Režie:
Robert HlozKamera:
Filip MarekHudba:
Jan ŠléškaHrají:
Andrea Mohylová, Matěj Hádek, Milan Ondrík, Václav Neužil ml., Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Katarzyna Zawadzka, Iveta Dušková, Jan Vlasák, Richard Stanke (více)Obsahy(1)
Představte si, že žijete v roce 2041, kdy máte právo být po nehodě či jiné nepřirozené smrti oživeni. Stačí si jen pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti – BOD OBNOVY. Agentka Em právě dostává do rukou případ, kdy byla základní pravidla obnovy porušena. Bod obnovy oběti byl smazán a Em tak má před sebou výjimečný zločin. Strhující příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy technologie budou zaručovat lepší život a lidé si budou moci zaplatit jeho prodloužení. (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (977)
Jsem rád, že tu vyrůstá mladá generace tvůrců, jejichž filmy vypadají světově a ne jako další Hřebejk. Samozřejmě těch opravdu trikových záběrů je tam asi minuta a většinu jste viděli v traileru. Zbytek je spíš konverzačka, ale i tak velmi sympatický počin, kterých tu potřebujeme víc. Hlavní výtkou je toporné herectví a dialogy, které šustí papírem (včetně anglicismů jako "zatímco tu teď mluvíme" (to byl scénář napsaný v AJ a pak ho přeložili?)). ()
V Praze ani dalších městech budoucnosti green new deal zdá se nevyšel. Vypadají, jako by tu až do roku 2041 vládla ODS - tedy jako realizace vize města z třicátých let, s dopravní infrastrukturou a pseudonovobrutalistní architekturou navazující na léta šedesátá. Vyrostly tu v nesrozumitelném množství monumentální budovy odrážející výheň slunce do zaasfaltovaných ulic. Pokud v budoucnosti nějaké slunce je. Nevidíme žádnou zeleň, jen tmu, beton, sklo. Nevidíme žádný volnočasový veřejný prostor. Auty se lidé přesouvají predimenzovanými dopravními koridory mezi svými vymazlenými interiéry a ústředním tématem je privatizace veřejné služby. Jop, to je uvěřitelný. A v souladu s poměrně old school sci-fi stereotypem. Nereaguje to ale tedy příliš (jak je jinak pro sci-fi běžné) na současná společenská témata a estetické podněty, spíš jen těží z popkulturnich odkazů minulosti (jak zmiňuje i Niktorius), což je za mě promarněná příležitost. ___ Bod obnovy je důstojný sci-fi s důstojnou krimi zápletkou. Není přehnaně opulentní, drží se své ligy. A to při rozpočtu, za který by ekvivalentně kvalitní sci-fi na západě zkrátka nevzniklo. Na Black Mirror, Blade Runner aspol. kouká trochu provinčně z dálky, zejména co do scénáře, který sice čerpá z lákavé premisy, ale příliš hýří kýčem, předvídatelností a diskutabilní logikou konání postav. Zarazila mě v tomto ohledu i režisérova poznámka na ČSFD projekci. Řekl, že nepřijali korejskou koprodukci mj. protože Korejci chtěli mít ve filmu korejské herce, a to si nedokázal představit. Omlouvám se, ale šlo o poznámku úplně mimo. Případně by si zasloužila dovysvětlení. Mám pocit, že v evropské metropoli globalizovaného světa 21. století je máloco tak snadno představitelné, jako že tu žijí lidé s korejskými nebo jakýmikoliv jinými rysy a jsou běžnou neexotickou součástí naší společnosti. Každopádně není tomu tak v roce 2041 v Bodu obnovy. ___ Je moc dobře, že snímek vzinkl. Snad si na sebe vydělá a otevře v české produkci dveře ještě ambicióznějším žánrovkám. Já bych byl nejradši za nějaké intelektuálně vymazlené opravdu vizionářské hard sci-fi. ()
