Kluci z Brazílie
The Boys from Brazil
Chlapci z Brazílie
Režie:
Franklin J. SchaffnerScénář:
Heywood GouldKamera:
Henri DecaëHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Gregory Peck, Laurence Olivier, James Mason, Lilli Palmer, Steve Guttenberg, Denholm Elliott, Rosemary Harris, John Dehner, John Rubinstein, Anne Meara (více)Obsahy(1)
Mladý židovský lovec Barry Kohler kontaktuje svůj velký vzor, Ezru Liebermana. Lieberman je po celém světě známý jako neústupný lovec nacistů. Kohlerovi se podařilo zjistit, že se skupina nacistů vedená dr. Mengelem má sejít na tajném shromáždění v Paraguayi, a informuje o tom Liebermana. Lieberman Kohlera odbude s tím, že ví, že Mengele se v Paraguayi skrývá. Zároveň Kohlera varuje před dalšími kroky, které jsou pro něho nebezpečné. Kohler však varování nebere vážně a pokusí se setkání nacistů nahrát. To se mu sice povede, bohužel je ale při tom odhalen. Mengele Kohlera nechá svými poskoky zabít. Kohlerovu vraždu Lieberman dokonce slyší v telefonu, protože k ní dojde právě ve chvíli, kdy Kohler svoji nahrávku přes telefon Liebermanovi pouští. Lieberman z nahrávky pochopí, že Mengele plánuje zavraždění 94 pětašedesátiletých bývalých státních úředníků během dvou let. Liebermanovi není jasné, proč nacisté plánují takovouto hromadnou vraždu, a začne sbírat informace o podivných úmrtích. Pozůstalé pro mrtvých dokonce sám navštěvuje. Při těchto návštěvách si všimne zvláštního vzhledu synů zavražděných. Vždy se jedná o tmavovlasé chlapce s modrýma očima, kteří jsou svým vzhledem doslova identičtí. Chlapci se chovají panovačně a povýšeně. Lieberman také zjistí, že všichni chlapci byli adoptováni. Adopci zprostředkovala bývalá dozorkyně nacistického koncentračního tábora, Frieda Maloneyová. Lieberman ji navštíví ve vězení, kde se Maloneyová nachází po svém odhalení právě Liebermanem. Maloneyová neochotně přizná, že miminka určená k adopci připlouvala z Brazílie. V té době se k Liebermanově činnosti připojuje mladík David Bennett, člen Organizace mladých Židů. Také on pátrá po okolnostech tajemné smrti Barryho Kohlera. Lieberman navštíví ve vídeňském biologickém ústavu odborníka na klonování a dochází k hrůznému zjištění, že se Mengele snaží naklonovat nového Hitlera. Co však Lieberman neví, je to, že velení nacistické tajné organizace Mengelův projekt ukončilo, a to právě z obav před pátráním Liebermana a jeho možnými kontakty na tajné služby světa. Nicméně Mengele rozhodnutí svých šéfů nemíní respektovat a je odhodlaný v projektu pokračovat dál sám... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (198)
Jeden z filmov, ktorý sa ku mne dostal vďaka vlne kartónových DVD. Zaujal ma príbeh mäsiara Mengeleho v podaní excelentného G.Pecka a jeho mnohopočetný klon Hitlera. Hoci príbeh takmer do polovice drží tajomstvo a hlavne dôvod, pre ktorý má zomrieť 94 mužov v rôznych častiach sveta, film nenudí. Film o klonovaní je dnes stále aktuálny a ešte veľmi dlho bude. Záver je výborný a to si na staršom filme cením dvojnásobne. Filmom sa mihne aj nezabudnuteľný predstaviteľ Hitlera Bruno Ganz, ktorého som našiel až v záverečných titulkoch a spätne si ho vo filme vyhľadal ako nenápadného mladého profesora s dlhými vlasmi. Film 80%. ()
Drž hubu ty stará... svině! Tradiční představitel charakterních a kladných mužů, Gregory Peck, v záporné roli, jako doktor Mengele, klonující Hitlera? Tak to je vážně síla. Mistrovský film s famózním hereckým obsazením a kvalitním českým dabingem (Peck - Brzobohatý, Olivier - Ráž, Mason - Zíma). V úvodu filmu si zde střihne menší, ale o to důležitější roli, tehdy ještě nepříliš známý Steve Guttenberg. Je spousta snímků, které stojí za to vidět, i když nejsou třeba tolik známé a doceněné a Hoši z Brazílie jsou jedním z nich. Kdo neviděl, tomu vřele doporučuji. ()
Nemám žádné ambice ovládat svět. Patrně proto jsem nikdy nekandidoval na prezidenta USA, vynechával jsem kroužky nacismu a za bohatého Žida jsem se vydával pouze pod příslibem sexu. Přesto mne zlý Mengele se svými spolubojovníky dost bavil, hodný Liebermann zase trošku nudil a téma klonování lidí v roce 1978 příjemně překvapilo. Tohle je prostě netradiční snímek s originální zápletkou a to je rozhodně důvodem ke zhlédnutí. ()
