Hoši z Brazílie

S odstupem dobrých třiceti let už nedokáži odhadnout, nakolik tohle dílo přispělo k vlně zájmu o nácky dožívající kdesi v Jižní Americe, anebo se na ní pouze vezlo. Ale vzpomínám si velmi dobře, že v sedmdesátých letech legendy o zástupech Bormannů kujících temné pikle docela letěly a náramně se hodily do krámu bolševické propagandě jako revanšistický strašák. Charakteristicky, byli to právě Rusáci, kteří měli dávno pod palcem důkazy, že Hitler, Bormann a další z Berlína v květnu 1945 nevyvázli živí. Jenže to tutlali. --- Snad odpoustíte starci nostalgickou vzpomínku, že ta blbá doba byla v kontrastu k té dnešní poučenější alespoň v tom ohledu, že tenkrát všichni myslící lidé u nás věděli, že když Rusové něco (ne)říkají, určitě lžou. --- Nu, za Železnou oponou se už tenkrát dělaly zpravodajství i kultura především proto, aby se na nich vydělalo, a mýty o hrozivých záhadách vždycky zabírají. Uživili se na nich i naprosto průměrní, béčkoví tvůrci, což tento film hezky dokumentuje. --- (13.10.2012)

Příliš dlouhá stopáž, kdy minimálně druhá část měla být rozhodně kratší. Vynikající herecký výkon Gregoryho Pecka, který je ale víc hitlerovský než mengelovský, Laurence Olivier hraje sice také nad průměr, ale přece jenom už je cítit sem tam přehrávání, občas to přežene. Pobavil mne přízvuk u té které postavy, podle toho, zda mluví anglicky se švýcarským přízvukem, rakouským či švédským... Scénář je velice dobře vystavěn, i když mnohé zvraty se dají očekávat, potěšil mne Steve Guttenberg v úvodu. Ještě je zde dobré poselství ze závěrečné Mengeleho řeči, tedy že tento svět je nacismem tak fascinován, že duch Hitlera vlastně stále žije - a to je jeho vítězství i po tolika letech. Miliony šílených fanoušků propagují neonacismus i ve 21. století, a film je určitým výstražným mementem, abychom tuto skutečnost nepodceňovali. Ale zpět k filmu - kromě délky a jisté předvídatelnosti mi chybí i větší zaujatost kamery a výpravy. Mnohé scény jsou nasnímány chladně, bez potřeby dát divákovi něco navíc, třeba pocit, že je při tom. Kdejaký video reklamní průvodce to dokáže lépe. Stejně tak se povedlo vykřesat jistou zajímavost cizích prostředí a exteriérů maximálně při průjezdu tramvaje v Rakousku, u skladišť s pivem u trati, částečně na švédském mostě, ale třeba původní Bourne s Richardem Chamberlainem dokázal potenciál cizích měst využít daleko lépe a filmově ústrojněji. (17.07.2012)

Prověřený režisér, předloha slavného spisovatele, velká herecká jména, hudba od Pana Skladatele. To zní výborně, že? Jenže od doby vzniku filmu uplynula spousta let, a ve své době nepochybně šokující téma možností klonování lidí už není po Dolly a výzkumech kmenových buněk atd. dostatečně nosné pro pořádný thriller. Nemluvě o tom, že ve filmu opakované "dneska už náckové nikoho nezajímají" je po dalších víc jak třiceti letech ještě pravdivější než tenkrát. Možná až příliš... Nicméně k věci - je to hlavně zásluha herců a režiséra, že přednáška vedená Bruno Ganzem je spolu s němou flashbackovou sekvencí z opuštěné laboratoře nejlepší z celého filmu, a ve své působivosti se blíží třeba takové klasice jako je Dotek Medúzy. Z dnešního pohledu působí řada ostatních scén chabě, přehnaně pateticky nebo přímo směšně - viz třeba Peckovo opakované propagandistické hřímání (BTW podstatně víc než Mengeleho připomíná přímo Hitlera), útok dobrmanů nebo třeba ruční práce na fašounském plese. Sedmdesátiletý Laurence Olivier působí velice sešle (aby také ne, po všech těch zdravotních problémech, kterými si ke stáru prošel), a pro jeho roli je to jen dobře - bohužel o to méně uvěřitelné je fyzicky náročné rozuzlení v Pennsylvánii. Celkově mám dojem, že na papíře to celé muselo působit lépe, a třeba u takové scény na přehradě jsem úplně slyšel šustit stránky. Poslední záběr jsem "viděl" předem, protože Jeremy Black jednak od první scénky působil jako (výtečně) odpudivý rádobynadřazený hajzlík, a druhak přesně takovéhle završení přece má "každý správný" thriller ze sedmdesátek. Takže OK, nebylo to špatné, ale nemám důvod se dívat znovu. Nicméně děkuji, že jsem si mohl opravit svůj historický omyl o barvě očí vůdce "tisíceleté" při maximálně extenzivním výkladu dvanáct let trvající říše;) Takže ode mě 70%. A na závěr, drazí soukmenovci, kvízová otázka - "Doplňte logickou řadu: Ein Volk, ein Reich, ...". V případě jiné odpovědi než "einmal" běžte na pívo a na Spartu a neotravujte na internetu, OK? A ano, můžete si postěžovat strejdovi Adenoidovi Vandasovi, že si z vás negromilci dělají srandu;) White flower vespolek, odchod. (13.09.2011)

Předlohu jsem nečetl, ale ten zlomový okamžik, kdy Laurence Olivier jako židovský lovec nacistů Liebermann zjistí, jaký ďábelský plán provádí doktor Mengele, by ve mě vyvolal pocit úžasu. Spojení klonování a do dnešní doby trvající fascinace z nacismu je záruku na bestseller (podobný úspěch se dal čekat i od Šifry Leonarda da Vinci). Jenže, to co určité funguje v knížce, zde ne. Zlomový okamžik ve mě nevyvolal ten správný úžas. (22.12.2008)

Jestli mi něco fakt vadí, tak britští a američtí herci pokoušející se o německý přízvuk. Máloco je trapnější a hloupější. Hrozný zlozvyk. Celý film je také poněkud zbytečně doslovný a lehce předvídatelný, ačkoliv ta myšlenka vůbec není špatná a neoriginální. Naopak! Jenže mám dojem, že režisér ani scenárista se zrovna nepřetrhli, aby z tohoto zajímavého námětu vydolovali něco hlubšího. Zůstali stát na půl cesty. No spíš se ani nerozjeli. ___ Laurence Olivier mi vyloženě vadil. Přitom ve Slídilovi (1972) byl perfektní. Z části to bude tím jeho hraným přízvukem, to zkrátka nedokážu překousnout. Velká škoda. A jak se všichni rozplývají nad tím, jak Gregory Peck bravurně ztvárnil zrůdného Mengeleho? Vůbec. Strach z něj nešel, jeho postava (stejně jako i všechny ostatní) byla bohužel naprosto nerozvinutá, bez hloubky. A v postavě Jamese Masona jsem neviděl odporného nacistu, ale Jamese Masona... Ten námět je bezpochyby nadmíru zajímavý, ale tady hodnotíme film, ne to, jak je myšlenka klonování děsivá! A film je bohužel dokonale průměrný. Jediným skutečně zvládnutým momentem je jedna nedůležitá scéna, která se odehrává kdesi ve Skandinávii na obří přehradě. A to o něčem vypovídá. (09.04.2010)