Šurajukihime
Lady Snowblood
Režie:
Tošija FudžitaScénář:
Norio OsadaKamera:
Masaki TamuraHudba:
Masa'aki HiraoHrají:
Meiko Kadži, Kó Nišimura, Eidži Okada, Takehiko Ono, Mijoko Akaza, Jošiko Nakada, Hitoši Takagi, Akemi Negiši, Kai AtóObsahy(1)
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)
(více)Videa (2)
Recenze (130)
Lady Snowblood je jistě pro dnešního (a ještě ke všemu evropského) diváka naprosto bizarní, ale možná právě proto poměrně osvěžující podívaná. Všechno je tu divné. Od zvláštního "rybo-okého" objektivu, jímž je film z většiny nasnímán, přes neustálé zoomování a podivně nesourodou střihovou skladbu, až po totálně komixový příběh s veškerou jeho nepravděpodobnou logikou, v němž krev kečupové barvy teče veleproudem (a člověk si tak nějak nemůže nevzpomenout na Čtyři vraždy stačí, drahoušku). Tarantinův "remake" však považuju za značně vyzrálejší a propracovanější dílko. Jeho sebeironie mi v Lady chyběla nejvíc. ()
Japonský žánr "film pomsty" má striktní pravidla. PADOUCHOVÉ (*1*) krutě znásilní, umučí a zavraždí RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY HRDINY (*2* - někdy ne úplně všechny) -- po letech stíhání HRDINA (*3*), který se mezitím živí jako nájemný zabiják, konečně najde, kde (nebo pod kterou identitou) se skrývají *1* , kteří se obklopili POMAHAČI PADOUCHŮ (*4*) a pořídili si RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY PADOUCHŮ (*5*). Poté zbabělí *1* nastražují *3* do cesty *4* jednoho po druhém, a když dojdou, sejdou sami *1* hanebnou smrtí. Během masakru *3* zpravidla ušetří *5* -- které ovšem rodinná čest nutí sprovodit ze světa *3*. Poté, co zůstanou už jen *5*, jsou otřeseni, neb vědí, že *1* byli ti špatní a *3* ten dobrý, takže nezřídka zhynou vlastní rukou. Nakonec zůstane jen vrčet kamera, protože FILMOVÝ ŠTÁB (*6*) podlehne atmosféře a zachová se stejně. // Konkrétně tento film trochu vybočuje -- HRDINA je žena, film je zimní (odtud i název -- paní jménem Krvavý sníh), a ta krásná melodie -- Tarantino tento film v Kill Billovi rozsáhle láskyplně citoval, včetně samotné písně..... Shindaita asa ni tomorai no Yuki ga furu.... ()
Áno, ako som v predchádzajúcej recenzii medzitým sľúbil, tak i následne učiním. To, že, akože, režisér Quentin Tarantino, si počas svojich mladých čias vo videopožičovni napozeral, vskutku abnormálne množstvo filmov, je všeobecne známym pojmom, ktorý by ste mali určite poznať...? Túto「činnosť」tak extrémne zdokonalil, ďalej i sakramentsky rozvinul, aby si ju ešte i poriadne namixoval do『obrazového koktailu』, z ktorého, mimochodom, doteraz čerpá, a veru, zrejme stále nevyčerpal úplne všetky možnosti. • V roku 2003/2004, natočil pravdepodobne jeho najlepší film s titulom Kill Bill Vol. 1 & Kill Bill: Vol. 2 , rozdeleným na dva rovné diely, premietané v kinách s odstupom niekoľkých mesiacov, a čo je k tomu zároveň asi najdôležitejšie je i to, že táto kópia, ak ju beriem, ako celok, sa v žiadnom prípade ani prinajmenšom nevyrovná svojmu ORIGINÁLU, vytvorenom pred rovnými 30. rokmi, práve teraz dobre uvažujete, nakoľko QT, že je Američanom, sa proste nezaprie, a tak nielenže vzdáva veľký hold Lady Snowblood pod taktovkou talentovaného režiséra Tošija Fudžitu, ale súčasne sa snaží z neho vyžmýkať čo najviac, skrátka, ako sa len dá, a presne to mu ide opäť fantasticky... • Na začiatok by už hádam aj stačilo, keďže momentálne akosi ani naďalej nemienim riešiť tohto