Stovky bobrů

Tak tohle se vážně nevidí každý den! Hundreds of Beavers v sobě totiž kombinuje to nejlepší z němé éry grotesek a animovaných pohádek s Road Runnerem. Je to vysoce osobitá taškařice, jejíž tempo a styl vyprávění nesedne každému, avšak pokud jste naladěni na stejně potrhlou vlnu jako tvůrci, snímek se Vám odmění neuvěřitelnou kadencí gagů, šílených situací a jedním naivním sympatickým zálesákem, jehož cesta za jeho milou velmi připomíná jednotlivé levely ve videohrách. Jedinou vadou na kráse tohoto díla tedy zůstává olbřímí stopáž, která bohužel nabídne několik hluchých a zbytečných scén. Celému projektu by určitě prospěla menší odtučňovací kůra, na níž by se dala vystřihnout možná i půlhodina. Nicméně i navzdory tomu se stále jedná o bláznivě vtahující veselohru, jejíž pozitivní energie tryská téměř z každého filmového políčka. Pokud tedy máte náladu na neortodoxní podívanou, u níž se po většinu času budete lámat smíchy, Hundreds of Beavers jsou přesně tou pravou volbou. Skvělá práce! (28.04.2024)

Happy Tree Friends: The Movie meets O človíčkovi. S bobry; stovkami chundelatých bobrů. Svébytná, hravá, nápaditá (a především mrtě vtipná) ujetina "made in Hornbach" pracující s poetikou němých a animovaných grotesek. Autorům se daří neustrnout na místě, videoherně gradují a neustále posouvají koncept i jeden každý vtípek.🎵La La La La La🎵 (08.03.2024)

Jeden z nejoriginálnějších počinů za poslední roky a důkaz, že když jste dostatečně invenční, chytří a šikovní, není potřeba velký rozpočet k tomu vytvořit něco podobného. Je vidět, že Mike Cheslik a Ryland Brickson Cole Tews velmi dobře znají pravidla grotesek a s jejím schématem pracují naprosto fantasticky, neboť děj postavili na několika málo vtipných situacích, které po celou stopáž jen rozšiřují a přinášejí jiné pointy, což kupodivu funguje výborně a především je to pořád extrémně vtipné. Nápadů je tu opravdu tak na deset dalších filmů a nikdo nemá jistotu, s čím tvůrci přijdou v dalších minutách, protože možné je úplně všechno. Sympatická je i jakási videoherní stylizace, kdy hlavní hrdina plní jednotlivé úkoly, které ho vedou k vytouženému cíli. Do úplně jiné dimenze pak snímek posouvá nádherná černobílá kamera, která má specifickou estetiku a v kombinaci s přiznaně lacinými triky a herci v kostýmech bobrů dodává jedinečný a téměř neopakovatelný zážitek, který by měl každý minimálně jednou prožít. Sám Ryland Brickson Cole Tews v hlavní roli je výborný, což je o to pozoruhodnější, že se musel přizpůsobit úplně jiným nárokům, které skoro němá groteska má a očekávané přehrávání zvládl bez větších problémů ukočírovat. Jen trochu škoda zbytečně přetažené stopáže, protože od soudní scény se to celé trochu zlomí a najednou je to víc šílené než nápadité a trochu se to vleče, což možná kompenzuje neskutečný závěr, k němuž se ale mohlo dojít o něco dřív. Hundreds of Beavers je v současném, trochu uniformním filmovém světě příjemným zjevením a zpestřením, které se zcela vymyká všemu, na co je moderní divák zvyklý a dělá to víc než dobře. 80 % (03.05.2024)

osobitý a originální mix klasické grotesky a Looney tunes (hlavní hrdina je mixem kojota Vildy a Elmera Fudda), který ale podobně jako třeba podobně střelená Panika v městečku postupně dojede na to že tam těch nápadů, gagů a šíleností je až moc a v poslední cca půl hodince už sem měl docela problém se soustředit. Kdo má ale rád filmy, které jsou jiné a je z nich cítit ono filmařské nadšení a láska k tomuto médiu, pak v tomhle případě rozhodně nesáhne vedle...80% (24.04.2024)

Ááá! *** Nemá ani smysl soutěžit tu s ostatními o lepší popis a soupis všeho, co je v tomhle beze zbytku svérázném díle svěží, novátorské, krutě a chytře vtipné a jaké všechny žánry a učební a herní postupy to propracovaně reflektuje, parafrázuje a důvtipně protíná, ani jak kaskádovitě se tu nalíčené pasti triků, vtipů, akcí a reakcí rozevírají vždy o jeden další svébytně logický úskok dál, takže vás to udrží ve střehu, rozjařené a nadšené. *** Ale asi má smysl podotknout, že to zároveň není bezhlavě kratochvilná, vyprázdněná legrácka. Ta na pozadí soustavně zdůrazňovaná reflexe rozdílu mezi herním avatarem a živou lidskou postavou (nota bene nepříliš bystrým mileniálem, sebestředným jelimánkem, jehož progres by nebyl nijak rychlý či bezbolestný ani v normálním světě, natož ve světě kruté logiky herního učení se, opakování a variování), stejně jako reflexe střetu mezi jedincem a organizovanou masou, je nejen třeskutě vtipná, ale zároveň i sžíravě poučná a smrtelně vážná - a přesto dílo ani na chviličku nevypadne z roviny zábavné grotesknosti (a taky mu ani na jediný moment nedojde dech). *** Smích, který zněl v ustavičných salvách kinem a nahlas tryskal i z mého hrdla, měl každopádně širokou škálu zabarvení, vyvěral z různých hloubek a počítal s porozuměním na základě celkem pestrých zkušeností, a to je velká poklona.*** (Bio Oko, 4. 5. 2024.) *~ (04.05.2024)