Geniální crossover Blade Runnera kontra Detroit: Become Human po česku.... České kriminální sci-fi BOD OBNOVY je totiž temnou wannabe-cyberpunkovou neo-noirovou detektivkou až Fincherovského střihu. Režisér Robert Hloz zde totiž nabídl divákům zcela realisticky uvěřitelnou, unikátně techno-optimistickou, a přesto relativně pesimistickou vizi budoucnosti roku 2041 [scéna z techno klubu geniální!]. A ačkoliv to může být k nevíře, BOD OBNOVY využívá prapůvodní archetypální filozofický prvky sci-fi žánru: jmenovitě například tématiku sociálních nerovností a korporativismu [pomyslný pomrkávání na Andreje Babiše dost pobavilo], kontrastu mezi smrtelností a nesmrtelností / pacifismu a násilí, a celkově vzato otázky lidskosti, spravedlnosti vs. nespravedlnosti / pravdy vs. lží, "vyššího dobra" a mnoho dalšího. A vize je to fakt scénáristicky precizní, protože samotná detektivní zápletka – jejíž futuristický fikční svět je víceméně nejenom lahodná čalamáda okolo, ale zároveň i katalyzátor příběhu – je napínavější jak kšandy.... Vzhledem k relativně nízkému rozpočtu se BOD OBNOVY zároveň může zcela právem pyšnit prvotřídním audiovizuálem [jmenovitě třeba futuristicko-brutalistní architekturou] a praktickými i digitálními efekty. To vše a nejen to dělá z tohohle relativně nenápadnýho domácího koprodukčního scífka prvotřídní [evropský] spektákl, který snadno strčí do kapsy kdejaký vysokorozpočtový hollywoodský blockbuster.... VERDIKT: absolutní redefinice pojmu "na český poměry dobrý" non plus ultra kurva. 9,5 šéfů na zabití z 10. Víc takových tuzemských vědecko-fantastických žánrovek prosím! 🖤 ()
Docela smutné je, že nás bolo v kine osem. A čo viac, na Úsvite som bol v deň premiéry a bolo nás tam max 20. Oba tieto ambiciózne žánrové filmy, by si zaslúžili omnoho vrelšie prijatie. Celkovo za 3*, avšak sci-fi stránka a situovanie do tuzemských lokácií, a už samotný fakt, že sa jedná o české vysokorozpočtové sci-fi, ktoré ani na moment nezačne byť smiešne, by si zaslúžili samostatné uznanie. A podporenie návštevou kina. Nadhodnocujem. Ps: Mohylová (a plagát s Mohylovou) cool. Pss: Touché kiddo. ()
Ano, na jedné straně potěšení, že něco takového u nás vzniklo, protože to ve svém žánru vizuálně obstojí. Na straně druhé rutinní detektivka, která se sune bez napínavých či dramatických momentů. Máme rok 2041 a máme tu jistý model zálohování, celý systém je nám ovšem představený poměrně vágně, bez pořádného ukázání jeho rizik a výhod. Kochání řemeslem (nacházíme moc fajn prvky současné Prahy) nicméně přirozeně vyprchá, vystřídají ho postavy, ke kterým si divák horko těžko hledá cestu, jejich nelogické kroky i průměrné dialogy, průhledné zvraty a opakované vykrádání z jiných (lepších) filmů. Navíc mu v poslední třetině pohříchu dochází dech. Každopádně pak že to v té naší kotlině nejde… jde, ovšem…! ()
Galerie (128)
Zajímavosti (31)
- Úvodní scéna, kde neznámý pachatel skáče z budovy, neodpovídá dvěma záběrům a místu dopadu. Hned první záběr na budovu (ve skutečnosti Ústřední telekomunikační budova na Žižkově) vidíme, že jsou zdi věže budovy prodloužené na severní a jižní část budovy. Místo, kam agentka Trochinowská (Andrea Mohylová) běží za pachatelem, je věž ve druhém záběru neprodloužená. V dalším záběru, kde se pachatel snaží vylézt a skočit, je v pozadí vidět Žižkovský vysílač, ale místo, které je ve filmu vidět, kam pachatel skočil, je na opačné straně věže. (Leopard105)
- Súkromné vozidlo hlavnej hrdinky je Citroen XM Y3 (1989-1994), upravené do futuristickej podoby. (LuciusDLX)
- Klavírní skladbu „Clair de Lune“, kterou složil Claude Debussy, a která zde hraje velkou roli, jsme mohli slyšet i v řadě dalších světových filmů. Skladba se objevila například ve filmech Sedm let v Tibetu (1997), Hra (1997), Dannyho parťáci (2001), Špinavý trik (2013), Stmívání (2008), Dva papežové (2019) nebo Všechno všude najednou (2022). (ELBobes)
Reklama