Prověřený režisér, předloha slavného spisovatele, velká herecká jména, hudba od Pana Skladatele. To zní výborně, že? Jenže od doby vzniku filmu uplynula spousta let, a ve své době nepochybně šokující téma možností klonování lidí už není po Dolly a výzkumech kmenových buněk atd. dostatečně nosné pro pořádný thriller. Nemluvě o tom, že ve filmu opakované "dneska už náckové nikoho nezajímají" je po dalších víc jak třiceti letech ještě pravdivější než tenkrát. Možná až příliš... Nicméně k věci - je to hlavně zásluha herců a režiséra, že přednáška vedená Bruno Ganzem je spolu s němou flashbackovou sekvencí z opuštěné laboratoře nejlepší z celého filmu, a ve své působivosti se blíží třeba takové klasice jako je Dotek Medúzy. Z dnešního pohledu působí řada ostatních scén chabě, přehnaně pateticky nebo přímo směšně - viz třeba Peckovo opakované propagandistické hřímání (BTW podstatně víc než Mengeleho připomíná přímo Hitlera), útok dobrmanů nebo třeba ruční práce na fašounském plese. Sedmdesátiletý Laurence Olivier působí velice sešle (aby také ne, po všech těch zdravotních problémech, kterými si ke stáru prošel), a pro jeho roli je to jen dobře - bohužel o to méně uvěřitelné je fyzicky náročné rozuzlení v Pennsylvánii. Celkově mám dojem, že na papíře to celé muselo působit lépe, a třeba u takové scény na přehradě jsem úplně slyšel šustit stránky. Poslední záběr jsem "viděl" předem, protože Jeremy Black jednak od první scénky působil jako (výtečně) odpudivý rádobynadřazený hajzlík, a druhak přesně takovéhle završení přece má "každý správný" thriller ze sedmdesátek. Takže OK, nebylo to špatné, ale nemám důvod se dívat znovu. Nicméně děkuji, že jsem si mohl opravit svůj historický omyl o barvě očí vůdce "tisíceleté" při maximálně extenzivním výkladu dvanáct let trvající říše;) Takže ode mě 70%. A na závěr, drazí soukmenovci, kvízová otázka - "Doplňte logickou řadu: Ein Volk, ein Reich, ...". V případě jiné odpovědi než "einmal" běžte na pívo a na Spartu a neotravujte na internetu, OK? A ano, můžete si postěžovat strejdovi Adenoidovi Vandasovi, že si z vás negromilci dělají srandu;) White flower vespolek, odchod. ()
Vydarené spracovanie Levinovej knihy, zaujímavej hlavne svojim originálnym námetom. Potešil ma úvod, ktorý je vo filme vierohodnejší, ako v knihe, kde sa dôležité stretnutie odohrá v nejakej druhotriednej reštike, aj keď aj tá vila mohla byť dôkladnejšie strážená. Podobne vylepšený som očakával aj záver, ktorý mi v knihe prišiel trošku smiešny a Mengele v ňom vyznel ako decko, ktorému niekto zobral jeho hračku. No tu sa už tvorcovia k nejakej väčšej zmene neodhodlali, len to tak mierne obrúsili, takže je tu Mengele len za takého menšieho ňoumu, ale skončí rovnako ako v knihe. Viac by tomu svedčal mrazivý otvorený koniec. Jediné, čo ma v porovnaní s knihou mrzelo, že tu nezaznela tá často spomínaná myšlienka, že fašizmus sa môže vrátiť za dvoch podmienok, ak bude zlá sociálna situácia obyvateľov a ak sa nájde podobný typ vodcu, ako bol Hitler, ktorý dokázal zblbnúť masy... Inak je zaujímavé, že Mengele zomrel rok po tomto filme na mŕtvicu, žeby z toho, ako tu skončil? :-)) A ďalšia zaujímavosť, vraj svoje posledné roky prežil v spoločnosti túlavých psov. :-) ()
Galerie (98)
Zajímavosti (21)
- Priehrada vo Švédsku, pri ktorej došlo k jednému z aténtátov, bola kvôli rekonštrukcii nahradená priehradou v Rakúsku. (vander19)
- Bruno Ganz, který ve filmu hraje Dr. Brucknera, si o 26 let později zahrál Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše. (Javert)
- Film bol natáčaný v USA, Veľkej Británii, Rakúsku a Portugalsku, ktoré predstavovalo Paraguaj. (vander19)
Související novinky
Vzkříšení Třetí říše
Další z nesmrtelných klasik thrillerového žánru se definitivně dočká nové a zmodernizované verze. Jedná se o snímek Hoši z Brazílie, jehož znepokojivý námět týkající se snahy o vzkříšení nacistické… (více)
Reklama