neriešiteľného「filmového kradoša」, ktorý je odhalený donaha! • V poriadku, odteraz sa vari konečne presuniem i k tomuto『majstrovskému dielu』, z ktorého znovu čerpali i ďalší filmári naprieč časovou osou v podobe nasledujúcich dekád vo svetovej kinematografii, kedy sa tento výnimočne surový akčňák s thrillerovými prvkami, stihol zatiaľ vypracovať, ako「Učebnica žánru」pre nastávajúce generácie režisérov a fanúšikov. Mimoriadne si na tomto brutálnom snímku cením predovšetkým to, že ma totálne priklincoval do sedačky, čo sa mi už veľmi dlho nestalo, a pritom som ani neudelil maximálne hodnotenie, ku ktorému mu chýbalo len to, čo by divák sotva kameňom dohodil. Jednoducho povedané, užíval som si formu & obsah, ktoré boli naprosto kvalitne vyvážené, čo musím vychváliť. • Týmto zbesilým dianím ma neustále sprevádzala sympatická protagonistka, ktorej činy a skutky, majú od celkových sympatiíí, asi hodne ďaleko, ale ani to mi vôbec nezabránilo sa pozitívne naľadiť na jej vlnovú dĺžku, i keď s patričným obsahom gejzírov samej krvi, ktorá náramným spôsobom vystrekovala z jej obetí... Čiže, ak sa náhodou vášmu zraku väčšie množstvo tejto životne dôležitej tekutiny celkovo prieči, tak s vysokou pravdepodobnosťou by vám robilo jej vstrebanie velikánske problémy, tak tým pádom potenciálnych divákov predsa trochu varujem, aby nemali akési prípadné ťažkosti... V opačnom prípade všetkým vrelo odporúčam, aj keď to nie je nič extra príjemné. • Dalo by sa tiež rovnako i podotknúť, že v počine sa toho udiaľo naozaj dosť požehnane, na to, aký krátky sa zdal byť, s niekoľkými podstatnými zvratmi na svojom konte, vrátane hlavnej postavy Juki v podaní Meiko Kadžiovej, ktorá ma svojim strhujúcim, hereckým výkonom - celkom uhraničila, ešte by som sa jej chcel potom chvíľu venovať..., snáď sa to niekedy podarí? •『V jednoduchosti sa skrýva krása, a v tomto príklade to platí obzvlášť』 () (méně) (více)
Najkrvavejší samurajský film aký som zatiaľ videl (ale pravda je taká že som ich až toľko nevidel). Prirovnávanie k Tarantinovmu Kill Bill je namieste pretože si do svojho opusu s tohoto filmu vypožičal až nepekne veľ. Ako nápad tak aj samotný ústredný motív hudby a konštrukciu deja vyrozprávanú v kapitolách. (Je toho dosť.) Na rok 1973 sú tu extrémne vydarené krvilačné scény pri ktorých až prehnane striekajú z protivníkov litre a litre realisticky vyzerajúcej krvi. Nechýba sekanie končatín, štýlové samurajské postoje seky a mnoho iného. Scéna pri ktorej obesenec prišiel o pól trupu či boss o dve ruky naraz ma dostali. Jediné čo troška kazí dojem je dĺžka. Prvých 30 minút filmu vyznie ako obsah predchádzajúcej časti tu by som sa nebál keby išlo o 3 hodinový epos. ()
To, že Q.T. si z toho filmu mnohé vypůjčil pro první díl Kill Billa dělá z Lady Snowblood paradoxně zajímavější záležitost, než jakou ve skutečnosti je. Jinak se jedná samozřejmě o klasickou ukázku Japonského manýrismu 80. let s několika zajímavými vizuálnímy nápady, s několika méně zajímavými, s hektolitry krve (tedy, chtěl jsem říct "kečupu") stříkajícími dva metry vysoko a s komixou stavbou a mírným nadhledem... Dobrý film na oddech a "vypnutí", ale žádná bomba. 3 a 1/2* ()
Galerie (17)
Zajímavosti (2)
- Lady Snowblood vo väčšej miere poslúžila, ako predloha k filmu Kill Bill. (werewolf69)
- Autorkou titulnej skladby "Shura No Hana" (Flowers Of Carnage) je samotná Meiko Kaji, ktorá ju aj sama naspievala. (werewolf69)
Reklama