Bastard

Minimalistická dokonalost. Tak zhruba nějak takto lze v jedné úderné větě popsat snímek Bastarden režiséra Nikolaje Arcela, který na sympaticky skromném půdorysu dokázal načrtnout vtahující drama o pěstování brambor. Jistě, tato alegorie může na první pohled znít poněkud nudně, nicméně právě díky umu tvůrců Vás dokonale vystavěný citlivý příběh naprosto vtáhne. V tomto bodě je ale záhodno přednostně zmínit zemité herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá tradičně spolehlivý Mads Mikkelsen a Simon Bennebjerg v geniálně podané záporné roli. Právě výše zmíněné atributy v kombinaci se zkušeně vedeným scénářem vytváří precizně loženou melancholickou podívanou o nezdolné touze, lásce a rodinných hodnotách, od níž jsem se po celou dobu nedokázal odtrhnout. Pokud tedy hledáte neobvykle pojaté drama s drtivými přesahy a zasazené do nádherně divoké přírody, s tímto počinem určitě nešlápnete vedle. Výborná práce! (06.02.2024)

Jenom taková komorní pitomina o týpkovi, co kdysi sázel brambory. Jenže toho týpka hraje Mads Mikkelsen v režii dánské extratřídy, která se dostává i k nám do kin. Je to slowburn, nestrhne to každého, místy se to malinko táhne, ale ve výsledku je to moc fajn syrová podívaná a velmi silný příběh plný dojetí, znechucení, tvrdé práce i lásky. (31.03.2024)

„Nikdo neodporuje Schinkelovi.“ - „To se všichni zbláznili? Mám královskou pečeť, že tu mohu být. Zákon je na mé straně.“ - „Na tom nezáleží. Když Frederik Schinkel něco chce, pak to bude mít.“ Jenže Ludvig Kahlen není z těch, kteří jsou zvyklí se vzdávat…Jestli v tomhle filmu funguje něco naprosto skvěle, je to divákovo fandění hlavní postavě Ludvigovi. Jeho neústupnost, tvrdohlavost, disciplína (vysoké nároky na sebe i ostatní), přímost, smysl pro spravedlnost a samozřejmě nezlomná víra ve svou misi staví diváka zcela na jeho stranu, a to se ještě násobí díky slizkému záporákovi, stejně jako výbornému Mikkelsenovi. Divák si s Ludvigem prožije všechny pády, a zde je třeba pochválit Arcelovu zdařilou práci s emocemi publika, které vždy dostane tam, kde ho chce mít. Vůbec to pro mě byl jeho režijně zatím nejlepší film. A s výjimkou rasové otázky, která pro mě moc nefungovala (stejně jako ta příliš chtěná dětská roztomilost), a hořkosladkého konce, který bych čekal o něco drsnější, nemám víc výtek, a Bastarda hodnotím silnými 4*. (19.01.2024)

Pro představu, jak píše své historické romány Ida Jessen, nám musí stačit jediný román, který vyšel česky - Nový čas (En ny tid, 2015), protože předloha Bastarden, tedy román Kaptajnen og Ann Barbara (2020), u nás k dispozici není. A skutečně se zdá, že pro Jessenovou představuje jutské vřesoviště cosi výjimečného a inspirativního a dokáže tam situovat příběh z 18. i 20. století bez problémů. Skutečný příběh Ludviga von Kahlena (1700-1774) se samozřejmě velmi liší od románové a posléze filmové fikce, ale to samozřejmě nijak nemusí rušit divácký zážitek. Zentropa (za vydatné podpory českých řemeslníků) poslala do kin líbivý film, jehož hlavní devízou je Mads Mikkelsen a jeho boj o přežití. To celé je zabaleno do dramatu jak vystřiženého z románů Diany Gabaldonové, padouch je pořádně negativní, šlechta zdegenerovaná, obyčejný lid má srdce na dlani. Královská aféra byla dobrá, tohle je také velmi vděčný divácký zážitek. #čsfdprojekce (19.01.2024)

Mifune, Otevřená srdce, Bratři, Po svatbě, Adamova jablka, Druhá šance, Rytíři spravedlnosti. Příznivci lidských dramat musejí Anderse Thomase Jensena milovat. Teď si udělal exkurzi do dánské historie, kterak se zarputilý Mads Mikkelsen hodlal zakousnout do neúrodného vřesoviště a popsat prvních pár listů bramborové kuchařky. Jak už to tak bývá, jeho pouť za bramborovou sadbou je plná překážek a klacků pod nohy, protože v nehostinném území, na kterém hodlá vybudovat zemědělskou kolonii, má obří vliv jistý mladý šlechtic. Zatímco zchudlý armádní kapitán Ludvig se drží své zraněné ctižádosti a zejména toho, že má svou snahu posvěcenou králem, přerostlé dítě, alkoholik a pravidelný obskakovač služebných de Schinkel nechce riskovat ztrátu své dominance. Takže tu máme osvědčený souboj dvou mužů s poměrně jasně vymezenými charaktery. Emočně zdrženlivý Ludvig sice odolává, než si diváka pořádně pustí k tělu, nechce dělat ústupky (viz koza), věří v sílu vůle a upíná se k jedinému: uspět. Stupňující se nespravedlnosti ze strany de Schinkela ale mají své meze a na civilizovanou debatu to nevypadá. Scénář prakticky jen přikládá do ohně, diktuje další a další utrpení či překážky, v samotném závěru se pak zbytečně uchyluje ke zkratkovitému dovyprávění. Klidně bych dalších 10-15 minut přidal a naopak jednu závěrečnou červenoknihovní odbočku vynechal. Když nicméně arogantní sadista zpestří večírek pro bohaté mučením psance, čekal jsem, že se víc zostří hrany (nebo že do příběhu víc zasáhne nastávající choť) a že si z gradace sedneme na zadek. Nestalo se. Přesto suverénně natočené, syrově uchopené, skvěle zahrané (kdy rozhodně nezapomínejme na Simona Bennebjerga). (31.01.2024)