Bastard

Gritty low-budget historák. který si neudělá ostudu ani v porovnání s jeho západními kamarády. Ukázkový Mikkelsen v roli málomluvného kapitána ve výslužbě, skvělý záporák stupňující nasrání jak hlavního hrdiny, tak i přihlížejícího diváka a k tomu čarokrásná krajina vřesovišť dánské divočiny, velmi působivě snímána Rasmusem Videbaekem. Čekal bych tvrdší finále, které tak nějak zapadlo do romantické šablony, ale nebylo to nijak na sílu a Bastard si udržel tvrdost i důstojnost. (20.04.2024)

„Nikdo neodporuje Schinkelovi.“ - „To se všichni zbláznili? Mám královskou pečeť, že tu mohu být. Zákon je na mé straně.“ - „Na tom nezáleží. Když Frederik Schinkel něco chce, pak to bude mít.“ Jenže Ludvig Kahlen není z těch, kteří jsou zvyklí se vzdávat…Jestli v tomhle filmu funguje něco naprosto skvěle, je to divákovo fandění hlavní postavě Ludvigovi. Jeho neústupnost, tvrdohlavost, disciplína (vysoké nároky na sebe i ostatní), přímost, smysl pro spravedlnost a samozřejmě nezlomná víra ve svou misi staví diváka zcela na jeho stranu, a to se ještě násobí díky slizkému záporákovi, stejně jako výbornému Mikkelsenovi. Divák si s Ludvigem prožije všechny pády, a zde je třeba pochválit Arcelovu zdařilou práci s emocemi publika, které vždy dostane tam, kde ho chce mít. Vůbec to pro mě byl jeho režijně zatím nejlepší film. A s výjimkou rasové otázky, která pro mě moc nefungovala (stejně jako ta příliš chtěná dětská roztomilost), a hořkosladkého konce, který bych čekal o něco drsnější, nemám víc výtek, a Bastarda hodnotím silnými 4*. (19.01.2024)

Je to sice klišé na klišé, jak z každé scény polopaticky čiší, co si v ní přesně o čem a o kom má divák myslet a co má ke komu kdy cítit, ale téma a děj celkově vůbec nejsou tak banální a odhadnutelné jako jednotlivé scény a film ze mě nakonec bezprostředně vytáhl čtyři hvězdy, i když z odstupu je to spíš na lepší tři. *** (V Libějovicích, 12. 4. 2024.) *~ (13.04.2024)

Prvých 80% stopáže bolo až na film roka. Záver však nebol vyvrcholením, ten prišiel o dosť minút skôr. Napriek tomu veľmi kvalitný film bez zbytočných novodobých povinných vsuviek, takže v jutskej rašeline sa poživeň nesnaží nájsť žiadny Muhammad ani Jabari, ale hereckými skúsenosťami ostrieľaný a prirodzenosťou prekypujúci Mads, u ktorého sme si na tú kvalitu tak zvykli, že nám už nepríde jeho skvelé herectvo ako niečo mimoriadne. Film o nezlomnej vôli, o hrdosti, ktorá neprechádza do pýchy, o pozemsky neexistujúcej spravodlivosti, o neľudskosti, ktorá je v dejinách tak človeku blízka, že je v skutočnosti ľudská. Film, ktorý prináša miestami veľkú nasranosť a inokedy veľkú úľavu. A prináša aj staré, rokmi prekonané názory na cigánov, keď tu ich označujú za nositeľov smoly. Vtedy len tušili, čo my už vieme. (30.12.2023)

Ludwig Kahlen (Mikkelsen) se pokusil ovládnout chaos, jal se jménem dánského krále rekultivovat vřesoviště v zemi nikoho a režisér Nikolaj Arcel se po zklamavší Temné věži více než vykoupil. Neviděl jsem trailer, o existenci Bastarda jsem ještě před týdnem neměl nejmenší tušení a teď v myšlenkách neustále odbíhám zpět na nehostinné pláně za hrdým kapitánem. Pomalu budované historické drama o paličatém válečném veteránovi, jenž se po letech vrací do domoviny s možná až příliš ambiciózním snem, který se nesetkává s pochopením krutého feudálního světa okolo něj, vám každopádně nedá nic zadarmo. A je to dobře. Ona pověstná severská drsnost a neúprosnost v kombinaci s nám neznámou látkou zaručuje, že od začátku nebudete tušit, jestli jde válečný veterán s buldočí povahou po té správné cestě. Není to poprvé ani naposledy, kdy snímek stojí a padá na Madsi Mikkelsenovi. Zapomeňte teď na mdlého záporáka v Indiana Jonesovi. Mads je herecký démon, který sice nehne ani brvou, ale vy budete přesto cítit, jak to v něm vře. Především ve chvílích, kdy je nucený stoicky „oponovat“ mimořádně proradnému Frederiku de Schinkelovi, nebudete napětím ani dýchat a v duchu také Madsovi doporučíte nějaký kreativní způsob, jak šlechtici ublížit. No a tady možná trochu pozor. Ne že byste se nějaké té krvavé pomsty nedočkali, ale ve snímku se místo velkých činů spíše spoléhá na malá pragmatická rozhodnutí, která rozhodují o životě a smrti. Takže jenom pro jistotu, nečekejte proboha akční nářez, během něhož bude charismatický herec řvát „Friheeeeed!“ (Svobodáááá!). Nic to nemění na tom, že jsem zase jednou měl velkou radost z vtahující (byť pro někoho možná trochu pomalé) filmařiny. (24.02.2024)