě). Charismaticky slizký záporák jako životní pravdy do tváře metající hlavnímu "pro stromy nevidím les" klaďasovi, který zase takový klaďas není. Je to přímočaré, žánrové škatulky bezezbytku naplňující, kolem poloviny poněkud rozvleklé, především v první polovině sympaticky nekompromisní, dobře zahrané a... A to je tak vše. Což však není zase až tak málo. (19.01.2024)

Sympatický film se sympaticky nesympatickou postavou hrdiny, kterého dopředu žene zraněná ctižádost. V Bastardovi se sváří seriózní historická epika s trochu červenoknihovnovými twisty, které nakonec filmu zabrání působivě završit Kahlenův osud jako veskrze tragické a sebedestruktivní figury. Bastard působí jako film, který na vřesovištích hledá sám sebe. Arcel naštěstí povýšil svou režii nad trochu televizní Královskou aféru, Rasmus Videbæk nádherně zadýmil šerosvity a Mads svého nepřístupného papánka vykrojil s tradiční precizností. V závěru film pošilhává po tvrdém direktu, ale nakonec volí bezpečnou cestu přílohových brambor, které neurazí, ale ani extra nezasytí. (18.01.2024)