Bod obnovy

I já ve filmu vidím ty problémy českého sci-fi, které se prostě u nás netočí a po Bodu obnovy zřejmě ani nezačne (byť samozřejmě na Netflixu je to hit). Cítím z toho, že film cílí spíše na starší diváky, kteří ideálně neviděli klasiky typu Blade Runner, kterého tvůrci citují/vykrádají a některé věci zkrátka nepůsobí úplně dobře, nejvíce mi to připomínalo tou futurističností první polovinu Demoliton Mana se Slyem (konceptem zas Altered Carbon) a já tu zkrátka musím být za toho, co chválí, jelikož když vidím ty české lokace a cyberpunkové kulisy v tom zasazené, musím skutečně smeknout klobouk nad tím, jak se Robertu Hlozovi a celému štábu kolem výpravy atd povedlo s takovým malým rozpočtem v kontextu žánru připravit takovýhle mix žánrovky, co u nás nemá období. Samozřejmě také vidím podivné dialogy, které nejspíš někdo šil horkou jehlou a chce se mi v tomto případě být celkově smířlivý a filmu přát a doporučit ať si ho na tom Netflixu pustíte. (01.02.2024)

Hned první záběr s zimmerovskou hudbou ohromí, uvědomujíc si, že jde o český film. Monumentální exteriérová výprava se skvělým dizajnem, včetně aut, hologramů či digitálních obrazů je v Bodu obnovy na světové úrovni. Dějově by nevadilo že jde pouze o kriminálku ve sci-fi prostředí. To byla i Minority Report. Handicapem je snaha držet diváka v non-stop napětí neustálým, často zbytečně kličkujícím řešením zápletky skrze dialogy, dialogy a další dialogy. Bez originálního a údernějšího vtažení do děje jsem nebyl ochotný (a v rámci noční festivalové projekce po celém dni ani schopný) tu překombinovanost pobrat. Příště přijít s originálnějším námětem, ubrat kecání, vybalancovat oddychovými pasážemi s poznáváním postav a bude to pecka. Klidně jako filmová série se stejnou slečnou detektivkou. Je dobře obsazená, dobře se na ní kouká a její postava vybízí k rozvinutí. [Karlovy Vary IFF] (06.07.2023)

Na Bod obnovy mnozí vyráží jako na mimořádnou podívanou (s dodatkem "na české poměry"), ukázku nové krve v tuzemské filmařině, seriózní sci-fi přicházející po několika dekádách atd. K mojí spokojenosti s filmem ale asi nakonec nejvíc přispěl fakt, že jsem do kina zamířil bez očekávání (i předsudků) a neměl jsem pak problém s tím, že jsem dostal typickou českou detektivku (takovou tu, kde detektiv sám nic nevyřeší a je závislý na tom, co mu prozradí podezřelé osoby) vsazenou do lehce cyberpunkového prostředí. Fotogeničnost a sošnost Andrey Mohylové mi stačila k tomu, abych se moc netrápil s křečovitým dialogy (úvodní rozhovor u klavíru!) a orientace vyprávění na hledání pachatele zase pomáhá tomu, abych si nedělal velkou hlavu s tím, že v charakteristice fikčního světa zůstává mnoho mezer, a více či méně skřípajících prvků. Některé jsou závažnější (film se vůbec nevěnuje společenským dopadům zálohování, které muselo zásadně proměnit jednak každodenní chování lidí, jednak podobu kriminality), jiné zase méně podstatné (ve světě, kde existuje potřeba stavět výškové budovy v historickém centru Prahy, má obyčejná policistka nebývale prostorný byt a ulice působí spíš vylidněně). ______  Následující není výtka, ale spíše poznámka: Ačkoli tvůrci v rozhovorech říkali, že chtěli, aby měl film český ráz a nebyl jen odvarem vysokorozpočtových zahraničních vzorů, reálně v Bodu obnovy nevidím mnoho prvků, jimiž by se jasně odlišoval od vizuálních konvencí cyberpunku, které vznikly už v 80. letech; tedy ještě předtím, než se velká část štábu narodila. Vynechali vlastně jen inspiraci Tokiem, Hongkongem a obecně východní Asií, jinak by podoba města, futuristických aut i kostýmů klidně zapadla do mnohem starších filmů. Cyberpunkové vize budoucnosti zrozené v 80. a raně 90. letech ovšem reagovaly na tehdejší společenské klima. Bod obnovy to nedělá a je ukotvený čistě v popkulturním světě. (23.09.2023)

České sci-fi, které moc neví, čím by mělo strhnout. A tak dominuje vizuální stránka. Není úplně jednoduché se v tomto filmu vždy orientovat. Rok 2041 má člověk, který zemřel nepřirozenou smrtí ústavní právo na Bod obnovy, což převedeno do praxe znamená, že bude znovu oživen. A posléze se rozjíždí tak nějak nepřehledné pátrání po pachateli dvojnásobné vraždy, kdy jsou základní pravidla bodu obnovy porušena. Futuristický ráz ukáže ukázku monumentální architektury, velkou funkci to na film nemá. Děj se totiž povětšinou přesune do nějaké zapadlé části města, popřípadě se zdržíme v interiérech, zařízených moderními technologiemi. A naprosto chybí akce. Napočítal jsem tak nanejvýš dva akční střety, což je na téměř dvouhodinový film opravdu málo, Herecky je to nezajímavé. Všichni herci asi dostali příkaz být toporní, v tomto ohledu nejvíce vyniká Andrea Mohylová v titulní roli vyšetřovatelky a Matěj Hádek v roli vědce. Nejlepší na filmu je kamera. Pokud jde o inspiraci jinými sci-fi filmy, tak by to ani nevadilo, kdyby to bylo natočeno poutavě. Většina filmu má takový plouživý nádech, ne vždy vše dává dobrý smysl a více výrazných momentů by filmu také prospělo. Robert Hloz nějaké režijní schopnosti má, tak v případném vylepšení vypravěčského stylu a náhozu potřebného napětí, by divák mohl setrvat v bdělém stavu. 5|10 (26.02.2024)

Bod obnovy je z hlediska výpravy, speciálních efektů a celkového vyobrazení atmosféry a fungování svého světa na poli českého filmu rozhodně jedním z pozoruhodnějších počinů posledních let. Je však velká škoda, že při tom všem mu podráží nohy dost tuctová zápletka a nedomrlý scénář, který když svlečete od všech těch vizuálních lákadel, nenabídne vám nic víc než banální krimi televizního rázu a k tomu variace na motivy, které jste viděli už v jiných, často lepších filmech (hodně se s tímto dílem bude skloňovat třeba Minority Report). Snahu cením, ale dalo se to o hodně víc vyladit. [KVIFF 2023] (08.07.2023)